Svobodná diskuse bez cenzury
Ono se kolem toho píše hrozných nesmyslů, které slouží k vymytí mozků a většina lidí stejně nemá na to, aby to pochopila. A když si chtějí věřit tomu, co říká dnešní propaganda. Je to jejich bussinnes.
A co takhle měna v roce 1945, kdy se měnilo 1:1 ale jen do výše 500 Kč. Zbytek šlus.
Někde jsem se dočetl, že měna vedla k nedůvěře držet peníze v
peněžních ústavech. Přitom to bylo ve skutečnostni opačně. Vklady se
měnily v poměru 1:5 do 5000,- a hotovost jen do 300,-
Je to těžké hodnotit pro člověka, který žije dnes a má hodnotit
poválečné období se vztahem k válce.
To prostě většině lidí nejde.
Ve válce bylo vše na příděl a před ní nebylo co do huby. Kdo toto nebere v potaz, nemůže pochopit nic z toho, co se dělo potom.
No dnešní pravičáci se rekrutují hlavně z rodin zlodějů a
nemakačenek. No však Tvoje mamka má pravdu. Lidi jsou idioti a opravdu nemá
smysl jim to rozmlouvat. Ceny se postupně upravovaly. Ale auto či TV stálo
najednou pětinu původní ceny. Jaký je rozdíl, jestli mám pětkrát menší
výplatu ale věci stojí pětkrát méně?
Couvnul se divím.
Hele měny se prováděly v celé Evropě. A píše se o tom tolik blábolů,
že je to až děsné. Hele hotovost do 300 kč 1:5 do 5000,- na účtech taky.
Do 10.000 1.6,25 a tuším a až nad 20.000 to bylo nevýhodné a to brali lidi
jako krádež. Hele To dělení pěti a krádež je prostě nesmysl. Upravila se
hodnota i cen, jak píše Tvá matka. Ta měna měla jednu důležitou roli.
"Okradla" zloděje. Hele ve válce si plno lidí nakradlo různé cennosti a
hlavně po válce se šmelilo s lístkama. Jistě Tvá matka potvrdí, že toho
bylo mnoho na příděl a co se vydělávalo. Aby někdo měl za těch pár
poválečných let ušetřeno na účtu více jak 20.000 nebylo jen tak.
Normálního pracujícího se to moc netýkalo. Z války a poválečného
přídělového systému si hodně lidí udělalo skvělou živnost. Můj děda
byl końský handlíř a přišel s mojí babi o tolik peněz, že ona z toho
musela do blázince v Havlíčkově Brodu. Protože koňské maso bylo mimo
příděl a on si na tom dost nahrabal. Když mu spadlo 20.000,- do žumpy ani
to neřešil. Nový režim nechtěl různé zlodějíčky a šmelináře
upřednostnovat před pracujícíma.
Aby je nedemotivoval. Si vem, že tihle zloději by se měli lépe, než ti
co jen makali. Byli by na jiné startovní čáře a úplatky by se domohli
většího vlivu.
Právě jsem Ti psal, že ten trouba, co tam psal o měně hanlivě asi
nevěděl, že proti Dolaru měna se měnou zhodnotila a za svou práci jsme si
mohli pořídit více dolarů. Takže pokud stát nakupoval pomeranče, mohli
jsme si jich pořídit víc. Pro poctivého prostě měna nebyla tragédie a ty
bláboly, že to mělo podkopat důvěru v peněžní ústavy je zcela zcestné,
protože tam byly peníze měněny v poměru 1:5 v mnohem vyšší výši.
Prostě to co měli lidi ukryto ze šmeliny se "ukradlo". Zloděje to štve a
dnes nám ti zloději vládnou, tak to tak haní.
V jaké době stáli ti lidé frontu? Lidi jsou kreteni, asi se opakuji. Ale nějak srovnávají hrušky s jablkama. Ono po válce v padesátých letech, toho nikde v Evropě moc nebylo. Ale v 80. letech se u nás produkovalo a konzumovalo 100 kg masa na osobu ročně!!!. V Západní Evropě to bylo kolem 80 nanejvýš 90 kil . Dnes jsme zhruba na těch 80. Hlavní vysvětlení je pro ty co to maso neviděli je v tom, že tenkrát byly salámy a špekáčky z masa. Dnes jsou spíše ze separátů, které se tenkrát mohly dávat jen dobytku jako příkrm a dále kůži, masokostní moučky, sóji, mouky apod. Kdyby se měly dnes vyrábět špekáčky podle socialistických norem, tak kilo stojí 200,- kč. A zkus si dnes v okresním městě sehnat telecí či pravou svíčkovou. My částečně díky tomu, že jsme měli v domě nucený výsek, jsme měli telecí každý týden. Ano byli jsme tomu blízko, ale dalo se sehnat.
Jo to je vtipný příklad západní svobody s tím Gottem.
Když to vemeš. Proč nikdo nekřičí, že z válečných let si prakticky mohli odnést všeci jen 500,-? To bylo ještě mnohem horší. Za to si si mohla koupit dvě a půl kila masa. To nikomu nevadí. Že pak mnoho lidí zpeněžovalo nakradené věci je druhá věc. Nový sovětský trh pro tyto peníze z nakradených věcí navíc neměl možnost uplatnění. Mohla se vyřešit reforma inflací, ale to by byli postiženi všichni stejně. Tak se to udělalo tak, aby menší postih byl u pracujících a větší u zlodějů. Zcela pochopitelné. Na jejich místě bych to udělal stejně.
Nezapomeńme, že v celé Evropě byl po válce přídělový systém a ten
bylo potřeba zrušit. Podívej se na srovnání cen po měně a řekni, jestli
to byla zlodějina.
Byly dvojí ceny jedny vázané přídělové a druhé volnotržní. Dostala si
plat a lístky. Na lístky si dostala levněji a když si chtěla nad příděl,
stálo Tě to mnohem více.
Druhá věc, na kterou se zapomíná. Prý lidi přišly o vázané vklady,
které šly na důchod apod. Jenže ty vklady byly peníze převedené z
válečných let. A ty se jakoby zamkly, že někdy budou vyplaceny. Jenže
válečná ekonomika byla ekonomikou jiného státu navázaného na nacistické
Německo a to tu již nebylo. Jak to mohl vyplatit nový stát? Příklad. Je to
stejné, jako by si dělala u firmy a ukládala si u ní peníze a ta firma by
zkrachovala a Ty by si ty peníze chtěla po jiné firmě, která Tě po
propuštění z té první zaměstnala. To je prostě nesmysl. Lidé nerozumí
penězům. Oni nechápali, že peníze zkrachovalé nacistické republiky,
nemohou platit po válce. Není proti tomu vytvořená hodnota. Nebyly ničím
podložené. Ano lidé je vydělali, ale prakticky se válkou znehodnotily.
O tyhle peníze přišly, ale to byly prakticky peníze, které Německo a my s
nimi ztratili prohrou Německa ve válce
A teď k těm cenám.
Takže více jak polovina peněz se měnila 1:5. V průměru se peníze směnily
všechny v poměru 1:9,6.
Takže logicky menší obnosy byly zvýhodněny oproti větším. Ty větší
představovaly hlavně peníze nacistického Československa. Jak jsem řekl, z
nacismu si lidé mohli vyměn
vyměnit jen 500,- protektorátních korun za 500,- poválečných. Peníze
na účtech nebyly znehodnoceny okamžitě jako zbytek hotovosti ale zmrazen na
neurčito, ale prakticky se nedaly v budoucnosti vyplatit a tak první
demokratická vláda tento problém odsunula dále a odnesli to komunisti,
kteří to museli již řešit. Ale prakticky řešili problém Benešovy
vlády.
Ještě dodám, že hotovost při reformě v roce 1953 nad 500,- kč to odnesla
nejvíce. Ta se směnila v poměru 1:50
A te´d teda znáš poměry směn a teď k cenám. Ty ceny za přídělové ceny
a volné ceny se musely sjednotit, takže
Chléb na přídělový lístek, který byl přidělen na osobu každému
stejně, stál 8 kč. Pokud si chtěla chléb navíc mimo lístek jako
nadstandard, tak si zaplatila 16 kč. Srovnej po měně, kdy stál 2,80.
Takže pokud sis koupila před měnou jen chleba na lístek, tak po měně sis
ho mohla koupit méně, protože to vycházelo zhruba poměru 1:3. Ale pokud sis
koupila dva, tak Tě to vyšlo téměř stejně jak před měnou. Protože před
měnou si za dva dala 24 kč a po měně 5,60. Což by odpovídalo 28 kč. Pokud
by sis koupila tři po měně, tak Tě již vyšly levněji jak před měnou.
Takže o žádný podvod prakticky nešlo. Ceny se upravily kvůli rušení
přídělového systému, což byla pro obyvatelstvo jistě výhoda. Polovina
peněz byla znehodnocena, ale byly to peníze, které byly převedeny z
nacistické republiky a ta nová s nimi neměla nic společného. Toto zkrátka
lidi nemohli pochopit.
Oni sice za nacismu pracovali, ale peníze měli uložené ve "firmě",
která zkrachovala a nová republika jim logicky peníze té nacistické nemohla
vyplatit. Další, kdo přišel o peníze byly různí šmelináři, kteří si
stihli nahrabat dost peněz.
A když se mluví o snížení životní úrovně v padesátých letech, tak je
to příšerný nesmysl. Životní úroveň rostla rychle jako nikdy předtím
ani potom tempem 8% ročně. Takže během 50.letech se životní úroveň
zdvojnásobila. A to přepočtem na obyvatele. Musíme vzít v potaz, že se
rodilo mnoho dětí, a tak se příjmy rodičů musely dělit i mezi ně.
Prakticky se mezi 50. až 60. lety prakticky nezměnily, ale platy
ztrojnásobily.
Některé maloobchodní ceny před a po peněžní reformě
Zboží
množství
1937
1952
6/1953
1954
1955
Vázaný trh Volný trh
Chléb kg 2,25 8,- 16,- 2,80 2,60 2,60
Rohlíky kg 5,90 37,70 56,60 8,30 6,60 6,60
Hovězí zadní kg 17,- 48,- 200,- 25,- 25,- 25,-
Máslo kg 16,50 80,- 450,- 44,- 42,- 42,-
Rýže kg 3,05 40,- 300,- 28,- 19,- 16,-
Cukr kostkový kg 6,35 15,70 140,- 14,- 11,- 11,-
Káva kg 36,- … 1500,- 300,- 240,- 240,-
Rum l 19,- … 430,- 68,- 57,60 57,60
Pramen: Statistická ročenka ČSR 1958.
Vždy si spočítej jeden díl vázaného zboží s jedním dílem volného a z průměru a vyděl pěti. Dojdeš zhruba k ceně po měně.
třeba rýže po měně vyšla prakticky levněji.
káva vázaná nebyla, tak ta se upravila jen 1:5 a Rum o mnoho zlevnil.
Ale je pravda, že se mohlo najít pár spořilů, kteří mohli mít právo
se rozčilovat.
Ale z ekonomiky se vypařila téměř polovina peněz a největší část byla
převedena z válečné zkrachovalé republiky.
1