VYHLAZENÍ LIDIC
Zničené Lidice, 1942
Navečer dne 9. června byly Lidice obklíčeny jednotkami Wehrmachtu (ze
Slaného) a německé policie a nikdo nesměl obec opustit. Organizační štáb
celé akce už byl na místě a všemu velel. Štáb tvořili:
SS-Hauptsturmführer Walter Jacobi (velitel vedoucí úřadovny SD v
Praze)
SS-Hauptsturmführer Harald Wiesmann (velitel kladenské služebny gestapa)
SS-Standartenführer Dr. Hans-Ulrich Geschke (velitel pražského gestapa
Staatspolizeileitstelle)
SS-Obersturmführer Max Rostock (velitel SD v Kladně)
SS-Untersturmführer Thomas Thomsen (zástupce Wiesmanna)
Major der Schutzpolizei August Marwedel (velitel kladenské Schupo)
SS-Obersturmbannführer Wilhelm Leimer (velitel protiparašutistického
oddělení)
Starosta byl přinucen vydat veškeré obecní cennosti a obyvatelé začali
být po půlnoci vyváděni ze svých domovů. Muži starší 15 let byli
shromažďováni ve sklepě a chlévě Horákova statku. Všechny cennější
věci, koně, dobytek, zemědělské stroje apod., byly shromažďovány a
odváženy do sousedního Buštěhradu.
Členové SS si prohlížejí ruiny Lidic
Ráno 10. června 1942 se na místo osobně dostavil K. H. Frank, aby dohlížel
na likvidaci obce. Ženy s dětmi byly nejprve nahnány do místní školy, za
úsvitu pak autobusy převezeny do tělocvičny kladenského gymnázia. Mezitím
byly zdi stodoly v sousedství Horákova statku obloženy slamníky a matracemi
(proti odraženým střelám) a přichystána popravčí četa. Lidičtí muži
byli posléze vyváděni ve skupinách (zprvu po pěti, pak po deseti) na
přilehlou zahradu a tam stříleni. Celkem jich na tomto místě bylo
povražděno 173, včetně lidického faráře Josefa Štemberky. Nejstaršímu
bylo 84, nejmladšímu Josefu Hroníkovi[3] 14 let. Všechny domy včetně
školy, kostela a fary byly polity benzínem a podpáleny.
V následujících týdnech a měsících byly zbytky vypálených budov vyhozeny do povětří, zničen hřbitov včetně exhumace zemřelých, vykáceny stromy (mimo jediné hrušně nedaleko potoka, která byla Němci považovaná za uschlou), sutí zavezen Podhorův rybník a vše srovnáno k nepoznání. K odvozu suti byla na místě zbudována polní železnice.[4] Dokonce bylo na několika místech posunuto koryto potoka, aby nic nezůstalo na svém místě. Filmové záznamy, pořízené samotnými nacisty, dodnes vydávají svědectví o díle zkázy. Prostor, kde stávaly Lidice, měl být učiněn holým polem a jméno obce vymazáno z map.
K pohřbení zavražděných obyvatel bylo povoláno z Terezína otrocké komando Židů, kteří vykopali hrob a uložili do něj zemřelé, více viz [5][6][7]. Mnozí z nich za těch pár dnů zešedivěli.[8]
Dle vyhlášky ministra vnitra číslo 25/1943 Sb. o změnách úředních názvů obcí a jejich částí, povolených v roce 1942 byl „název bývalé obce Lidic v politickém okresu kladenském prohlášen za navždy zaniklý“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhlazen%C3%AD_Lidic
Pamatujme si. . . 
