Rozcestník >> Věda a technika >> COVID-19

V pripade covid Delta viru je zrejme, ze jsou anticovid vakciny k hovnu.

Vakcíny vykazují vysokou míru účinnosti i proti delta variantě viru SARS-CoV-2. Stále platí, že očkování velmi dobře chrání před rizikem těžkého průběhu, následné hospitalizace i možným úmrtím v důsledku infekce covid-19. Současně vakcinace snižuje pravděpodobnost nákazy, a pokud k nakažení dojde, riziko přenosu je snížené. Výskyt tzv. průlomových infekcí, kdy jsou pozitivně testováni očkovaní lidé, není nic neobvyklého a ani neočekávatelného. Neznamená to, že by očkování proti covid-19 nefungovalo, právě naopak. V USA 97 procent hospitalizovaných v důsledku této infekce tvoří ti, kteří očkováni nebyli.
Takřka nekonečný je příliv zpráv v médiích a příspěvků na sociálních sítích varujících před případy, kdy došlo k tomu, že se očkovaní lidé nakazili infekcí covid-19. Snadno vytváří mylný dojem, že vakcíny nefungují. Právě pod vlivem této zkreslené představy pak mohou jednat lidé, kteří doposud očkovaní nejsou, a vakcinaci odmítat. Jak ale upozorňují americká média s odvoláním na zprávy Úřadu pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC), výskyt tzv. průlomových infekcí, kdy je pozitivně testován očkovaný člověk, není nijak neočekávatelný. A rozhodně neznamená, že by očkování nefungovalo. K podobným situacím dochází i po očkování proti jiným infekčním chorobám, například u spalniček nebo chřipky.

Přítomnost případů průlomových infekcí jednoduše znamená, že očkovaná osoba byla pozitivně testovaná na patogen, proti němuž je očkována. Takový člověk však ještě nemusí nutně onemocnět. Objeví se u něj symptomy choroby, a zároveň je schopný nakazit ostatní. Velmi pravděpodobně bude ale jeho schopnost infikovat okolí právě vlivem očkování snížena. Přesto právě tyto případy přitahují velkou pozornost médií i veřejnosti a zkreslují to, jak je vakcinace vnímána. „Z rozhovorů se svými přáteli, rodinou a příspěvků na sociálních sítích se domnívám, že lidé jsou více znepokojeni případy průlomových infekcí, než by měli být vzhledem k jejich skutečné prevalenci,“ popsala pro magazín Scientific American Tara Smith, profesorka epidemiologie působící na College of Public Health na Kent State University.

Fakta jsou jasná. Očkování proti covidu-19 poskytuje velmi dobrou ochranu a má smysl. Podle údajů CDC dokonce 97 procent osob hospitalizovaných s covidem-19 tvoří neočkovaní. V případě úmrtí v důsledku covidu-19 je podíl neočkovaných ještě vyšší. „Předběžná data sesbíraná v jednotlivých státech během posledních šesti měsíců ukazují, že 99,5 procenta úmrtí kvůli covidu-19 připadá na neočkované osoby,“ uvedla na červencové tiskové konferenci ředitelka CDC Rochelle Walensky.

Delta (ne)mění pravidla hry
Obecný předpoklad je, že očkování proti covidu-19 snižuje pravděpodobnost přenosu nákazy v případě asymptomatických průlomových infekcí, vysvětluje Nick Grassly, profesor epidemiologie působící na Imperial College v Londýně. „Pokud jste očkováni, znamená to menší pravděpodobnost nákazy. A pokud se nakazíte, riziko přenosu infekce je snížené,“ dodal. Jedním z možných vysvětlení je, že v případě propuknutí nákazy u očkovaného jedince je jeho virová nálož nižší. Je tedy menší pravděpodobnost, že se bude infekce dále šířit a on nakazí ostatní.

Není ale zcela jasné, jak je to v případě infekce způsobené delta variantou viru SARS-CoV-2. Ta je nakažlivější než původní varianta viru a šíří se agresivněji. Studie CDC publikovaná letos v červenci ukázala na možnost, že očkovaní i neočkovaní mají stejné množství viru. Tato práce se také stala důvodem, proč úřad znovu sáhl k doporučení nošení ochrany dýchacích cest ve vnitřních prostorách bez ohledu na to, zda je daná osoba očkovaní či nikoliv. Podle něj existuje riziko, že i plně očkovaný jedinec bude moci nakazit někoho dalšího.

Na druhé straně sám autorský tým upozorňuje na limity této studie. To by mělo ovlivnit to, jak je interpretována. Tvrdit na jejím základě, že vakcíny „selhaly“, by bylo hrubým zkreslením. „Data z této studie nestačí k vyvození závěrů o účinnosti vakcín proti viru SARS-CoV-2, včetně varianty delta,“ konstatují autoři a autorky. Současně předpokládají, že spolu se zvyšující proočkovaností populace budou přibývat případy, kdy se mezi pozitivně testovanými najdou i očkované osoby.

Jak ale upozorňuje magazín Scientific American, součástí studie nebylo přesné vyšetření virové nálože. Ani se nesledovalo, jestli vůbec a případně jak často očkovaní jedinci nakazili někoho dalšího. Zároveň skupina „neočkovaných“ zahrnovala i částečně očkované osoby, u nichž vakcinace ještě nebyla zcela ukončena. „Případy průlomové infekce lze očekávat,“ shrnuje CDC s tím, že vakcíny představují „zásadní a kritický nástroj, jak dostat pandemii pod kontrolu“. „Žádné očkovací látky nejsou stoprocentně účinné při prevenci vzniku onemocnění u očkovaných osob. Bude zde malé procento plně očkovaných lidí, kteří onemocní, budou hospitalizováni nebo zemřou na covid-19,“ přiznává úřad s tím, že obdobně jako u jiných vakcín proti jiným infekčním chorobám lze i v tomto případě výskyt průlomových infekcí očekávat.

Infekce se nerovná nemoc
Sama definice průlomové infekce zahrnuje širokou škálu od případů, kdy je člověk zcela asymptomatický, až po situace, kdy u něj má nemoc vážný průběh nebo dokonce v jejím důsledku zemře. „Lidé si často myslí, že „infekce“ a „nemoc“ jsou to samé. Není tomu tak,“ popsala pro portál Vox.com viroložka Brianne Barker, která působí na Drew University. Pouze v případě, že přítomnost viru v organismu vede k příznakům, je infikovaný člověk nemocný. Tedy nikoli každý infikovaný musí onemocnět. Jenže, jak se již ukázalo v průběhu pandemie, lidé mohou šířit nákazu, aniž by sami infekcí covid-19 onemocněli. A právě to je důvod, proč je důležité výskyt průlomových infekcí sledovat.

„Průlomové infekce nejsou jedinečné pro covid-19. Nyní se jim ale více věnujeme a hovoříme o nich více, protože testujeme covid-19 častěji než jiné nemoci. Dokonce i plně očkované jedince. A tak tyto případy sledujeme a nacházíme častěji,“ uvedl virolog Paulo Verardi z University of Connecticut. Na druhé straně v případě, že dojde k průlomové infekci u naočkovaných osob a tato infekce bude symptomatická, vlastní průběh bude s největší pravděpodobností mírný. Očkování tedy v takovém případě nezabrání propuknutí nemoci, ale zásadně zmírňuje jeho závažnost.

Největším rizikem pro veřejné zdraví jsou neočkovaní
Analýza dat CDC ukazuje, že výskyt průlomových infekcí je vzácný. K 6. červenci, kdy bylo v USA naočkováno více než 157 milionů osob, se jednalo o 5.186 případů, kdy došlo k rozvoji závažného průběhu onemocnění. Z toho 4.909 osob muselo být hospitalizováno a bohužel 988 z nich v důsledku infekce covid-19 zemřelo. Tato čísla je ale třeba vnímat v kontextu závažnosti onemocnění a jeho výskytu. Pro srovnání v prosinci loňského roku, tedy před zahájením očkování, bylo evidováno 6,3 milionu nových případů infekce covid-19, z nichž 123 tisíc osob muselo být hospitalizováno. Více než 65 tisíc nemocných na covid-19 zemřelo. „I když je v současnosti očkována méně než polovina americké populace, vakcíny proti covid-19 přispěly k obrovskému poklesu případů,“ konstatuje portál Vox.com s tím, že tím nejjednodušším způsobem, jak chránit celou populaci je právě plošné očkování.

Na druhé straně zatím není jasné, jak dlouho v čase budou vakcíny poskytovat ochranu proti nákaze. Je tedy obtížné predikovat další vývoj pandemie. I vzhledem k tomu, že se mohou objevit další nové mutace schopné lépe „prolomit“ ochranu způsobenou očkováním či proděláním infekce. Nicméně i v případě, že u očkovaného jedince dojde k nákaze, díky vakcinaci je jeho organismus schopen se bránit. Nemělo by tak dojít k propuknutí nemoci, zejména jejímu závažnému průběhu. Avšak imunitní systém každého jednotlivce reaguje na vakcinaci mírně odlišně. Imunitní odpověď organismu po očkování v případě setkání s patogenem tak nemusí být dostatečná či vhodně zacílená.

Největším rizikem pro veřejné zdraví však není výskyt průlomových infekcí, ale to, že část populace (zatím) není vůbec očkována. „Na individuální úrovni jsou vakcíny vysoce účinné. Očkovaní lidé by si neměli dělat starosti s tím, že onemocní covidem-19. Obava, kterou v poslední době vyjadřuje stále více osob, zejména ve vztahu k novým variantám, je spíše na úrovni populace jako celku a vzhledem k faktu, že máme velké skupiny osob, které nejsou očkovány vůbec,“ vysvětlila Karen Jacobson, specialistka na infekční choroby působící na Stanford University School of Medicine. Čím více koluje virus mezi neočkovanými, tím roste pravděpodobnost, že se objeví mutace, která bude schopná „obejít“ i očkování.

Žádná vakcína není účinná stoprocentně
Vlastní výskyt průlomových infekcí neznamená, že by vakcína byla neúčinná. Nicméně takto vytvořená imunita může časem vyvanout a v čase účinnost očkování klesá. Týká se to například očkování proti spalničkám vysoce účinnou vakcínou MMR, kdy na základě výskytu epidemie této vysoce nakažlivé infekce mezi mladými očkovanými lidmi v 80. letech 20. století došlo ke změně vakcinačního schématu. Nyní se podávají dvě dávky místo původně jedné. Vůbec nejčastěji pak k průlomovým infekcím dochází po očkování proti chřipce, nicméně je třeba dodat, že i takto vakcíny dokáží zachránit mnohé životy.

Při výskytu průlomových infekcí pak obecně hraje roli to, jaký je podíl očkovaných osob v populaci a jaké množství případů nákazy se vyskytne. Čím je proočkovanost populace vyšší, tím také bude vyšší podíl průlomových infekcí na celkovém počtu případů. Záleží také na celkovém zdravotním stavu jedince a jeho věku. To je také důvod, proč některé země již zahájily přípravy na podání třetí posilující dávky očkovaní nejzranitelnějším osobám.

Tohle tvrzeni ale pravdou neni a jasne to vyplyva i z dostupnych dat.

"A jaká jsou týden stará britská data (konec 6 mesice 2021) ? Z celkového množství 92 029 případů delty sekvenovaných od letošního února v zemi zemřelo 117 lidí, což je 0,13 procenta.

Ze 114 lidí, kteří zemřeli na deltu, bylo 109 z nich ve věku vyšším než 50 let.
44 zemřelých nebylo očkováno
20 zemřelých čekalo na druhou dávku vakcíny
50 zemřelých (42 procent) již mělo aplikované obě dávky

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/delta-nebezpecnost-varianta-mutace-koronavirus-epidemiolog.A210702_093922_domaci_remy

"Na případy lidí, kteří navzdory očkování skončili s covidem v některé z izraelských nemocnic, koncem července upozornil také zpravodajský server Ynet.

Odkázal tak na analýzu dat izraelského ministerstva zdravotnictví, které tehdy evidovalo celkem 153 pacientů s covidem ve vážném stavu. Přesně 102 bylo starších 60 let, z nichž 76 mělo dokončené očkování. Po vakcinaci nicméně bylo i dalších 16 dalších z celkových 39 pacientů s těžkým průběhem starších 40 let. U mladších pacientů byl očkovaný jen jeden.

Od té doby však počet hospitalizovaných opět narostl. Podle dat platných k úternímu dopoledni se počet pacientů s těžším průběhem vyšplhal přes 220, více než 45 z nich je připojeno na plicní ventilátor."

V Izreali bylo v tomto case vic nez 60% lidi plne vakcinovanych.

Skoro 75% lidi s tezkym prubehem starsich 60 let tedy byli plne vakcinovani pri 60% zaockovanosti a z toho jasne plyne, ze plne vakcinovani v tomto veku vyzadovali hospitalizaci kvuli covid viru vic, nez ti co vakcinovani nebyli.

Vakcíny vykazují vysokou míru účinnosti i proti delta variantě viru SARS-CoV-2. Stále platí, že očkování velmi dobře chrání před rizikem těžkého průběhu, následné hospitalizace i možným úmrtím v důsledku infekce covid-19. Současně vakcinace snižuje pravděpodobnost nákazy, a pokud k nakažení dojde, riziko přenosu je snížené. Výskyt tzv. průlomových infekcí, kdy jsou pozitivně testováni očkovaní lidé, není nic neobvyklého a ani neočekávatelného. Neznamená to, že by očkování proti covid-19 nefungovalo, právě naopak. V USA 97 procent hospitalizovaných v důsledku této infekce tvoří ti, kteří očkováni nebyli.
Takřka nekonečný je příliv zpráv v médiích a příspěvků na sociálních sítích varujících před případy, kdy došlo k tomu, že se očkovaní lidé nakazili infekcí covid-19. Snadno vytváří mylný dojem, že vakcíny nefungují. Právě pod vlivem této zkreslené představy pak mohou jednat lidé, kteří doposud očkovaní nejsou, a vakcinaci odmítat. Jak ale upozorňují americká média s odvoláním na zprávy Úřadu pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC), výskyt tzv. průlomových infekcí, kdy je pozitivně testován očkovaný člověk, není nijak neočekávatelný. A rozhodně neznamená, že by očkování nefungovalo. K podobným situacím dochází i po očkování proti jiným infekčním chorobám, například u spalniček nebo chřipky.

Přítomnost případů průlomových infekcí jednoduše znamená, že očkovaná osoba byla pozitivně testovaná na patogen, proti němuž je očkována. Takový člověk však ještě nemusí nutně onemocnět. Objeví se u něj symptomy choroby, a zároveň je schopný nakazit ostatní. Velmi pravděpodobně bude ale jeho schopnost infikovat okolí právě vlivem očkování snížena. Přesto právě tyto případy přitahují velkou pozornost médií i veřejnosti a zkreslují to, jak je vakcinace vnímána. „Z rozhovorů se svými přáteli, rodinou a příspěvků na sociálních sítích se domnívám, že lidé jsou více znepokojeni případy průlomových infekcí, než by měli být vzhledem k jejich skutečné prevalenci,“ popsala pro magazín Scientific American Tara Smith, profesorka epidemiologie působící na College of Public Health na Kent State University.

Fakta jsou jasná. Očkování proti covidu-19 poskytuje velmi dobrou ochranu a má smysl. Podle údajů CDC dokonce 97 procent osob hospitalizovaných s covidem-19 tvoří neočkovaní. V případě úmrtí v důsledku covidu-19 je podíl neočkovaných ještě vyšší. „Předběžná data sesbíraná v jednotlivých státech během posledních šesti měsíců ukazují, že 99,5 procenta úmrtí kvůli covidu-19 připadá na neočkované osoby,“ uvedla na červencové tiskové konferenci ředitelka CDC Rochelle Walensky.

Řada lidí má z vakcín proti koronaviru obavy. Nikoliv snad proto, že by věřili konspiračním teoriím, které hlásají nesmysly typu, že obsahují mikročipy apod., ale jednoduše proto, že je nepovažují za náležitě otestované. Ostatně, i regulatorní orgány vakcíny připustily v takzvaném “podmínečném” režimu. Samotní výrobci potom v příbalových letácích uvádějí, že jejich klinické testování stále probíhá.

Vakcíny však byly schváleny především proto, že koronavirus pro lidstvo představuje značnou hrozbu a má se za to, že případné nevýhody vakcín dalece převýší jejich benefity, tedy především ochrana před těžkým průběhem nemoci a smrtí.

Objevují se však spekulace, že by především mRNA vakcíny (Pfizer a Moderna), které jsou dnes dominantně používané, nemusely být tak bezproblémové, jak se uvádí. “Nemáte kontrolu, kam se ty částice dostanou a když dojde k expresi (projevu) toho S-proteinu, nemáte kontrolu nad mírou exprese,” říká ke genetickým vakcínám imunolog a vakcinolog Jaroslav Turánek z Masarykovy univerzity v rozhovoru pro Svědomí národa. Podle něj je hlavní nevýhoda těchto vakcín v tom, že nejsou tak předvídatelné jako vakcíny vyráběné podle dosavadních metod. Po vpichu pak cirkulují v těle a mohou se dostat do jater, sleziny, mozku a malé, byť nezanedbatelné množství také do vaječníků a varlat. Určité riziko také představuje lipid obsažený ve vakcíně, který může zvyšovat zánětlivost v těle a podporovat vznik neurodegenera­tivních imunitních onemocnění. “To jsou jenom některé věci, které nejsou vyjasněné u mRNA vakcín,” míní Turánek.

Podle vakcinologa je nutné o těchto rizicích diskutovat a nikoliv je zametat pod koberec. Bylo by férové přiznat, že o dlouhodobých účincích mRNA vakcín mnoho nevíme. Faktem ale je, že nepříjemně překvapily už ty krátkodobé vedlejší účinky.

Čemu Jaroslav Turánek vůbec nerozumí, to je vakcinace dětí. Už teď se přitom očkují děti starší 12 let. “Tady mávali šesti úmrtími. Nenapsali, co ty děti měly, jakou měly komorbiditu. To není z hlediska populace nic závažného. A oni budou vakcínou, která nemá prověřené dlouhodobé účinky, vakcinovat celou dětskou populaci,” říká imunolog.

Výroky profesora Turánka očima vědců

Dostali jsme velmi zajímavý dotaz – co si myslíme o rozhovoru s prof. Turánkem, který se začal šířit po sociálních sítích? Pro přehlednost odpovíme v bodech a zohledníme podle nás nejdůležitější aspekty celého rozhovoru.

Naprosto sdílíme rozhořčení pana Turánka, že se k odborným tématům velmi často vyjadřují lidé, kteří patřičnou odbornost nemají. Je proto zarážející, že se pan Turánek, profesně se dlouhodobě zabývající vakcinací zvířat, pouští do detailních předpovědí či analýz v oblastech neurologie, gynekologie, psychologie, psychosomatiky či historie.

Pan Turánek vylíčil výzkumné ústavy jako jakési malé totality, kde každý musí držet „hubu a krok“ (nejde o přesnou citaci z rozhovoru). Vůči tomuto máme velkou potřebu se ohradit. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Každý vědec, který dokáže myslet takzvaně „outside-of-the-box“ a jít proti proudu, má velkou šanci na obrovský úspěch. Za jedné důležité podmínky: musí svá tvrzení a závěry velmi dobře podložit svým výzkumem. Takoví vědci mají větší šance získat prestižní granty a vědecké instituce se o ně poperou. Zároveň se chceme ohradit proti tvrzení, že si většina vědců myslí totéž, co pan Turánek. Jakožto vědci, kteří jsou obklopeni dalšími vědci, si dovolujeme tvrdit, že to není pravda.

Pozorujeme protimluv v bagatelizování pandemie a současném strašení vakcínou. Je fakt, že vakcíny mají nežádoucí účinky, které jsou průběžně monitorovány a vyhodnocovány (i ty extrémně vzácné).

I mezi laickou veřejností je nyní známo, že vakcína se snaží virus napodobit, ale nenapáchat takové škody jako virus sám. Vakcinační látka zpravidla obsahuje malou část viru, která není schopná se v těle množit. Velkou výhodou mRNA vakcín je jejich krátká životnost v těle (ať už křehké molekuly mRNA, tak i lipidové částice či spike proteinu).

Zásah do organismu vakcínou je nesrovnatelně menší než při infekci virem, který se v těle (na rozdíl od vakcíny) nekontrolovaně množí. Obecně lze říci, že každý nežádoucí účinek způsobený přímo vakcinační látkou hrozí při infekci virem v mnohem větší míře. Nebát se viru, ale zároveň se bát vakcíny nedává smysl, ať už se jedná o dospělé nebo o děti.

Při předpovědi dlouhodobých nežádoucích účinků vakcín se pan Turánek velmi vzdaluje od své expertízy a své domněnky ničím nepodkládá. O skutečných nežádoucích účincích vakcín se můžete dočíst na webu The Lancet (The Lancet je recenzovaný medicínský týdeník, jeden z nejstarších a nejznámějších medicínských odborných časopisů).

Na poměrně přesný popis toho, jak vakcíny fungují, navazuje pan Turánek dedukcemi, které vychází částečně ze skutečné odborné literatury, částečně z toho, co mu někdo řekl, a velmi se opírá i o vlastní výzkum týkající vakcín proti úplně jinému koronaviru, který napadá kočky.

Dále pan Turánek přebírá některé dezinterpretace studií, proti kterým se ohrazují i sami autoři (např. škodlivost spike proteinu), a opakuje omyly, které byly již výzkumem vyvráceny (např. kumulace vakcíny ve vaječníkách a dalších orgánech). V neposlední řadě jsme zaznamenali řadu hrubých chyb/nepravd (např. lipid sfingomyelin není toxický, naopak – je důležitou složkou membrány našich vlastních buněk).

Nevědí nic jen se domnívají a tápou ..

Nespecifikovala si, koho myslíš ve tvém Nevědí nic jen se domnívají a tápou .

A jo :-)
No o té nemoci nikdo nic neví, jen se domnívají :-)
Byl tak rychlý její nástup že to se bude vědět až po letech kde se udělali chyby a co bylo dobře a co ne, až teprve tet se dopátrali k možnému původu té nemoci a ne ještě k tomu jak ji léčit a nebo jak a čím očkovat, to se bude vyhodnocovat ještě mnohá desetiletí, nikdo ani neví jaké budou dlouhodobé následky toho onemocnění, to se vše bude řešit průběžně a to ještě neskončilo její mutování..

Nespecifikovala si, koho myslíš ve tvém Nevědí nic jen se domnívají a tápou.

Snad ne vědce z oboru virologie. Asi tedy popírače existence virů, jmenovitě COVIDu-19 ?

Kdyby vědci z oboru virologie, vakcinologie netapali, neumírali by už lidé na covid, ani na vakcíny. A byla by ta strašlivá epidemie dávno pod kontrolou s pár případy. Opět logické.

Já jsem také věřil, dnes mám zdravotní problémy po Pfizeru, které jsem neměl....

Měli by odeznít, jaké rázu ty zdravotní problémy jsou?

Až dnes, tedy po týdnu se odvažuji odpovědět.....jaké ty zdravotní problémy?tak na úvod řeknu jedno, nejsem žádný chcípák, vlastně jsem nikdy neměl žádnou jinou nemoc, než chřipku, nebo angíny v mládí, ve svém věku vyběhnu při občasném testu u dcery 3 patra v paneláku na jeden nádech, ale co se mnou udělala vakcína Pfizer, už nikdy více...psal jsem o obvyklých projevech, které jsem sice neočekával ale vytrpěl, takže vysoké teploty, střídané zimnicí, bolesti kloubů, zubů, nechutenství.­...nejhorší po prvním očkování, krev v moči, tři dny, po druhém očkování 7 dnů.....nyní se čtvrtý den modlím, aby se už nic neobjevilo.....
jistě nejsem sám, kdo nějaké problémy má, je mnoho lidí, kteří je nenahlásí, další velké procento je, že si toho nevšimnou.....já jsem problémy nahlásil zde.....
https://www.sukl.cz/tydenni-zpravy-o-prijatych-hlasenich-podezreni-na-nezadouci

byl jsi zdravy a přesto bez rozumu sis to nechal pichnout.

Ano, byl jsem zdravý a myslím, že jsem koronu již loni prodělal, protože jsem měl 12 hodin tu samou zimnici, jako nyní po druhém píchání.....dal jsem se očkovat, protože žena byla někdy na jaře bez následujících problémů očkovaná Astrou, hlavně jsme chtěli jet s vnoučaty na dva dny pryč a chtěl jsem se vyhnout diskriminaci v restauracích...

Je totalitni hruzou, ze te nekdo omezuje v tvych svobodach i kdyz si zdravym clovekem jen proto, ze jsi nebyl vakcinovanim nejakou pochybnou experimentalni vakcinou, ktera navic ani nedokaze zabranit tvemu nakazeni covid virem v jeho nejnovejsi podobe Delta a muzes i sam jine nakazit a mit i tezky prubeh i umrti v stejnem % jak lidi co vakcinovani nebyli.

Šílenost. Dnešek nastinuje, proč byl tak snadnej nástup německého fašismu a nacismu.

Jak dlouho jsi očkovaný

Lidé jsou různí a reagují různě na cokoliv, to za prvé a za druhé by se v případu očkování proti jakékoliv chorobě mělo zjistit a zajistit, aby očkovaný nebyl týdny před,během a potom infikován virovou nákazou. To riziko infekce lze rapidně snížit správným nasazením respirátoru a jeho odpovídajícím utěsněním na obličeji, dále přísným dodržováním hygieny a omezením kontaktů s jinými lidmi.

Stačí se rozhlédnout po okolí. Sotva jeden z deseti má respirátor správně nasazen a utěsněn, ti zbylí dýchají zpravidla ne respirátorem, ale nefiltrovaně prostorem kolem nosu. Viditelná ukázka nízké inteligence dotyčných.

Co znám lidi kolem, tak všichni dostali vakcinu od Pfizera a nikdo, až na jednu výjimku, neměl po vakcinaci sebemenší potíže. Teda, když vyloučím zřídkavou dvoudenní bolístku v místě vpichu. Ta výjimka se týče jednoho skoro padesátníka, který je profesionálně ve styku, v pohovorech s mnoha lidmi. Jemu našli v krvi protilátky po prodělané nákaze s mírnými symptomy, stačila domácí léčba. Přesto se nechal očkovat.

Vakcíny vykazují vysokou míru účinnosti i proti delta variantě viru SARS-CoV-2. Stále platí, že očkování velmi dobře chrání před rizikem těžkého průběhu, následné hospitalizace i možným úmrtím v důsledku infekce covid-19. Současně vakcinace snižuje pravděpodobnost nákazy, a pokud k nakažení dojde, riziko přenosu je snížené. Výskyt tzv. průlomových infekcí, kdy jsou pozitivně testováni očkovaní lidé, není nic neobvyklého a ani neočekávatelného. Neznamená to, že by očkování proti covid-19 nefungovalo, právě naopak. V USA 97 procent hospitalizovaných v důsledku této infekce tvoří ti, kteří očkováni nebyli.
Takřka nekonečný je příliv zpráv v médiích a příspěvků na sociálních sítích varujících před případy, kdy došlo k tomu, že se očkovaní lidé nakazili infekcí covid-19. Snadno vytváří mylný dojem, že vakcíny nefungují. Právě pod vlivem této zkreslené představy pak mohou jednat lidé, kteří doposud očkovaní nejsou, a vakcinaci odmítat. Jak ale upozorňují americká média s odvoláním na zprávy Úřadu pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC), výskyt tzv. průlomových infekcí, kdy je pozitivně testován očkovaný člověk, není nijak neočekávatelný. A rozhodně neznamená, že by očkování nefungovalo. K podobným situacím dochází i po očkování proti jiným infekčním chorobám, například u spalniček nebo chřipky.

Přítomnost případů průlomových infekcí jednoduše znamená, že očkovaná osoba byla pozitivně testovaná na patogen, proti němuž je očkována. Takový člověk však ještě nemusí nutně onemocnět. Objeví se u něj symptomy choroby, a zároveň je schopný nakazit ostatní. Velmi pravděpodobně bude ale jeho schopnost infikovat okolí právě vlivem očkování snížena. Přesto právě tyto případy přitahují velkou pozornost médií i veřejnosti a zkreslují to, jak je vakcinace vnímána. „Z rozhovorů se svými přáteli, rodinou a příspěvků na sociálních sítích se domnívám, že lidé jsou více znepokojeni případy průlomových infekcí, než by měli být vzhledem k jejich skutečné prevalenci,“ popsala pro magazín Scientific American Tara Smith, profesorka epidemiologie působící na College of Public Health na Kent State University.

Fakta jsou jasná. Očkování proti covidu-19 poskytuje velmi dobrou ochranu a má smysl. Podle údajů CDC dokonce 97 procent osob hospitalizovaných s covidem-19 tvoří neočkovaní. V případě úmrtí v důsledku covidu-19 je podíl neočkovaných ještě vyšší. „Předběžná data sesbíraná v jednotlivých státech během posledních šesti měsíců ukazují, že 99,5 procenta úmrtí kvůli covidu-19 připadá na neočkované osoby,“ uvedla na červencové tiskové konferenci ředitelka CDC Rochelle Walensky.

Delta (ne)mění pravidla hry
Obecný předpoklad je, že očkování proti covidu-19 snižuje pravděpodobnost přenosu nákazy v případě asymptomatických průlomových infekcí, vysvětluje Nick Grassly, profesor epidemiologie působící na Imperial College v Londýně. „Pokud jste očkováni, znamená to menší pravděpodobnost nákazy. A pokud se nakazíte, riziko přenosu infekce je snížené,“ dodal. Jedním z možných vysvětlení je, že v případě propuknutí nákazy u očkovaného jedince je jeho virová nálož nižší. Je tedy menší pravděpodobnost, že se bude infekce dále šířit a on nakazí ostatní.

Není ale zcela jasné, jak je to v případě infekce způsobené delta variantou viru SARS-CoV-2. Ta je nakažlivější než původní varianta viru a šíří se agresivněji. Studie CDC publikovaná letos v červenci ukázala na možnost, že očkovaní i neočkovaní mají stejné množství viru. Tato práce se také stala důvodem, proč úřad znovu sáhl k doporučení nošení ochrany dýchacích cest ve vnitřních prostorách bez ohledu na to, zda je daná osoba očkovaní či nikoliv. Podle něj existuje riziko, že i plně očkovaný jedinec bude moci nakazit někoho dalšího.

Na druhé straně sám autorský tým upozorňuje na limity této studie. To by mělo ovlivnit to, jak je interpretována. Tvrdit na jejím základě, že vakcíny „selhaly“, by bylo hrubým zkreslením. „Data z této studie nestačí k vyvození závěrů o účinnosti vakcín proti viru SARS-CoV-2, včetně varianty delta,“ konstatují autoři a autorky. Současně předpokládají, že spolu se zvyšující proočkovaností populace budou přibývat případy, kdy se mezi pozitivně testovanými najdou i očkované osoby.

Jak ale upozorňuje magazín Scientific American, součástí studie nebylo přesné vyšetření virové nálože. Ani se nesledovalo, jestli vůbec a případně jak často očkovaní jedinci nakazili někoho dalšího. Zároveň skupina „neočkovaných“ zahrnovala i částečně očkované osoby, u nichž vakcinace ještě nebyla zcela ukončena. „Případy průlomové infekce lze očekávat,“ shrnuje CDC s tím, že vakcíny představují „zásadní a kritický nástroj, jak dostat pandemii pod kontrolu“. „Žádné očkovací látky nejsou stoprocentně účinné při prevenci vzniku onemocnění u očkovaných osob. Bude zde malé procento plně očkovaných lidí, kteří onemocní, budou hospitalizováni nebo zemřou na covid-19,“ přiznává úřad s tím, že obdobně jako u jiných vakcín proti jiným infekčním chorobám lze i v tomto případě výskyt průlomových infekcí očekávat.

Infekce se nerovná nemoc
Sama definice průlomové infekce zahrnuje širokou škálu od případů, kdy je člověk zcela asymptomatický, až po situace, kdy u něj má nemoc vážný průběh nebo dokonce v jejím důsledku zemře. „Lidé si často myslí, že „infekce“ a „nemoc“ jsou to samé. Není tomu tak,“ popsala pro portál Vox.com viroložka Brianne Barker, která působí na Drew University. Pouze v případě, že přítomnost viru v organismu vede k příznakům, je infikovaný člověk nemocný. Tedy nikoli každý infikovaný musí onemocnět. Jenže, jak se již ukázalo v průběhu pandemie, lidé mohou šířit nákazu, aniž by sami infekcí covid-19 onemocněli. A právě to je důvod, proč je důležité výskyt průlomových infekcí sledovat.

„Průlomové infekce nejsou jedinečné pro covid-19. Nyní se jim ale více věnujeme a hovoříme o nich více, protože testujeme covid-19 častěji než jiné nemoci. Dokonce i plně očkované jedince. A tak tyto případy sledujeme a nacházíme častěji,“ uvedl virolog Paulo Verardi z University of Connecticut. Na druhé straně v případě, že dojde k průlomové infekci u naočkovaných osob a tato infekce bude symptomatická, vlastní průběh bude s největší pravděpodobností mírný. Očkování tedy v takovém případě nezabrání propuknutí nemoci, ale zásadně zmírňuje jeho závažnost.

Největším rizikem pro veřejné zdraví jsou neočkovaní
Analýza dat CDC ukazuje, že výskyt průlomových infekcí je vzácný. K 6. červenci, kdy bylo v USA naočkováno více než 157 milionů osob, se jednalo o 5.186 případů, kdy došlo k rozvoji závažného průběhu onemocnění. Z toho 4.909 osob muselo být hospitalizováno a bohužel 988 z nich v důsledku infekce covid-19 zemřelo. Tato čísla je ale třeba vnímat v kontextu závažnosti onemocnění a jeho výskytu. Pro srovnání v prosinci loňského roku, tedy před zahájením očkování, bylo evidováno 6,3 milionu nových případů infekce covid-19, z nichž 123 tisíc osob muselo být hospitalizováno. Více než 65 tisíc nemocných na covid-19 zemřelo. „I když je v současnosti očkována méně než polovina americké populace, vakcíny proti covid-19 přispěly k obrovskému poklesu případů,“ konstatuje portál Vox.com s tím, že tím nejjednodušším způsobem, jak chránit celou populaci je právě plošné očkování.

Na druhé straně zatím není jasné, jak dlouho v čase budou vakcíny poskytovat ochranu proti nákaze. Je tedy obtížné predikovat další vývoj pandemie. I vzhledem k tomu, že se mohou objevit další nové mutace schopné lépe „prolomit“ ochranu způsobenou očkováním či proděláním infekce. Nicméně i v případě, že u očkovaného jedince dojde k nákaze, díky vakcinaci je jeho organismus schopen se bránit. Nemělo by tak dojít k propuknutí nemoci, zejména jejímu závažnému průběhu. Avšak imunitní systém každého jednotlivce reaguje na vakcinaci mírně odlišně. Imunitní odpověď organismu po očkování v případě setkání s patogenem tak nemusí být dostatečná či vhodně zacílená.

Největším rizikem pro veřejné zdraví však není výskyt průlomových infekcí, ale to, že část populace (zatím) není vůbec očkována. „Na individuální úrovni jsou vakcíny vysoce účinné. Očkovaní lidé by si neměli dělat starosti s tím, že onemocní covidem-19. Obava, kterou v poslední době vyjadřuje stále více osob, zejména ve vztahu k novým variantám, je spíše na úrovni populace jako celku a vzhledem k faktu, že máme velké skupiny osob, které nejsou očkovány vůbec,“ vysvětlila Karen Jacobson, specialistka na infekční choroby působící na Stanford University School of Medicine. Čím více koluje virus mezi neočkovanými, tím roste pravděpodobnost, že se objeví mutace, která bude schopná „obejít“ i očkování.

Žádná vakcína není účinná stoprocentně
Vlastní výskyt průlomových infekcí neznamená, že by vakcína byla neúčinná. Nicméně takto vytvořená imunita může časem vyvanout a v čase účinnost očkování klesá. Týká se to například očkování proti spalničkám vysoce účinnou vakcínou MMR, kdy na základě výskytu epidemie této vysoce nakažlivé infekce mezi mladými očkovanými lidmi v 80. letech 20. století došlo ke změně vakcinačního schématu. Nyní se podávají dvě dávky místo původně jedné. Vůbec nejčastěji pak k průlomovým infekcím dochází po očkování proti chřipce, nicméně je třeba dodat, že i takto vakcíny dokáží zachránit mnohé životy.

Při výskytu průlomových infekcí pak obecně hraje roli to, jaký je podíl očkovaných osob v populaci a jaké množství případů nákazy se vyskytne. Čím je proočkovanost populace vyšší, tím také bude vyšší podíl průlomových infekcí na celkovém počtu případů. Záleží také na celkovém zdravotním stavu jedince a jeho věku. To je také důvod, proč některé země již zahájily přípravy na podání třetí posilující dávky očkovaní nejzranitelnějším osobám.