To vše v něm vzbuzuje obavy, ze „strašného zvratu“, který reálně může přijít. „Tak, jako se jim to nevede v politice, tak může přijít zvrat, a teď nechci spekulovat na základě čeho, i pokud jde o tuto soft power. Zatímco dneska si ve Spojených státech studenti vynutí ochod děkana, protože je právník a někoho hájí, tak za 10 let se změní společenská nálada, a mohou si vynutit odchod progresivistických rektorů a děkanů,“ připomněl například konec 60. let, kdy v Německu na univerzitách řádila levice. „Než bys řekl švec, bylo to pryč,“ doplnil.
Sám by prý dnes svého syna na žádnou západní vysokou školu humanitního směru nedal. „Když se podívám, co se děje v Cambridge, v Oxfordu, na Břečťanové lize, tak ne, nedal. Raději bych, aby vyrůstal ve svobodnější společnosti, než že mu bude parta zfanatizovaných levicových progresivistů říkat, jestli může na maturitním večírku poplácat holku po zadku nebo ji obejmout,“ pokračoval profesor. Rovněž i ideové spory uvnitř EU mohou podle historika Kováře v budoucnu pro Evropu znamenat mnohem větší problém, než se dnes zdá.
Se zhrozením coby historik sleduje dnešní dění, kdy se například v Německu odhaluje socha bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina. „V nadživotní velikosti se staví socha Lenina. To mladí Němci zešíleli? A starosta se to pokusil zastavit, ale soud řekl, že není důvod,“ popisuje.
„V nadživotní velikosti tam postaví sochu masového vraha, tvůrce totalitního státu, který páchal genocidu na svých národech… A mladá německá komunistka v čele radikální strany dává rozhovor a říká: ‚To byl tvůrce státu sociální spravedlnosti.‘ Tak si říkám, že je to okamžik, kdy si člověk musí promnout oči a říká si: ‚Je to možné?‘ Je to možné. Svět už je takový,“ komentoval závěrem historik Martin Kovář dění u našich západních sousedů.

