Potua v tomto se ale velice mylis. SJ spravne spochybnuji dogmaticke a nebiblicke uceni o trojjedinem bohu, ktere bylo prosadeno jako nove uceni pod mocenskym vlyvem rimskych cisaru v 4 stoleti. Jiste nebylo nikdy ucenim rannich krestanu o cem jane svedci i zaznam Boziho slova a NZ kde zadna zminka o trojjedinem Bohu neexistuje a nemluvi se tam ani o zadne rovnosti medzi Otcem a Synem. Bozi Syn je mocnym bohem s nizsim postavenim a veskera jeho moc a autorita plne vychazi od Nejvyssiho a Vsemohouciho Boha Otce. Ten kdo to ma tedy spatne a nasilim to prosazoval i v zivote jinych krestanu byli prave rimsko katolici co vzniky jako mocenska krestanska sekta vytvorena moci rimskych cisaru, ktery se pak misto Krista postavili do pozice prostredniku medzi OTCE ktery sam je JEDINYM BOHEM od ktereho je VSE. Kdyz ale tedy prestal byt Kristus tou cestou k OTCI ta jeho pozice prostrenika se uvolnila a byla patricne i mocensky zneuzita a to nejen tou rimskou moci ale pozdeji i rimskymi papezi, ktery ze sebe i dnes delaji nejvyssi a dokonce neomylnou autoritu na zemi po Kristovi a vuci ostatnim vericim vystupuji jako pani nad jeich virou a nejsou pro ne v rovnocennem postaveni bratru a sester kterym slouzi.

