echeverias:
Zpracovaný americký zemní plyn a ruský zemní plyn mají obecně
srovnatelný obsah síry, protože oba jsou
před distribucí rafinovány tak, aby splňovaly přísné normy
kvality. Existují však určité nuance, které stojí za
zmínku:
Zpracovatelské normy:
Americký zemní plyn:
Zpracovaný zemní plyn v USA obvykle obsahuje velmi nízký obsah síry
kvůli přísným předpisům pro plynovody a ochranu životního prostředí.
Síra, především ve formě sirovodíku (H₂S), se při zpracování
odstraňuje, aby splňovala normy pro plynovody, které často omezují obsah
síry na 4 nebo méně částic na milion (ppm).
Ruský zemní plyn:
Ruský zemní plyn, zejména ten, který se vyváží do Evropy, se rovněž
zpracovává tak, aby splňoval přísné normy kvality Evropské unie. Obsah
síry v ruském potrubním plynu je obvykle podobně nízký a pro exportní
trhy je často omezen na 20 mg/m3 (~7 ppm).
Hlavní rozdíly:
Ačkoli oba druhy plynu mají v konečné zpracované podobě nízký obsah
síry, ruský exportní plyn (např. prostřednictvím společnosti Gazprom)
může někdy obsahovat o něco vyšší obsah síry (ale stále v rámci
regulačních limitů) než americký plyn, a to z důvodu odlišných
regionálních norem a specifikací plynovodů.
Americký plyn určený k vývozu ve formě LNG
(zkapalněného zemního plynu) prochází ještě přísnějším
zpracováním, které zajišťuje extrémně nízký obsah síry, aby se
zabránilo korozi při skladování a přepravě.
Závěr:
Zpracovaný americký zemní plyn obecně neobsahuje více síry než ruský
zemní plyn. Pokud něco, jsou americké normy pro domácí plynovody a vývoz
LNG často přísnější, což vede k mírně nižšímu obsahu síry ve
srovnání s ruským plynem používaným v tuzemsku nebo vyváženým
prostřednictvím plynovodů.
Zdroj: ChatGPT