Krakistán

Králíka jsem nezabíjela nikdy, to dělali chlapi. Právě tak slepice - té vždycky usekli hlavu. Kdysi jsem byla sama doma, bylo mně asi 12 let. Na dvůr se snesl jestřáb a napadl slepici. Hodně ji poškubal a odletěl ale slepice stále stále žila a škubala sebou. Nebyl nikdo na pomoc - tak jsem vzala sekerku a slepice se dál netrápila. Pak, když jsem chovala brojlery, už jsem je dokázala zabít ale nedělám to ráda...kuchání čehokoliv mně nevadí, to umím a na míchání krve při zabíjačce jsem specialista! Naučil mne to kdysi dávno jeden starý řezník... kdysi jsem byla na zabíjačce u přítele. Všechno už bylo připraveno, chlapi postávali na dvoře... ptám se: "Na co se čeká??" Prý na jeho matku, protože ona vždycky míchá krev. Řekla jsem že to udělám, tak prase zabili a vykrvili. Babka přišla a krev už byla v hrnci všechna, já ruku v krvi....a míchala, už jsem "špagátkovala". Babka - že mne vystřídá ale já že už to dodělám. Jenom - kde dávat špagátky....podala mně misku, chvíli stála, sledovala mne a za chvíli se vrátila: "To už bude dobré!" Já na to: "zatím mne to nestudí - já míchám až mne to začne studit!!" Pak to řezník chválil... od té doby už jsem to u nich dělala vždycky já. Přítel z toho byl paf: ona prý nikdy nikoho ke krvi nepustila...

Tu krev jsem míchala i já. V 80 letech naši měli naposledy prase a chtěli abych chytala krev a to já jsem nechtěla, ale na konec jsem musela. Praseti jsem se podívala do očí a litovala jsem ho až mě švagrová odehnala. Krev jsem pak taky rukou míchala,to už mně tak nevadilo. Já bych asi na pustém ostrově zemřela hlady. Nedokážu žádné zvíře zabít.

Já jsem se jako děcko nesměla účastnit první fáze zabíjačky a ani jsem nechtěla. Později jsem se motala kolem kotlů a řezník mně vždycky udělal prstem krvavý pruh na tváři. A ještě později jsem byla u zabíjačky od začátku, roznášela slivovici a grog a pomáhala v kuchyni, Je to super akce ale nesmí se u toho motat balkoňáci, kteří jenom překáží a nahrávají si to… -)))