Pro kolonizaci Severní Ameriky v 18. a 19. století měla rozhodující význam doktrína Zjevného předurčení (Manifest Destiny), podle níž měli být američtí osadníci osudem nebo Boží vůlí předurčeni k expanzi po celém kontinentu, bez ohledu na indiánské obyvatelstvo a jeho územní nároky. Pod vlivem tohoto přesvědčení se federální území začalo rozšiřovat na západ, až dosáhlo pobřeží k Pacifiku. Podle aktivistů z organizace United to End Genocide měla tato doktrína rasistický charakter a jejími následky bylo vyvlastňování indiánské půdy, nucené přesuny indiánského obyvatelstva a jeho celkový útisk.
