Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury

Zde zmíněné Piďhovo proruské homofobní kázání a reakce české vzdělané společnosti na něj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/tomas-halik-kazani-petr-pitha-homosexualove-frantisek-papez-istanbulska-umluva.A181029_165501_domaci_lre

GENEZE
Neudržitelnost komunistického režimu na konci 80. let 20. století přinutila celý tehdejší
bolševický establishment jednat. Byl vyslán signál do kontrolovaných disidentských kruhů k zahájení
"revolučních" kroků. Je zajímavé, že většina důležitých osob, které později obsadily vysoké státní
funkce či tunelovaly banky, se rekrutovala z Československé akademie věd (ČSAV), a to vesměs z
Prognostického ústavu. V této instituci plné vysokých komunistů působily jména jako Komárek, Klaus,
Zeman, Češka, Dyba, Dlouhý, Ransdorf, Salzmann, Ježek, Klausová a další. Představovaly jak
kádrovou rezervu pro nový režim, tak kádrový nomenklaturní rezervoár režimu starého. Sám šéf
Prognostického ústavu, přesvědčený komunista, přítel Che Guevary a místopředseda vlády ČSFR v
roce 1990 Valtr Komárek ho označil za "školu revoluce".
Tato revoluce si, jak známo, získala přízvisko "sametová", a to vzhledem k jejímu
bezkonfliktnímu a téměř konsensuálnímu charakteru. Už to naznačuje, že se nejednalo o revoluci v
pravém slova smyslu, ale o programové předání moci, resp. o udržení moci v rukách komunistických
kádrů. Již první kroky Občanského fóra v čele s Václavem Havlem naznačily, že vůbec nejde o žádnou
revoluci, ale jen o změnu systému režimu. Bohužel ve vyvolané euforii a v naději na zbavení se
komunistického jha, se vyškoleným bolševickým "revolucionářům" z Prognostického ústavu (spolu s
Havlovými disidenty a zmanipulovanými studenty) podařilo změnit režim a ponechat komunisty
fakticky u moci.
Symbolickým a zároveň tragickým vyjádřením tohoto faktu byla instalace Mariána Čalfy, v té
době ještě aktivního agenta KGB, do křesla předsedy vlády dne 10.12. 1989, kde setrval až do 2.7.
1992. Za komunistické éry působil Čalfa v ČTK, poté byl jmenován předsedou Legislativní rady vlády
ČSSR a vyzkoušel i post komunistického ministra. Václav Havel si jej vybral za nejbližšího
spolupracovník

Ano v roce 1989 se všechno provedlo sametově, Havel věděl, že to ani jinak nejde...teprve dnes dochází ke skutečnému boji s ruským bolševickým organizovaným zločinem a jeho kolaboranty..­.,,Opravdu jste si mysleli, že se vzdali bez boje? Nebo, že by připustili bezvládí a skutečnou revoluci? Od roku 1945 nás sovětští komunisté, za pomoci našich komunistů, udržovali jako kolonii SSSR. Sověti rozhodovali o všem podstatném a drancovali zemi. Za zboží a suroviny často neplatili a naši komunisté si nedovolili nic říct (např. uran těžený na náklady ČSSR a zdarma vyvážený do SSSR). Ve skutečnosti držela StB/KGB otěže "revoluce" a následné ekonomické transformace. Rusové nebyli nikdy ochotni se vzdát vlivu a výnosů naší země!
Po roce 1989 mezi lidmi panuje naivní nadšení, zbídačené masy jásají jak se vše neuvěřitelně daří. Jsou nakrmeny nadějí a zneužity podobným scénářem jako po roce 1945. Oficiální politická moc začíná být předávána do rukou nové třídy, vše pod kontrolou StB. Proto byla velká část členů OF bývalými členy StB, kterým se často ztratily spisy (vzpomeňte na nejeden soudní spor s Cibulkou o jména v seznamech). Již 28. 11. 1989 StB vydává: Zásady pro činnost kontrarozvědky v nových společenských podmínkách, které obsahovaly plán jak se má StB infiltrovat do nově vznikajících struktur a jak má hlídat dohodnutý podíl na moci...Přichází osudový okamžik 1992, malá kuponová privatizace, lidu je rozdáván majetek, který komunisté neuměli využít a který jim nepřinášel profit. Podobně jako v roce 1945 kdy rozdali bezzemkům půdu (německá, židovská, panská). Lid jim věří, v roce 1946 komunisté vyhrávají volby, pevně uchopí moc a o dva roky později přijde hlavní úder - znárodnění, kolektivizace. Po malé kuponové privatizaci v roce 1992 jim lidé věří (navodili zdání férových odkupů), komunistická mafie pevně uchopí moc a o dva roky později přichází hlavní úder - velká privatizace. Otcem velké privatizace byl agent StB Dušan Tříska...
95% všech privatizačních fondů (již při svém vzniku, nebo po fúzích s jinými fondy) bylo ovládáno agenty StB (např. představenstvo Harvardských fondů, skuteční majitelé PPF jako je agent StB a člen ÚV KSČ Štěpán Popovič nebo důstojník StB Jaroslav Čadek /majitel zámečku Hanspaulka, který mu prodal Pavel Bém z majetku MČ Prahy 6, který Kellner daroval ve prospěch knihovny a institutu Václava Klause/ aj.) nebo kapitálem z bývalého SSSR (PPF Kellner /přes Skloexport, vytunelováno Reginou Rázlovou dcerou komunistického místopředsedy vlády ČSR Stanislava Rázla/, otec Kellnera pracoval v stálém zastoupení ČSSR v kanceláři RVHP v Moskvě), Setuza a Český olej Mrázek a Pitr (dle novinářky Slonkové si změnil jméno z Pitra, příbuzný komunistického předsedy vlády ČSR Františka Pitra), KKCG Karel Komárek (přes Slovenský SPP, majitelé z Ruska) aj.

Dále k financování nákupu státního majetku sloužily ukradené státní finanční prostředky z kont PZO (Podniků zahraničního obchodu) v zahraničí nebo tajných kont StB v zahraničí (Agrofert komunisty a agenta StB Andreje Babiše nebo Třinecké železárny spolupracovníka StB Tomáše Chreneka). Odhaduje se, že „PZtky“ disponovaly 500 mil. Kčs na kontech v zahraničí ve volně směnitelných měnách. Kolik miliard nakradli estébáci a bylo uloženo v zahraničí asi nikdo nespočítá, zahraniční konta StB jsou v ČR tabu. Proto tolik tajemných firem ze zahraničí v české privatizaci (např. Appian) a tajemných sponzorů politických stran (např. mrtvého Maďara Lajose Bácsiho a na exotickém Mauriciu žijící Radjiv M. Sinha /Milan Šrejbr byl jen výmluva/).

K úplné dokonalosti bylo rozkrádání dovedeno uzavíráním smluv s FNM, kdy majetek přecházel na kupujícího podpisem smlouvy a ne zaplacením kupní ceny (Nanuk, Českomoravské mrazírny, Bomeco, Jemča, Drůbežářský podnik Libuš a Xaverov komunisty Miroslava Tomana, ministra ve vládě "Zemana"). Tak se stalo, že majetek byl nakoupen na nastrčenou firmu, obratem prodán a dluh zůstal za nastrčenou firmou. Dluh později přešel do Konsolidační agentury, kde byl odkoupen stejnými mafiány, kteří jej vytvořili (samozřejmě přes nastrčené firmy), za jednotky procent původní ceny (např. Toman, Charouz, Kellner, Chrenek aj.). Dalším trikem bylo uzavírání smluv, které stát nemohl plnit, vznikla smluvní pokuta či "škoda", která přesahovala kupní cenu podniku a ten přešel na nového vlastníka zcela zdarma. Takto získal Andrej Babiš několikamiliardový majetek Chemapolu (jediného vlastníka licence na LTO).

Dokonáno! Puč v roce 1994 se zdařil. Komunisté si udrželi vliv, moc a hlavně majetek. Stále jsou pány v tomto státě. Pokračuje se v kultuře papalášství, kradení, úslužnosti policie a soudů k vládnoucí třídě.

Zdroj: https://petrcech.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=285450

Ty woe kdo myslíš,že tu tapetu čte ?

Všichni, včetně tebe...

No já určitě né...

Vse co rekl je v poradku a je to v souladu se zdravym rozumem.

Je to blb, Kuffa .-))))))))))))))))

ani já ne...nikdy

A ani já.