Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

Kdyz ji zvednes a podrzis ji tam dyl,tak ve větší výšce nabere rychlost sama.nebo ne.?vetsi výška vyssi obezna rychlost.opravdu neexistuje nějaký těleso,družice,kde to takhle dělají?

Jak a proč bny měla a mohla nabrat větší rychlost sama? sAMO SE NENAKOPE. vŽDY TAM MUSÍ BÝT NĚJAKÁ VNĚJŠÍ SÍLA, KTERÁ NĚCO ZRYCHLÍ NEBO ZPOMALÍ

To tvé by platilo pouze ve stejné vztažné soustavě a ještě navíc za situace, že družice bude uchycena k nějakému stžáru a tento pevně spojen se zemí. pak samozřejmě platí, že vyzvedáváním družice na tom stožáru výš zvyšuje její úhlovou rychlost, jejím snižvání až třeba k povrchu země se její ryclost zpomalí

ekvivalent najdeš v průměrech kol a pneumatik. pokud budou otáčky na ose nápravy stále stejné, ujedeš s kolama R15 za stejný čas více/stejně/méně velkou vzdálenost než s R18 nebo i víc?

Nebo ta geostacionární družice :
Země se otáčí rychlostí přibližně 1667 km/h.
Pokud má geostacionární družice být stále nad stejným bodem povrchu Země, musí letět rychlostí 11055 km/h

Aby měla stejnou úhlovou rychlost jako povrch země.

Ptám se ze zvědavosti,protože to nevim.tak se zrychluje.zpo­maluje.ende..­...mě napadlo,že když ji zvednu,zmensim gravitaci a zvysim tím odstredivou silu.no a obezna draha už je sama o sobě ,otaciva sila.,,vzdyt tam litaj předměty sami o sobe.bez postavení.tak se ptám.........­.....no tak prostě zůstanu u toho,že se buď zrychluje,nebo zpomaluje a nebudu po tom dal badat.kor kdyz o tom vím hovno.ja víc nepotrebuju

Lítají tam předměty bez,,,nakopnuti,,,,

Vždycky je tam nakopnutí minimálně v podobě rychlosti nosiče, protože i když ten nosič tu druživi - obrazně - jen "pustí z ruky", ta družice si zachová původní rychlost toho nosiče - ten tam nemůže stát na místě s nulovou rychlostí, ve vesmíru.
dalšími nakopnutími pak je ten vlastní pohon starlinku, kterej vagonek starlinku posune do správné potřebné trajektorie a udělí mu potebnou rychlost k letu, kterou celou řivotnost družice pak koriguje.

Když družici zvedneš, dejme tomu že znatelně snížíš dostředivou sílu, odstředivá (setrvačná) je přesným opakem dostředivé (grav. zrychlení) tedy se sníží i ta "odstředivá", nezvýší se.
oběžná dráha není v podstatě nic jen myšlenková čára v prostoru. teoreticky bys mohl kalkulovat jen s tím, že atmosfera postrkuje tu dužici ve směru otáčení země, ale kupiodivu, zkus si najít něco o délce letu letadla z bodu a do bodu b za 1. při letu ve směru otáčení země a za 2. proti směru otáčení země. zjistíš, že obě cesty budou časově stejně dlouhé, i když by člvěk na první pohled řekl, že když letí proti směru otáčení země, že se vlastně i bod přistání na zemi sám přibližuje k letadlu vstříc, zatímco při letu po směru otáčení země ten bod přistání jakoby před letadlem utíká, tedy by člověk řekl, na základě této a celkem logické úvahy, že cesta po směru otáčení země mezi těmi body musí trvat déle než cesta zpět v protisměru.
je to zajímavý fenomen, není lehké porozumět rovnicím, které ho popiduji.

takže je třeba vzít v potaz, že už nosič družice má kinetickou energii danou odtartováním z rotující Země a sám pak svoji dodanou pohonou jednotkou. při vypuštění se tyto kinetické energie, "rychlosti", předávají i těm vypouštěným tlesům. a tato tělesa, družice, musí mít i nějaké svoje vlastní motory nakorekci té rovnosti mezi dostředivou a setrvačnou (odstředivou)+třecí silou atmosfery tak, aby DS=SS+TA

Ty vole, Galve, A JAK JI POSUNEŠ? .-)))))))))))))­))))))))))))))))))))))
vEZMEŠ JI DO PACINKY A POSUNEŠ VEJŠ? .-)))
Ty fakt nemáš znalosti 5. třídy ZŠ, ty vole :-))))))))))))))

Jinak na tu družici působí DOSTŘŘEDIVÁ síla, čoveče, a setrvačnost :-)))))))))))))))))))

působení proti gravitačnímu zrychlení je přesně to tvé "zvedání družice do větší výšky"

když odstartuje ze země raketa, tahem svého motoru překonává tíhové zrychlení země :-§))))))))))))­))))))))))))))

bože, jaké nejvyšší vzdělání máš, Galve?

!Zvednout" družici můžeš buď tak, že na družici vyvineš sílu PROTI gravitačnímu zrychlení, tedy pakliýe gravitační zrychlení působí na družici snahou stáhnout družici do hmotného středu, těžiště země, ty musíš silou motoru vyvinout vekrtorovou sílu opačným směrem .-))))
pokud bude stejná jako a(g), bude se družice držet na kruhové oběžné dráze ve stále stejné vzdálenosti od těžiště. pokud bude F větší než a(g), družice vystoupá do větší výšky, její rychlsot bude zachována, cca stále stejná.

A nebo můžeš družici v dané výšce "popohnat" po tangentě, a tím se dostane výš nad zem, a teď pozor, protože země je kulatá

Srandovní, tady píšeš to, co já celou dobu :-)))))

"takze samotna zmena polohy nic neresi pokud nezmenis rychlost"

ale ryclost změníš jen dodáním nějaké další sály, energie - vlastním pohonem, tedy letem. družice tedy létají, nepadají :-)))
tedy občas taky spadnou, někdy i řízeně, samozřejmě :-))))

no jestli ještě narazím na nějak faux-pass galveho, tak se možná ještě vyjádřím, když jsme tu celý dne nebyl, ale pak už ne .-)))