Jé, "Rybovka"! To je moje srdcovka... léta v pěveckém sboru, nejdříve s
rodiči a pak i s dětmi,,,téměř každé Vánoce! Bývávalo... ale původní
pěvecký sbor se rozpadl, ten dnešní má jiný repertoár. Můj nejmladší
syn se přiženil do jiné vesnice a tam jej okamžitě zatáhli do místního
pěveckého sboru. Do naší vesnice tehdy přišla nová (evangelická)
farářka. Kamarádily jsme spolu. Před vánocemi si posteskla, že by si ráda
po dlouhé době zazpívala Rybovku, jen tak, při zkoušce pěveckého sboru.
Zasmála jsem se: "Ve středu večer jedeme!" Naložila jsem do auta naši
farářku, varhanici, přibrala dceru a hurá na zkoušku. Přišly jsme brzy,
syn tam ještě nebyl. Slušně jsme se zeptaly jestli si s nimi můžeme
zazpívat. Dirigent s tím neměl problém, rozsadil nás po hlasech a zpívalo
se. Dirigent byl spokojen. Po víc než půlhodině přišel syn a vytřeštil
oči na sestru: "CO TU DĚLÁŠ?" "Zpívu, vidíš, né??" Špitla jsem: "Já su
tu takéj!" Syn se vyjevil: "No, abys ty negde chyběla!!" Dirigent zastříhal
ušima: "TY TÝ ROBY ZNÁŠ???" "No to je moja mamka a segra!" Všichni se
smáli a zkouška pokračovala. Když končila, dirigent začal lobovat: "Budete
s námi o svátcích zpívat?" Farářka na to: "Nemůžeme, musíme být v
kostele u nás!" Dirigent na to:"A to by se bez vás neobešlo? Pro jednou??:
Farářka na to: "Beze mne určitě NE!!!". Dirigent loboval dál "Aspoň
JEDNOU!" "Ani jednou! Beze mne by to tam opravdu nešlo - já jsem tam
farářka!! A bez varhanice také ne!".....