Slavíme 79. výročí osvobození Československé republiky, ale
připomeňme si i tato fakta.
Dne 14. 2. 1945 svrhly během pětiminutového bombardování americké
bombardéry na Prahu 152 tun bomb a zahynulo 701 lidí a 1 184 obyvatel bylo
zraněno. Nálet zasáhl 2 500 domů, z toho bylo 68 úplně zničeno. Nebyla to
ovšem pouze Praha, kterou Američané na konci války záměrně bombardovali.
Byla bombardována také města Plzeň, České Budějovice, České Velenice,
Cheb, Kralupy nad Vltavou, Záluží u Mostu, Ústí nad Labem, Neratovice,
Zlín, Ostrava a další průmyslová města s jasným cílem poškození
průmyslu naší země.
Původním cílem Američanů pro bombardování byly údajně německé
Drážďany, město totálně zničené válkou na rozdíl od Prahy. Nikdo se za
ta léta nepozastavil nad tím, jak si mohli piloti splést město, které je v
troskách s městem, které není válkou postižené. Američané se následně
vymlouvali na špatné počasí, poruchu radaru a pochybení velitele. V roce
2000 navštívila rekonstruovaný klášter v Emauzích skupina amerických
veteránů z 398. bombardovací skupiny a letci se omluvili za svůj tragický
omyl, ovšem omluvy od americké vlády jsme se nikdy nedočkali.
Američané neosvobodili Plzeň…
Přijeli do Plzně, kdy už byli Němci na útěku a na našich úřadech
zavlály české vlajky. Dne 30. 4. 1945 americké jednotky dosáhly Chebu,
Aše, potom směřovaly do Stříbra, Klatov, Domažlic… Pražské povstání
proti německým okupantům 5. 5. 1945 působilo velmi rychle i mimo Prahu. Ve
stejný den v Plzni české síly získaly silné pozice. Němečtí starostové
Wild a Sturm byli zajištěni našimi vlastenci.
Dne 6. 5. 1945 v 9 hodin ráno vstoupil do Plzně americký vojenský oddíl
B 16. pancéřové divize pod velením plukovníka Nobleho. Ten měl nařízeno
zastavit se na předměstí Plzně, ale viděl příležitost, rozkázal svému
oddílu, aby obsadil Plzeň. (Archiv JNV Plzeň, -7-1. plk. Noble). Revoluční
národní výbor v Plzni zveřejnil 6. 5. 1945 výzvu Na pomoc bojující Praze.
Občané Plzně na výzvu reagovali bleskově. Velení USA bylo z české strany
požádáno o zapůjčení automobilů pro přepravu dobrovolníků do Prahy a
také o některé zbraně. Velení americké armády nejenže takovou žádost
odmítlo, ale odjezd dobrovolníků na pomoc Praze zakázalo. Ukazovalo se, že
zájmy USA jsou jiné než českých občanů bojovníků proti německým
okupantům. Počínání Američanů v Plzni bylo podivné a vedlo k
narůstání pochybností, o co jim vlastně jde. Po příchodu vojenských
jednotek USA do Plzně zrušilo jejich velení Revoluční národní výbor v
Plzni. Vše nasvědčovalo, že Američané nepřijeli na pomoc Československu,
ale ochraňovat Němce na ústupu. Občané Plzně velmi tvrdě tento čin
kritizovali a neuznali jej. Američané museli nakonec ustoupit, ale jejich
počínání se nezměnilo. Všimněme si některých kroků, které americké
vojenské velení v Plzni nařídilo a realizovalo. Jen americký velitel má
právo určovat strukturu města Plzně. Ulice musí být vyklizeny, obyvatelé
mohou do ulic jen v rozsahu dvou hodin za den. Bylo zakázáno vydávat a
rozšiřovat české noviny a české informační letáky. Američané
plzeňským bojovníkům proti německému fašismu zabavili vysílačky,
zbraně, fotoaparáty, a dokonce zabavili i zbraně československým
důstojníkům a policistům. Veškerá písemná povolení, žádosti,
stížnosti… prostě veškeré písemnosti musely být napsány v českém i
anglickém jazyce. Americké velení neustále opakovalo a kontrolovalo své
nařízení, že německým důstojníkům se nesmí nic stát, protože jsou
pod americkou kontrolou. Občané Plzně se mohli vzdalovat z města jen do
vzdálenosti šesti kilometrů… Americké velení zakazovalo činnost
Národních výborů jako orgánů nové lidové moci. To omezovalo naši
suverenitu a poškozovalo plnění Košického vládního programu, který byl
schválen 5. 4. 1945.
Americké pojetí svobody prozrazoval také politický obsah vyhlášky
amerického velitelství ve Strakonicích ze dne 9. 5. 1945 (č.j. 6684):
Okresní hejtmani „budou provádět všechna nařízení amerického vojska, a
to do té doby, dokud nová česká vláda nebude uznána vládou USA…“.
Přitom vláda ČSR byla v Košicích 5. 4. 1945 uznána všemi
antifašistickými velmocemi a dalšími zeměmi.
Americké bombardování Plzně
Tento nepřátelský akt nesmí být nikdy zapomenut. Americkému
velkokapitálu šlo hlavně o zničení významného centra naší ekonomiky
Škodových závodů v Plzni a v dané oblasti. Fašistické Německo v březnu
1939 tyto závody zabralo a využívalo pro svůj válečný zbrojní program, a
to až do konce války v roce 1945.
Ve dnech 17. – 18. 4. 1945, čtrnáct dnů po přijetí Košického
vládního programu, americký velkokapitál, vojáci a zbrojaři vedení
vztekem a nervozitou z toho, že uvedené centrum naší ekonomiky nebudou
ovládat, přistoupili ke zničení závodů v Plzni. Dne 25. 4. 1945 se
uskutečnilo poslední masové bombardování Škodovky.
Taková je pravda a historická fakta.