Neco k tomu heslu " Nejsme jako oni" , znam jedno hezke psani na to tema.
Dovoluji si okopirovat vetsi cast.
Kdybychom nosili už tehdy rozum v hlavě a ne jinde, došlo by nám záhy,
že to heslo je drobet divné. Především nás mělo zmást to krásně jasné
revoluční vymezení oni. Marně si lámu hlavu, kdo byli a jsou ti oni. V
zemi, kde ze 14 milionů obyvatel (včetně kojenců) bylo v komunistické
straně více jak milion členů (dospělých) to znamenalo, že v každé
rodině byl někdo ve straně – maminka, otec, nebo aspoň strýček. A ti
byli dobří, ti se hodili, když šlo o to dostat se na střední či vysokou
školu, získat výjezdní doložku do kapitalistické ciziny, nebo svíčkovou
na Vánoce.
Krom toho byla až na ony kojence většina obyvatelstva ve svazu žen, v
revolučním odborovém hnutí, červeném kříži a jak se všechny ty složky
národní fronty nazývaly. Nejsme jako oni by v tomto případě mělo znít
Nejsme jako my.
Ale to zní blbě, to uznávám. Ona totiž pravda většinou zní blbě.
Mnozí z nás v té revoluční chvíli byli ne jako oni, ale byli jsme jaksi
sami proti sobě, proti své opatrnosti a zbabělosti. Zkrátka jsme po dlouhém
čase byli zase sami sebou. Nebylo už rozdílu mezi bývalým disidentem a
bývalým bolševikem. Všichni jsme byli nadšení pro změnu.
Jak už dávno napsal klasik v Limonádovém Joovi – ať padouch nebo
hrdina, jsme všichni jedna rodina! Všeobecné sbratření a smíření bylo
vztahováno i na ty, kdo o ně zrovna dvakrát nestáli.
Jaký div, že se KSČ ani nemusela zakuklit do odlišného názvu a existuje
bez potíží se stejnou ideologii dál. Jaký div, že důstojníci a
spolupracovníci StB usilovně začali pracovat tak nějak po novu, jsou z nich
předsedové správních rad privatizovaných podniků, učí naše děti a
káží nám o morálce. Jaký div, že soudci soudí dál, i když by měli
být spíš mnozí souzeni sami.
Ve jménu kontinuity a slušnosti moc nepřešla do nových rukou, to si jen
ty staré ruce navlékly rukavičky podle poslední světové módy. Je to tak
dobře? Já nevím. Zatraceně nevím (smím-li to tak napsat na křesťanském
serveru). Snad je to pochopitelné, snad je to odpustitelné, ale je to
dobré?...