Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

To prizvednuti platí pro Leo a ten odpal od země pro geo

A ber to že to píše debil.obecne a bez dalších věcí, co mají nato taky vliv.a víc už nepíšu.vcera to tu bylo tak zaflakany, že jsem ani nenašel kde jsem co psal.hruza.krak a ta jeho čuba

vse OK az na detail....,,.kdyz ji posunes vejs od země,nabere rychlost sama,, to mas spatne. spravne je ze pokud ji udelis vyssi rychlost tak se oddali od zeme...(odstredivy sily prevazi nad gravitaci) pokud ji se stejnou rychlosti oddalis od zeme tak se vrati na puvodni drahu protoze jeji vzdalenost od zeme je danna rovnovahou medzi rychlosti a gravitaci...takze samotna zmena polohy nic neresi pokud nezmenis rychlost. Navic Krakuv napad (pusobeni proti gravitacnymu zrychleni) neni nic jine nez brzdici manevr zarucujici navrat na zemi

Kdyz ji zvednes a podrzis ji tam dyl,tak ve větší výšce nabere rychlost sama.nebo ne.?vetsi výška vyssi obezna rychlost.opravdu neexistuje nějaký těleso,družice,kde to takhle dělají?

Jak a proč bny měla a mohla nabrat větší rychlost sama? sAMO SE NENAKOPE. vŽDY TAM MUSÍ BÝT NĚJAKÁ VNĚJŠÍ SÍLA, KTERÁ NĚCO ZRYCHLÍ NEBO ZPOMALÍ

To tvé by platilo pouze ve stejné vztažné soustavě a ještě navíc za situace, že družice bude uchycena k nějakému stžáru a tento pevně spojen se zemí. pak samozřejmě platí, že vyzvedáváním družice na tom stožáru výš zvyšuje její úhlovou rychlost, jejím snižvání až třeba k povrchu země se její ryclost zpomalí

ekvivalent najdeš v průměrech kol a pneumatik. pokud budou otáčky na ose nápravy stále stejné, ujedeš s kolama R15 za stejný čas více/stejně/méně velkou vzdálenost než s R18 nebo i víc?

Nebo ta geostacionární družice :
Země se otáčí rychlostí přibližně 1667 km/h.
Pokud má geostacionární družice být stále nad stejným bodem povrchu Země, musí letět rychlostí 11055 km/h

Aby měla stejnou úhlovou rychlost jako povrch země.

Ptám se ze zvědavosti,protože to nevim.tak se zrychluje.zpo­maluje.ende..­...mě napadlo,že když ji zvednu,zmensim gravitaci a zvysim tím odstredivou silu.no a obezna draha už je sama o sobě ,otaciva sila.,,vzdyt tam litaj předměty sami o sobe.bez postavení.tak se ptám.........­.....no tak prostě zůstanu u toho,že se buď zrychluje,nebo zpomaluje a nebudu po tom dal badat.kor kdyz o tom vím hovno.ja víc nepotrebuju

Lítají tam předměty bez,,,nakopnuti,,,,

Vždycky je tam nakopnutí minimálně v podobě rychlosti nosiče, protože i když ten nosič tu druživi - obrazně - jen "pustí z ruky", ta družice si zachová původní rychlost toho nosiče - ten tam nemůže stát na místě s nulovou rychlostí, ve vesmíru.
dalšími nakopnutími pak je ten vlastní pohon starlinku, kterej vagonek starlinku posune do správné potřebné trajektorie a udělí mu potebnou rychlost k letu, kterou celou řivotnost družice pak koriguje.

Když družici zvedneš, dejme tomu že znatelně snížíš dostředivou sílu, odstředivá (setrvačná) je přesným opakem dostředivé (grav. zrychlení) tedy se sníží i ta "odstředivá", nezvýší se.
oběžná dráha není v podstatě nic jen myšlenková čára v prostoru. teoreticky bys mohl kalkulovat jen s tím, že atmosfera postrkuje tu dužici ve směru otáčení země, ale kupiodivu, zkus si najít něco o délce letu letadla z bodu a do bodu b za 1. při letu ve směru otáčení země a za 2. proti směru otáčení země. zjistíš, že obě cesty budou časově stejně dlouhé, i když by člvěk na první pohled řekl, že když letí proti směru otáčení země, že se vlastně i bod přistání na zemi sám přibližuje k letadlu vstříc, zatímco při letu po směru otáčení země ten bod přistání jakoby před letadlem utíká, tedy by člověk řekl, na základě této a celkem logické úvahy, že cesta po směru otáčení země mezi těmi body musí trvat déle než cesta zpět v protisměru.
je to zajímavý fenomen, není lehké porozumět rovnicím, které ho popiduji.

takže je třeba vzít v potaz, že už nosič družice má kinetickou energii danou odtartováním z rotující Země a sám pak svoji dodanou pohonou jednotkou. při vypuštění se tyto kinetické energie, "rychlosti", předávají i těm vypouštěným tlesům. a tato tělesa, družice, musí mít i nějaké svoje vlastní motory nakorekci té rovnosti mezi dostředivou a setrvačnou (odstředivou)+třecí silou atmosfery tak, aby DS=SS+TA

Ty vole, Galve, A JAK JI POSUNEŠ? .-)))))))))))))­))))))))))))))))))))))
vEZMEŠ JI DO PACINKY A POSUNEŠ VEJŠ? .-)))
Ty fakt nemáš znalosti 5. třídy ZŠ, ty vole :-))))))))))))))

Jinak na tu družici působí DOSTŘŘEDIVÁ síla, čoveče, a setrvačnost :-)))))))))))))))))))

působení proti gravitačnímu zrychlení je přesně to tvé "zvedání družice do větší výšky"

když odstartuje ze země raketa, tahem svého motoru překonává tíhové zrychlení země :-§))))))))))))­))))))))))))))

bože, jaké nejvyšší vzdělání máš, Galve?

!Zvednout" družici můžeš buď tak, že na družici vyvineš sílu PROTI gravitačnímu zrychlení, tedy pakliýe gravitační zrychlení působí na družici snahou stáhnout družici do hmotného středu, těžiště země, ty musíš silou motoru vyvinout vekrtorovou sílu opačným směrem .-))))
pokud bude stejná jako a(g), bude se družice držet na kruhové oběžné dráze ve stále stejné vzdálenosti od těžiště. pokud bude F větší než a(g), družice vystoupá do větší výšky, její rychlsot bude zachována, cca stále stejná.

A nebo můžeš družici v dané výšce "popohnat" po tangentě, a tím se dostane výš nad zem, a teď pozor, protože země je kulatá

Srandovní, tady píšeš to, co já celou dobu :-)))))

"takze samotna zmena polohy nic neresi pokud nezmenis rychlost"

ale ryclost změníš jen dodáním nějaké další sály, energie - vlastním pohonem, tedy letem. družice tedy létají, nepadají :-)))
tedy občas taky spadnou, někdy i řízeně, samozřejmě :-))))

no jestli ještě narazím na nějak faux-pass galveho, tak se možná ještě vyjádřím, když jsme tu celý dne nebyl, ale pak už ne .-)))

kadopadne to ze si pochopit pricip ,,padu,, kazde druzice je fajn.A uprimne neprekvapil jsi mne tim (nastesti)

Krak head to pochopit schopen neni , coz mne neprekvapuje taky(bohuzel)

Galve :-)))))))))))))))))
Zaměňovat to, že každé vesmírné těleso někam "padá" (ve směru gravitačního zrychlení nejen země, ale i slunce a měsíce a černých děr a galaxií v gravitačním dosahu kolem) a to, že družice létají právě proto, aby "tam" nespadaly, to může skutečně jen člověk s nedodělanou 4. třídou ZŠ .-)))))))))))))­))))))))))

Stejně jako pták, který létá tím, že mává křídlama, kdyby mávat přestal, spadne, a žádná kulatost země (není to koule, ale geoid .-))))))
stejně jako letadlo, které má křídla pro možnost využití aerodynamického vztlaku, kdyby nemělo křídla, ani nevzlétne a rozhodně nepoletí, ale kdybys ho do 12 km dopravil nějak jinak než letem, prostě žuchne po hyperbole dolů a fakt nepoletí, stejně tak družice je na orbtu vynesena tahem raketových motorů nosiče, v příslušné výšce je "vykopnuta" z nosiče příslušnou rychlostí, kterou si ale musí po celou dobu životnosti korigovat .-)))))
opravdu to není (volný) pád, který drží družici na její orbitě. opravdu ne :-)))))))))))))­)))))))

tedy družice "nepadá", ale permanentně pádu vzdoruje, tedy letí :-)))))))))))))

Mne jsi překvapil, že nemáš elementární znalosti základů fyziky. Ale už s tím budu počítat .-)))

Jen podotek : na to těleso funguje jen a pouze dostředivá síla :-)))))) odstředivá je pouze její vektorový opak, ve skutečnosti je to jen setrvačná síla, která se snaží vlivem dostředivé odkopnout těleso "do pryč" :-)))

co se týče toho přizvedávání a rychlostí a odletu pryč ... viz nejlépe zde
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%A1_rychlost

poukáži na tu 1. kosmickou ryclost, což je v podstatě to, o čem jsme se tu bavili - dostředivá a setrvačná (odstředivá) síla musí být v rovnováze
bohužel, pokud vykopnu do "vesmíru" těleso ve výšce max 10000 km nad povrchem země /exosfera) (dodám, civilní letadla létají kolem 10-12 k, starlink 550-1100 km, geostac 36000, ještě stále se tam bude setkávat s tmosferou, tedz další (brzdící) silou, kterou musí družice překonat spolu s tou dostředivou - jestliže pak je družice brzděna atmosferou (čímkoli jiným) po celou dobu svého letu, po celou dobu svého letu musí svoji rychlost korigovat, a to nejse jinak, než za pomoci nějaké další síly - pohonu. jinak by její brždění atmosferou způsoboovalo snižování její ryclosti a padání na stále nižší hladiny (v dolnch vrstvách atm by pak shořela)

pro Galveho doporučuji :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Voln%C3%BD_p%C3%A1d

Závěr je tedy zcela jasný : k tomu, aby se družice udržela na nějaké předurčené dráze nad Zemí, musí být schopna korigovat svoji rychlost, tedy letět. Kdyby jen padala, spadne :-)))))))))))))) i když je země kulatá .-)))))))))))))))

A druhý závěr : Henr Ford byl dobrý kapitalista v duchu skutečných definic kapitalismu .-)))))))))))))))

Tobe jsou vsechny odkazy marny kdyz si je neni schopen pochopit. Timhle vazne koncim

Jsi hlupák, Galve :-))) Neškodilo by, kdyby ses dovzdělal nebo se aspoň ensnažil působit chytře :-))))
Dneska bys nedochodil ZŠ, s tím, co předvádíš .-))))))))))))))

Ty fak nechápeš, jak se při kruhové oběžné dráze zvýší výška (průměr) oběžné dráhy z apomoci zvýšení rychlosti? .-)))))))))))))­)))))))))
ach bože :-))))))

zkus někdy jezdit autem po kruhové dráze nějakého konkrétního poloměru rychlostí třeba 50 km/h, tak, abys jen tak tak udržel ten průměr dráhy

A zkus pak v jednu chvíli zrychlit na 100 km/h, jestli udržíš ten původní průměr dráhy :-))))))))))))))) a nebo, nedej bože, je to možný? tě to "odstrčí" na úplně jiný průměr dráhy .-)))) a to budeš na zemi, s adhezí, třením :-))))) víš, co udělá zrychlení o pár metrů za sekundu s družicí na nebi? postrčí ji to "vodorovně" na větší průměr orbity :-))))))))))))))))))) což neznamená nic jiného, ten větší průměr, než větší vzdálenost od těžiště, tedy i povrchu země, tedy na větší výšku .-)))))))))))))))

a zkus pak v jednu

Já taky

Jestli vy, tak já taky :-)))))))))))))))

Tak chápu, že k tomu aby druzice letěla,padala po obezny draze musí tam bejt nasmerovana. Raketou, která se odpoji a družice po nějaký třeba svoji úpravě rychlosti se dostane na svoji dráhu,kde setrvává a občas se zrychlí,zpoma­lí.proste stabilizuje,aby si udržela výšku.rychlost se výškou nemění.....a když vylezu v pomyslný díře nad zemí někde na obezny draze,země podemnou se točí,tak padám rovnou kolmo k jádru země.nic mnou nepohne.padam­.maximalne se srazim s někým jiným.s druzici, nebo nějakým odpadlym šroubem, kterej si to valí pí obezny draze.nebo krudoxem.proste já padám k zemi........no a s tema letadlama a délkou letu,o tom nemusím přemýšlet.to vím.o tom jsem nikdy nespekuloval(dřív to už je dlouho mě to taky napadlo,pocho­pitelne).tomu jsem nikdy neuveril, že když poletim jiným směrem budu někde dřív. Takhle????????

Aby si udržela svoji drahu

ano,proste padas ,,za obzor,, kuli zakriveni zemekoule....ale to krekovy hlave nevysvetlis protoze vypada na to ze si mysli ze zeme je placata Jen dodam ze pokud dosahnes druhou kosmickouy rychlost tak od Zeme odletis....ale zase budes padat...i kdyz pro zmenu na Slunce Gravitace je svine...a zbytek mas ve vskazech

...padá za obzor.. já se z tebe fakt picnu!
Padej na ryby, Ichtiandře, a nepleť hovorové popisky jevů (létání, padání aj,aj.aj. do fyziky (kinematiky).
Tobě jsem už několikrát psal, že zmateným a svévolným používáním jinde ZAVEDENÝCH a DEFINOVANÝCH pojmů si akorát škodíš. Sice tě ctí, že se snažíš si neznámé jevy nějak sám sobě zjednodušit a sám sobě vysvětlit, gut, ale nelez se svými "vysvětlivkami" na net mezi dospělé lidi. A nebo jo, ale pak se nečerti , že tě má leckdo za šaška a v (lepším případě) se jen útrpně na tebe usměje.
P.S. Drž se ryb a aut!

ale ne, Galve,, to jen Krak narozdíl od tebe ví, co je (volný) pád, a že nikoli to, že něco opticky mizí za obzorem .-)))
víš co je prdel? já si myslím, že docela přesně vím, jak jsi to s tím "permanentním padáním" myslel, i když to není správně :-))))))

vidím, že můj link na kosmické rychlosti zafungoval .-)))

,,.rychlost se výškou nemění.,, je spatne.... rychlosti se meni vyska...takze pokud chces zmenit vysku zmenis rychlost...a naopak

kdyz spomalis tak te stahne gravitace...vy­vazeni gravitace a rychlosti by te udrzelo na obezny draze donekonecna pokud by teleso nebylo spomalovany vnějšími vlivy,cim jsi dale od Zeme tim mas vetsi vysku a tom min sil pusobi na spomaleni....na urovni ISS staci na udrzeni na obezny draze energie rovnajici se lidskymu prdu asi jednou za 3-4 dni

kdyz jeste litali raketoplany tak pristavaci manevr vypadal tak za raketoplan se otocil na zade vuci Zemi a zapnul na okamzik motory...sim se spomalil a okamzite ho zacla stahovat gravitace....pak se celej preklopil a dale letel jako kluzak...naprosto bez motoru i pristaval...na stejnym principu jako vetron.Zadna chyba nebyla pripustna...po tomhle manevru nebyla cesta spatky nahoru...a nebyla mozna korekce letu jinak jak u beznyho kluzaku bez motoru

proste ten raketoplan ,, tryskama namířenýma proti gravitačnímu zrychlení,, to zrychleni spomalil cimz znizil obeznou drahu natolik ze ho zacla spomalovat atmosfera a uz nepadal ,,za obzor,, ale smerem k zemi...no spravneji po preklopeni do letove pozice uz klouzal a tim letel...ale to az v momente kdy se z padajicihoi satelitu stalo letadlo

Výborně :-)))) Ještě to není úplně ono, ale už to začíná mít hlavu a patu. ani ne po 24 hodinách :-))))

gravitace ho stahovala celou dobu .-))))
korekce možná byla :-))))
návrat na orbitu ne, na to neměl palivo :-)))))))))))
po přidělání na 1. a 2. stupeň nosiče se nahoru zse dostal a jeho motory a palivo stačily na manévrování na orbitě :-)))
přistával jako letadlo, protože měl křídla :-))))

to si myslím, že na ISS se musí prdět vím, je docela nízko .-))))))
zbytek viz ty kosmické rychlosti .-))

Já to myslel tak,že když změním vejsku,,prizved­nuti,,tak rychlost nezmenim,nezrychlim druzici

Takhle.kdyz změním vejsku,tak sama od sebe se rychlost nezmění,největ­ší.musim zrychlit druzici

Nezvetsi

Mimochodem taky neni pravda ze to nejde bez pohybu...vsude i v slunecny soustave jsou mista kde nepotrebujes rychlost a gravitace presto predmet nikam nestahne....jsou to oblasti kde pusobi nejmene dve ruzne gravitace . Pak muzes predmet ,,zaparkovat,, tam kde vytvori vzajemny pusobeni gravitaci gravitacni nulu. Tam muze bejt teleso bez toho aby potřebovalo rychlost na překonaní gravitace

vzhledem k tomu, že se pohybuje celý vesmír, je ta bezpohybovost jen optický klam, ale jistě vzhledme ke vztažným inerciálním soustavám to tak lze popsat :-)))))

predstav si predmet uvazanej na gume kterym otacis nad hlavou...ta guma je ,,gravitace,, pokud otacis rychleji tak se guma natahuje a predmet vzdaluje...a naopak....pokud otacis konstantni rychlosti tak ma predmet danou vzdalenost ktera je danna rychlosti a tahem gumy...pokud otaceni nezmenis a predmet pouze nejakym spusobem dostanes na ty gume dal....tak pouze na cas kdy na ten predmet bude pusobit ta sila ktera ho posune...kdyz sila zanikne tak guma (gravitace) stahne predmet znova do puvodni pozize kde je vyrovnana sila gravitace a sila odstrediva danna rychlosti....pokud ale zvysis rychlost otaceni tak se predmet vzdali.Vim asi blbe vysvetleno ale treba pochopis co se snazim rici.

Tak jsem to myslel

Ale abych si byl stopro jistej,že chapu(což mě netrápí,protože k výsledku -zhruba- jsem se dopracoval a to mi staci),tak by to chtělo nějakou exkurzi s profikem někde na bajkonuru

:-))))
tady už se natahuje gravitace :-)))) pikant.
no to posunutí na tý gumě dál v případě družice mohou dělat ty trysky namířené vyvíjet sílu proti gravitačnímu zrcyhelní, jak jsme psal a tebe to pobavilo .-)))))

Tak to ano, ale od někoho jsme tu četl, že když "zvýšíš" výšku, zvýšíš rychlost .-))))

jediná drobnost. vzhledem k rotaci země a vzájeném pohybu a atmoséře to není až tak úplně kolmo :-)))
ale to je detail .-)))

no a dokázal bys vysvětlit, pro při letu proti rotaci země etadlu nestačí vystoupat kolmo třeba jen pár metrů nad zem a počkat, až se cilové letiště samo spolu se zemí "přitočí" pod letadlo a to pak jen klesne na cílové letiště? .-)))))))))))))

Jistěže.to je jak s tím letem na druhou stranu a stejným časem přistání.letadla nelitaj na geo obeznejch drahach,ale někde v10 ti kilometrech,takže na ně působej stejný síly,rovnice a vlivy(nebudu jmenovat všechno protože to uzaviram.uz mě to nebaví) jako na tebe,když skocis s krudoxem z paneláku.kez by a duchnu si dáte o 50 metrů dál od predpokladanyho dopadu z volnyho padu,aby se k vám až poletite akorát tak zhruba dotocila společně se zemegulou

Hatatitla

Na geo by byly naopak trvale nad startovacím letištěm .-))))
když ale vystoupají do atmosfery a "způsobí", že je přestane unášet povrch země,, atmosfera by měla být unášecí silou mnohem menší, než spojení s povrchem, a tuíž by to letadlo ve vzduchu, nebo dokonce mimo atm, pokud nebude mít úhlovou rychlost (geost v těch 36000 má stejnou úhlovou v jako země)mělo "stát ve Vesmíru" a Země se pod ním dotočit cílovým letištěm .-)))))
ten příklad se skokem s tím vůbec nesouvisí.

Pokud bys nějakou vypustil, rozhodně ji opatři pohonem, aby dokázala letět .-))))))
Jinak ji máš za pár hodin na hlavě :-)))))))))))