Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury

Kde ale o ně bylo postaráno. Také se stavěly SOS vesničky, byl Klokánek a stejně jako dnes také docházelo na adopce těchto dětí. Jak jsem již psala, děti se rodí i v chudých rodinách, obzvláště se to dělo za I. republiky, to jistě víš. Neznám jedinou rodinu za socialismu, který by trpěla hlady, nežili sice v přepychu, ale byli schopni svoje děti uživit. Třeba proto, že práce byla v té době povinná, třeba proto, že když byl někdo samoživitel, měj jistotu v tom, že ten druhý mu bude posílat alimenty a nebude na všechny výdaje sám, nebo že si bude moci najít ještě přivýdělek na pár hodin, aby si rodinný rozpočet zvýšil. Kolik stojí dětská výbavička víme, ale není to o tom, že bychom si museli všechno kupovat, ale stačilo nám použité, které nám dávali kamarádky nebo příbuzní po svých dětech. Na svoje třetí dítě jsem si nemusela kupovat vůbec nic, Sunar byl zadarmo, plenky se v té době praly, ty jsem také dostala, takže jediný výdaj byl za prací prostředky. No a hlavně, v té době jsem neslyšela slovo exekutor nebo insolvence. Banky nedávaly půjčky kdekomu, a hlavně, pokud si bral půjčku někdo z manželů, musel o tom vědět i ten druhý. Znám případy, kdy tomu tak nebylo a rodina to zjistila, až jim na dveře zaklepal exekutor.