Rozcestník >> Věda a technika >> COVID-19

Protilátky po očkovaní sú lepšie ako po prekonaní ochorenia, dokazuje slovenský výskum

Protilátková odpoveď Slovákov, ktorí boli zaočkovaní proti ochoreniu COVID-19, je dostatočne robustná a je lepšia ako v prípade prekonania ochorenia. Dokazuje to najväčšia slovenská odborná štúdia, ako aj komplexný sociologický prieskum realizované spoločnosťou Unilabs v spolupráci s prieskumnou agentúrou AKO. Tie sa uskutočnili od februára do septembra tohto roku na vzorke 2 620 ľudí.

Po prekonaní ochorenia v prípade pacientov s bezpríznakovým priebehom ochorenia malo dostatočné hladiny protilátok iba 11 percent z celkového počtu 106 vzoriek. Čo sa týka pacientov, ktorí mali symptomatický priebeh infekcie koronavírusu, dostatočné protilátky malo 44 percent z nich.

Protilátková odpoveď je už po prvej dávke vakcíny v porovnaní s prekonaním ochorenia vyššia. „Po prvej dávke malo určitú hladinu protilátok až 85,75 percenta zaočkovaných, po druhej dávke dokonca 98,88 percenta zo všetkých testovaných,” uviedol vo štvrtok na tlačovej konferencii generálny riaditeľ Unilabs Slovensko Peter Lednický. To znamená, že až 99 ľudí zo 100 by malo byť po očkovaní chránených pred ochorením, prípadne ťažkým priebehom ochorenia COVID-19 a smrťou. Napriek tomu mali ľudia, ktorí sa odhodlali očkovať, pred podaním vakcíny určité obavy, ako ukázal prieskum agentúry AKO.

Viac ako štvrtina zo 790 zaočkovaných ľudí, ktorí sa zúčastnili na prieskume, uviedlo ako hlavný dôvod svojich obáv pred očkovaním strach z vedľajších účinkov vakcín. Najväčšiu dôveru mali Slováci voči vakcíne Comirnaty od konzorcia Pfizer a BioNTech. Najväčšie obavy, naopak, vzbudzovala vakcína Vaxzevria vyvinutá spoločnosťou AstraZeneca v spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Tí, ktorí sa nechali zaočkovať touto vektorovou vakcínou, zároveň v prieskume uvádzali najviac skúseností s nežiaducimi účinkami po očkovaní.

Už po prvej dávke pociťovalo silné vedľajšie účinky viac ako 11 percent tých, ktorí boli očkovaní očkovacou látkou Vaxzevria. Najčastejšie uvádzali horúčku, slabosť, bolesť hlavy a kĺbov či nevoľnosť. V prípade vakcíny Comirnaty skúsenosti s nežiaducimi účinkami uviedlo len 0,8 percenta a v prípade vakcíny od spoločnosti Moderna takúto skutočnosť uviedli tri percentá účastníkov prieskumu. Po druhej dávke sa vedľajšie účinky prejavovali najviac práve po zaočkovaní vakcínou od Moderny, celkovo deväť percent opýtaných uviedlo silné nežiaduce účinky. V prípade vakcíny Comirnaty to boli dve percentá a po očkovaní vakcínou Vaxzevria neuviedol veľmi silné vedľajšie účinky nikto.

Najčastejším dôvodom, pre ktorý sa ľudia nebáli zaočkovať, bol pri všetkých vakcínach argument, že výhody očkovania prevažujú nad rizikami.

Čím víc bude očkovaných, tím větší pravděpodobnost je, že jich bude větší podíl i v nemocnicích. Nesmysl, nebo důkaz, že očkování nefunguje? Na první pohled nepoměr může naopak efektivitu vakcín dokázat.

Článek
Proočkovanost roste, v poslední době však také rychle přibývají pozitivně testovaní na koronavirus. Je něco špatně? Seznam Zprávy se pokusí vysvětlit, proč mezi nakaženými a možná i hospitalizovanými bude přibývat očkovaných lidí a že jich může být i většina. Aniž by to ovšem zpochybňovalo efektivitu vakcín.

Jako příklad může sloužit Izrael. V zemi bylo k 15. srpnu s koronavirem hospitalizováno 515 lidí. Necelých 60 % z nich bylo plně naočkovaných.
Vyplývá z toho, že vakcíny nefungují a očkování je zbytečné? Podle některých dezinformačních webů ano. K tomuto názoru se ale často přiklánějí i lidé, kteří jsou zvyklí informace ověřovat.

Ve skutečnosti zní jednoduchá odpověď ne. A složitější pak „ne, jen s více čísly“. Ve svém článku to vysvětluje třeba biostatistik z Perelmanovy fakulty medicíny Pensylvánské univerzity Jeffrey Morris. K pochopení problému je potřeba v první řadě připomenout, že Izrael dlouhodobě patří mezi státy s nejvyšší proočkovaností.

V době, kdy se informace o vysokém podílu vakcinovaných lidí v nemocnicích začala šířit, bylo v Izraeli plně naočkováno 5,635 milionu obyvatel, naopak bez jediné dávky bylo 1,303 milionu Izraelců. Pokud srovnáme počet hospitalizovaných na 100 tisíc (ne)očkovaných, poměr se obrátí. Účinnost vakcín proti těžkému průběhu vyjde na 67,5 %. Na 100 tisíc neočkovaných bylo totiž hospitalizovaných průměrně 16,4, zatímco u očkovaných byla hodnota 5,3.
Co z toho vyplývá? Že data nebyla ani zfalšovaná, ani že očkování nefunguje. Jen bylo potřeba znát kontext, v tomto případě proočkovanost země. Pokud bychom udělali stejné hrubé srovnání se zemí, kde by bylo procento lidí s ukončenou vakcínou nízké, pak by naopak byla první a nejjednodušší interpretace poměrově ve prospěch očkování.

Tomuto fenoménu se říká Simpsonův paradox a patří mezi matematické triviality. Ke špatné interpretaci čísel, kterou popisuje, dochází právě při srovnávání výsledků dvou skupin nebo jednotlivců. Velice zjednodušeně se dá říct, že čím jsou konkrétnější data, se kterými pracujeme, tím je výsledek přesnější.

Pokud se totiž vrátíme k hospitalizovaným Izraelcům, zjistíme, že ani 67,5% úspěšnost vakcín není konečné číslo. Země totiž má 90% proočkovanost populace starší 50 let a 73 % u mladších ročníků. U zranitelnější části populace tak efektivita proti těžkému průběhu vychází na 85,2 %.

A posledním detailním pohledem zjistíme, že překvapivě v každé skupině přesahuje efektivita vakcíny hranici 80 %, ve třech z deseti je dokonce vyšší než 90 %.

Původní zpráva, ze které mohlo na první pohled vycházet, že očkování v boji s koronavirem nezabírá, tak dokázala pravý opak. Simpsonův paradox je často používán – ať už úmyslně či nechtěně – pro nepravdivé potvrzení domněnky za pomoci pravdivých dat.

Statistiky z medicíny i sportu
Při čtení statistik je proto důležité znát nejen otázku, ale také kontext, ve kterém s daty pracujeme. Zde je možné použít příklad ze světa sportu, konkrétně basketbalové NBA.

Při srovnávání toho, kdo je lepší střelec, se často používá procentuální statistika dávající proti sobě počet pokusů a počet těch proměněných. Tabulka níže ukazuje kariérní úspěšnost střelby za dva a tři body Reggieho Millera a Michaela Jordana.

Na první pohled to vypadá, že Miller byl celkově přesnější. V obou kategoriích má totiž lepší čísla než Jordan. Když však tato čísla „rozložíme“ na již zmíněný počet pokusů a ty úspěšné, zjistíme, že Jordan střílel mnohem více.
Pokud tedy chceme zjistit celkovou úspěšnost, musíme vzít v úvahu i tento faktor. Při zachování stejného vzorce pak vyjde, že i když v obou jednotlivých statistikách byl Jordan horší, všeobecně byla jeho úspěšnost vyšší.
Podobný problém se řešil například v červenci minulého roku, kdy Čína měla oproti Itálii příznivější celkovou smrtnost koronaviru, v každé jedné věkové kategorii však byl lepší jihoevropský stát. Tento fenomén tehdy vedl k časté interpretaci, že s daty někdo uměle manipuluje.

Podobná situace může nastat i v České republice. V nemocnicích nebo mezi nakaženými mohou začít očkovaní tvořit větší procento. Nebo nebude celková efektivita vakcín na první pohled odvoditelná z jednotlivých věkových skupin. Nebude to však způsobené chybou v datech ani nadnárodním spiknutím. Jen je třeba data číst v pohledu toho, na co se vlastně „ptáme“.

Tématem Simpsonova paradoxu v souvislosti s koronavirem se v minulosti zabýval například spolek studentů a přátel vědy UP Crowd z Palackého univerzity v Olomouci na svých webových stránkách vědátor.org.

Přesně tak. Kdyby to pro někoho bylo moc dlouhé čtení, napíšu totéž jinými slovy:

Pokud má vakcína 90% účinnost, pak (dokonce i když pro jednoduchost zanedbám její vliv na snížení možnosti přenosu!) se při stoprocentní proočkovanosti sníží počet případů na desetinu a úměrně i počet hospitalizovaných a mrtvých. A jak zareaguje Lorak a spol? O celkovém počtu případů se nezmíní, zato bude ječet: „Vidíte? Všichni hospitalizovaní a mrtví byli očkovaní! Vakcína nechrání, vakcína to způsobuje!“

Tohle ale pravda neni. Pokud zde mam z asi 10 000 vzorky lidi nakazenych Delta virem 114 mrtvych a z toho mam vic jak polovinu mrtvych plne ci castecne vakcinovanych a jen asi 40 lidi bez vakciny, tak je zrejme, ze ta ucinnost vakciny neni 90%. I kdyby ze 114 mrtvych bylo proockovanych 90% a 10% jich proockovanych nebylo nelze mluvit o tom, ze vakcina nekoho chrani na 90%.

Uz se konecne proberte.

Jen jsem ilustroval způsob, jakým odpírači interpretují data. Napsal jsem „Pokud je účinnost 90 %…“. Ta hodnota je vzata hypoteticky jako příklad. Stejně tak jsem mohl napsat 80 % a snížení počtu případů na pětinu. Nebo 60 % a dvě pětiny. Na tom, co jsem chtěl ukázat, by to nic nezměnilo. Jo, mohl jsem místo „pokud“ napsat „řekněme že“. Takže těch 90 % nebylo tvrzení, to byla hodnota vzatá jako příklad pro ilustraci principu.

Je to ale uplne jedno.

Stale umira vice plne ci castecne vakcinovanych nez tech, co vakcinovani nebyli a stale zustava pravdou, ze i tak ten covid ani u tech, co jsou evidovani jako mrtvy kvuli covid viru i tak kvuli nemu neumiraji.

Jestlize patologove ze zvorky vic nez 70 lidi nakazenych covid virem nenajdou ani jedineho, kde by byl hlavni pricinou umrti covid vir je dobre se nad tim zamyslet a prestat verit tem prolhanym manipulatorum, co tu lidi strasi smrti v dusledku nakazy covid virem.

Není to jedno. V zemi, kde je očkovaná většina lidí, mezi nimi prakticky všichni rizikoví (mezi které patří i drtivá většina těch se špatnou imunitou, kterým ani vakcína nepomůže), je jasné, že většina mrtvých budou ti očkovaní. Ale kolik jich je ve srovnání s první vlnou? A kolik jich je na 100000 očkovaných a kolik na 100000 neočkovaných? Jen pokračuješ v tom, co jsem popsal. Až budou očkovaní všichni, budeš ječet, že všichni mrtví byli očkovaní. Ale že jich bude řádově míň, to taktně přejdeš mlčením.