Dvanáct tun uranu a troška plutonia
26.1.2001 13:52 | PRAHA (EkoList)
Stránky novin jsou v posledních dnech plné zpráv o tzv. balkánském
syndromu. Panuje obava, že řada onemocnění a úmrtí vojáků z různých
států sloužících na území bývalé Jugoslávie, konkrétně v Bosně a
Hercegovině a na území srbské provincie Kosovo, může souviset s
používáním střel obsahujících ochuzený uran.
Vojáci, jejichž choroby jsou označovány za možný důsledek tzv.
balkánského syndromu, trpí různými rakovinnými onemocněními, často
leukémií. Souvislost mezi těmito onemocněními a používáním ochuzeného
uranu není dosud prokázána (nemusíte být vystaveni zrovna působení
ochuzeného uranu, abyste onemocněli rakovinou). Řada lékařů také tvrdí,
že není možné, aby se následky případného ozáření projevily tak
rychle.
Uran může zabít rychle
Zpravodajství britské stanice BBC na internetu však 16. ledna informovalo
o názoru dvou významných britských vědců, podle nichž není vyloučeno,
že se rakovinná onemocnění mohou u osob zasažených prachem obsahujícím
ochuzený uran rozvinout mnohem rychleji, než se všeobecně soudí. Ani jeden
z obou vědců (jeden je profesorem fyziky a druhý předním odborníkem na
vlivy ionizujícího záření) si však nepřál zveřejnit své jméno.
Rozporné jsou rovněž zprávy o možných vlivech ochuzeného uranu na
zdraví místních obyvatel. Podle bosenskosrbského ministra zdravotnictví
Željko Rodiče byl v bosenské Republice srbské (RS) zaznamenán zvýšený
počet případů rakoviny, nebyla však prý zjištěna jasná souvislost s
tím, že síly NATO používaly za bosenské války v první polovině
devadesátých let munici s ochuzeným uranem. Podle Slavice Jovanovičové,
lékařka z města Bratunac na východě Bosny, je mezi srbskými uprchlíky z
předměstí Sarajeva Hadžiči, kteří se uchýlili do Bratunace, úmrtnost
dvojnásobná ve srovnání s ostatním obyvatelstvem RS. Tato skutečnost
může podle Jovanovičové souviset s radiací v Hadžiči po bombardování
NATO za bosenské války. Světová zdravotnická organizace (WHO) naproti tomu
oznámila, že v Kosovu nezaznamenala zvýšení počtu případů leukémie po
skončení leteckých útoků NATO proti Jugoslávii v červnu 1999.
Munice obsahovala i plutonium
Většina níže uvedených informací o složení a vlastnostech ochuzeného
uranu vychází z předpokladu, že ochuzený uran byl získán při
zpracovávání přírodního uranu. 16. ledna letošního roku však Program
OSN pro životní prostředí (UNEP) oznámil, že jedna z laboratoří, které
analyzují vzorky odebrané experty UNEP v Kosovu, nalezla v ochuzeném uranu ze
střel NATO 0,0028 % vysoce radioaktivního uranu 236. Nalezená množství
nezvyšují významně radioaktivitu nalezených vzorků, ale znamenají, že
ochuzený uran používaný NATO pochází z procesu přepracování
vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Současně se objevily zprávy,
že munice NATO obsahuje rovněž stopová množství radioaktivního a prudce
jedovatého plutonia.
Mluvčí NATO v reakci na tyto zprávy prohlásil, že "není novinkou", že
se v ochuzeném uranu může objevit jak uran 236, tak plutonium, zjištěné
koncentrace jsou však prý bezvýznamné. Není však jasné, proč, pokud tato
informace není novinkou, ji NATO veřejnosti nesdělilo dříve, než ji
odhalily laboratoře UNEP.
Pravda vycházela najevo postupně
Používání munice s ochuzeným uranem přiznávalo NATO jen zdráhavě. 9.
dubna 1999 uvedl ruský ministr zahraničí Igor Ivanov, že je přesvědčen,
že NATO při bombardování Jugoslávie používá střely s ochuzeným uranem.
Britské ministerstvo obrany tehdy prohlásilo, že si nemyslí, že je
ochuzený uran používán. 3. května 1999 na tiskové konferenci amerického
ministerstva obrany generálmajor Chuck Wald na opakovaný dotaz novináře, zda
americká letadla A10 při útocích střílejí uranovou municí, však
odpověděl stručným a jasným "ano".
Nicméně oficiálně NATO ještě dlouho odmítalo potvrdit použití munice
obsahující ochuzený uran. Když se pracovníci UNEP vypravili v srpnu 1999 do
Kosova, velení jednotek KFOR jim sdělilo, že informace o použití
ochuzeného uranu jsou tajné.
Teprve v únoru roku 2000 zaslal generální tajemník NATO lord Robertson
generálnímu tajemníku OSN Kofi Annnovi dopis, ve kterém mu sdělil
množství ochuzeného uranu použitého při náletech NATO.
Způsob, jakým zodpovědní činitelé NATO a USA dávkují informace o
použití ochuzeného uranu a možných zdravotních rizicích, vyvolává
vážné pochybnosti i u ostatních členských zemí NATO. Německý ministr
obrany Rudolf Scharping se 20. ledna nechal slyšet, že nelze "partnery z
aliance, jako je Německo, informovat prostřednictvím dokumentů
zveřejněných na internetu". Evropský parlament 17. ledna schválil rezoluci,
ve které požaduje dočasný zákaz používání zbraní s ochuzeným uranem.
O týden později se k užívání munice obsahující ochuzený uran ještě
ostřeji postavila Rada Evropy. Její Parlamentní shromáždění 24. ledna
vyzvalo k zákazu výroby, zkoušek, prodeje a používání zbraní s
ochuzeným uranem. Poslanci RE také požádali výkonný orgán organizace,
Výbor ministrů, aby "od NATO a Evropské unie požadoval program lékařského
dohledu nad civilisty na Balkáně, vojáky, kteří se účastnili operací,
členy humanitárních organizací i novináři, kteří pracovali v
terénu".
Česká Poslanecká sněmovna - pevná opora NATO
Pevnou oporu mají činitelé NATO, kteří používání munice s ochuzeným
uranem obhajují, ve Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR. Ten o tomto problému jednal 18. ledna a podle ČTK "nepodpořil
úvahy, že zdravotní problémy vojáků z vojenských misí na Balkáně
způsobily střely s ochuzeným uranem." Náčelník sekce vojenského
zdravotnictví generálního štábu Jan Petráš a šéf výboru Petr Nečas
(ODS) navíc při jednání zpochybnili informace tisku, že síly NATO
používaly při bojích v Kosovu také munici obsahující plutonium.