My pálíme na propan-butanu. Troufnu si tvrdit, že umím vypálit,
přepálit a podle tabulek naředit na požadovaná procenta.-) Když je holka
škaredá, chudá a blbá, tak musí umět aspoň vařit, pálit a udit. S
těmito dovednostmi má pravděpodobnost najít si ženicha. 
Na umývání kotle a dalších měděných částí nebo vylévání
výpalků je vhodné míti pomocníka, zvaného čukra. 
S výpalky je někdy problém.... jak nemáš oficiální pálenicu a pálíš doma - tož - co s tím na dědině?
Pecky přecedíš přes síto a po uschnutí jdou do kamen. Zbytek se sleje do plastových padesátek a vyleje na pole divé zvěři.
Když je u chalupy žumpa na vyvážení tož půl bídy.
Tady, na pasekách, u chalup žumpy jsou. Jenže jenže: jedni sousedé (na
pasekách je soused každý v okruhu 2 km) starou chalupu opravili, i s žumpou
ale: opravili i sklep, který měl odtok vody - kanál - ven, do lesa. Je tam
velký svah a habrový les, tady zvaný "hrabčí" (habří) kde chodívá na
pastvu spárkatá zvěř.
Kdysi byl "trnkový rok" (je to už delší dobu, děcka mé sestry chodily do
školy) a pak v zimě hrůza sněhu. Já tehdy těm sousedům vozívala nákupy
a vozila je k lékaři a tak. mezitím samozřejmě vyjela i k rodičům,
ještě výš "na pasekách" - měla jsem totiž super řetězy 
a vyjela všude K "našim" se jezdí po cestě mezi poli,
pod cestou je les a v tom lese pramen, který mají zvířata i zvěř moc
rády. Chodí tam pít zvěř z širokého okolí (když jsme ještě měli
koně a jeli po cestě kolem pramene - je tam koryto na napájení dodnes -
koně nebylo možné do vody "odervat")
No a tehdy se začaly srnky a srnci chovat divně! Lehali na rozhrnuté cestě,
neutíkal před auty ani lidmi... měla jsem strach: segřiny děcka chodí do
školy - co když tam řádí nějaká nemoc...konzultovala jsem to s
veterinářem: "Jednu srnu ťapni a přivez, podívu sa na to!" ale než jsem to
zrealizovala, dovezla jsem (zase) nákup k těm sousedům. Bylo to večer, už
tma, všude ticho... uvařili mně kafe ale já si šla ven zakouřit. A v tom
tichu slyším šustění a vzdechy. Soused vyšel za mnou: "Co to přosím tě
je?" "No coby: ve sklepě pálím, výpalky leju kanálem dolů do hrabčí a
tam na to chodijá srny!"
Záhada vyřešena: srnčí bylo opilé, žádná nemoc!
O zvířátkách mně nemluv! Já tady nemám plot, srnky chodí až k
baráku a to jsem uprostřed dědiny!
Mám tady kus trávníku a v něm cibuloviny, seká se to až v létě, kdy se
cibule zatáhnou. Je to tady už co jsem se přistěhovala. Nevykopávám to,
jenom vždycky seženu 50-100 nových a dosadím, kvetou tak tři roky, než se
vytratí ale to už kvetou ty novější. Je to lán, tak asi 500 kusů, celá
ulice chodí na kytky! Letos vykvetl jenom 1, slovy JEDEN tulipán! Na jaře je
objevily srnky a všechna poupata okousaly! No nic, na příští jaro si musím
půjčit síť na pasení ovcí a zapnout ohradník 
než se budou vyhánět ovce tulipány odkvetou (už jsem to tak kdysi měla ale teď několik let
daly srnky pokoj)
K nám zase chodí lidé na kadeřavou a naťovou petržel. Máme ji u chodníku na boční předzahrádce. Schválně ji vysejeme o hodně víc než spotřebujeme a krásně se jí daří. Vůbec se neptejte a řežte si podle libosti. Máme u ní zapíchlý nůž a divím se,že ho ještě nikdo neukradl.-)
Bacha - schopných žen se schopní muži bojí, aby je nepřevyšovaly a oni
nebyli doma za blbce.
Většinou to vyjde až na druhý pokus
Musíš jim dát pocit vyjímečnosti a zeptat se jich na něco, co dávno víš. Co bych si bez tebe počala a jak ty to děláš, to by druhý nezvládl.-)))))
Jenže to tě po dvou- třech letech přestane bavit, zvlášť když máš
děcka a plné ruce práce, tak přestaneš myslet politicky 
Chybama se člověk učí - a kdo se dokáže poučit cizíma, menusí dělat
své vlastní! Tak to ode mne ber jako poučku do života od zkušené co se z cizích chyb nepoučila! A
tetičky mně to říkaly! Varovaly mne: Já neposlechla.... 
Hezky napsané.😄 Ale známe to všichni… Stokrát ti budou tvrdit, že nemáš sahat na rozpálená kamna. Stejně si sáhneš. Člověk se asi nejlépe poučí z vlastních chyb… Vy jste staří, ničemu nerozumíte, dnes je jiná doba a já mám svůj rozum a udělám to úplně jinak. A obvykle bývá vymalováno… Znám to podle sebe.-))))
1
1
1
