Prý se máme dobře - očividně si to myslí někteří politici i
zaměstnavatelé, tedy ti bohatší
Češi jsou známý tím, že raději než by si řekli o zvýšení
platu, jdou rovnou do jiné firmy. Protože jsme vychovávaní v tom nebýt
nepříjemní na jiné lidi, tak ani neřeknete šéfovi pravdu, že vám plat
na vaší pozici rozhodně nemůže stačit. A přesunete se jinam, pokud vůbec
jiné lépe placené místo najdete. Mnoho lidí to tu již vzdalo a pokud
mohlo, začalo pracovat v okolních státech.
Všichni se pohybujeme v určitých vrstvách. Jsem někde v té střední.
Ještě nedávno jsem si říkala, že je to hrůza, jak to tady vypadá, ale
že to celkem ještě jde. Vycházeli jsme totiž od měsíce k měsíci a to
nám stačilo. Po 30% navýšení cen potravin, pohonných hmot a problémů s
elektřinou a plynem jsme začali mít problémy i my. Už předtím jsem si
říkala, jak to dělají nízkopříjmový lidé…
Vzhledem k tomu, že bohatí lidé se pohybují ve svých vrstvách,
samozřejmě vesměs nepotkávají lidi s finančními problémy a svých
zaměstnanců na nejnižších pozicích se raději neptají, jak jsou
spokojení.
Vážím si každé pozice v podniku. Pokud budete ležet někde v domově
pro seniory, budete chtít mít vytřený a voňavý pokoj a stejně tak budete
chtít mít uvařené dobré jídlo. Jsou potřeba jak ošetřovatelé, tak
uklízečky či kuchařky.
Stále zastávám názor, že pokud někdo pracuje na plný úvazek na
jakékoliv pozici, měl by mít v tomto státě důstojnou mzdu, rozhodně ne
takovou, aby při práci ještě běhal na úřad práce pro dávky.
Mnoho z nich, ačkoliv mají někteří obrovské zisky a dobře ví, že
potraviny stojí mnohem víc, stejně tak jako dojíždění do práce, se na to
úplně vykašlali, starají se jen o sebe a zaměstnancům platy nezvedají.
Obvykle do té doby, dokud je k tomu nedotlačí odbory, nebo stát, zvýšením
minimální mzdy. Ale to zaměstnanci jim vydělávají na luxusní dovolené a
luxusní auta. Ti zaměstnanci, kteří mají problém koupit si z platu
starší ojeté auto nebo si musí půjčovat v případě, že se jim rozbije
pračka nebo lednička.
Případně a za to opět může stát, na nedoplatky, které vznikly v
některých městech na základě odběru energií nebo tepla.
Ti samí zaměstnanci, kteří dostávají mzdu na to, aby mohli dojet do
práce a na dovolenou si pak půjčovat. Oni nepotřebují a nechtějí několik
dovolených u moře v roce, ani drahé luxusní auto, ani peníze svých
šéfů. Oni přeci chtějí jen důstojnou výplatu, aby se nepotloukali od
jednoho měsíce k druhému. Aby nemuseli mít strach, že nevyjdou dostatečně
s penězi na jídlo, nebo že už nezbyde na pohonky na dojetí do práce. Aby
mohli dětem koupit ovoce, sladkosti, oblečení, zaplatit jim kroužky nebo
tábor a vzít je aspoň jednou v roce na pár dní k moři. Moct si pořídit
aspoň starší auto, aniž by živořili. A také, aby jim zůstala alespoň
nějaká malá rezerva, úspory na důchody nebo studium dětí.
Problém je v tom, že si přece nikdo o zvýšení mzdy neříká, ani si
nestěžuje, tak co by to zaměstnavatelé řešili..... Je to alibismus,
protože zaměstnavatelé také moc dobře vidí, co se tady děje, a i když
jim to vrásky na čele nedělá, musí vědět, že za peníze, za které už
před rokem žili někteří zaměstnanci od měsíce k měsíci, teď už
logicky stejně nevyžijí, a že to v mnoha případech žádná hitparáda
není.
https://medium.seznam.cz/clanek/hell-pry-se-mame-dobre-ocividne-si-to-mysli-nekteri-politici-i-zamestnavatele-tedy-ti-bohatsi-25978?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#source=hp&seq_no=3&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=