Rozcestník >> Věda a technika >> COVID-19

Pravdu díž.

Ale realita je taková, že se lidé nikdy nedomluví, ne že by to bylo lidsky nemožné, ale že určité procento lidí kašle na ty ostatní, tedy jedná ne altruisticky, ale sebestředně. Tak to bylo, tak to je a tak to bude. A toto procento lidstva má nadto ostré lokty a jde za svým cílem přes mrtvoly.

Pak přijdou nové pandemie a nové konflikty, strach, paniky a také vzniknou nové sekty, které budou hlásat lásku, odpoutání se od všedních starostí... apatie bude nástrojem těch prvních a východiskem těch druhých...
Já to tak nechci a odmítám e s tím smiřovat:)

Nejseš sám, já to také tak nechci a většina lidí na Zemi to tak nechce, ale proti realitě jsme bezmocní. Lidští predátoři byli, jsou a budou.
Když to vezmu sarkasticky, tak bysme potřebovali nějakou včemocnou a vševědoucí bytost, která by už v kolébce zardousila novorozeně, ze kterého by vyrostl lidský škůdce.
Jenže tohle je pouhá pohádka.
Nám nezbývá, než se smířit s realitou, jako jsme smířeni s jedovatými hady, s kaktusy, s plísněmi a hřibem satanem. Inteligence a vzdělání nám pomůže se vyhýbat střetu s lidskou nedokonalostí. Pomůže, ale případnému střetu zabránit nelze.

Ano, lidstva je hodně a ta populační exploze ničí jak životní prostředí, tak toleranci k sousedům. Ideální stav populace by byl tak na jedné jediné miliardě lidí. To by znamenalo konec intenzívního zemědělství, od strojených hnojiv, po chemické přípravky, konec obrovských lánů monoplodin, konec kácení lesů, život v mořích by se restauroval a také konec ohrožení včel a ptactva. Ale tohle je také jen sen.

Čína svou politikou jednoho dítěte dokázala, že lze nárůst populace stabilizovat a výhledově redukovat. Ze zaostalé země se stal technologicky vyspělý stát.

Jj, psal jsem něco podobného té tvé druhé části.
nechápu to prozření, které přichází vždy po válce, nebo po nějaké katastrofě, když se s tím dalo něco dělat před tím. Je pravdou, že pak přijde normální život a vše začíná znovu.
Otázkou je, jaká je úloha člověka v živočišné říši. Sám Homo sapiens sapiens nijak nevyzdvihuji nad ostatní živé tvory.
Svým způsobem jde neustále o boj o život, o území a o možnost se rozmnožovat (raději jsem použil opis, aby se to někoho nedotklo).
My sami vidíme, hledáme a potvrzujeme svou výjimečnost nad zvířaty, ostatními lidmi, světem, vesmírem, vlastně i pro Boha jako tvůrce všehomíru jsem něčím výjimečným, co stvořil... unikát... člověk, pán tvorstva a pýcha vesmíru.
Jak by tak výjimečná bytost mohla být srovnávána s nemyslícími tvory? Živočichy a nebo rostlinami?
Pak chtěj měnit svět...
...a přesto bych chtěl:DDD

Já vidím tvořitelkou všeho živého, tedy i rostlin a hub, Evoluci.
I ten sexuální chtíč je produktem Evoluce, jako je jím i náš (lidský) vhled, ladné křivky a hladká hebounká pokožka žen, svaly mužů a inteligence obou.

Úlohu existence živočišného druhu nevidím žádnou. Jsme jen součástí nějakého potravního řetězce, koloběhu chemických prvků v přírodě. Tu úohu, či smysl života se nám snažií nakukat filosofové, i ti náboženští, kteří se snaží svým mudrováním obhájit svou živnost.

Lokálně má pochopitelně každý jedinec ve společnosti nějakou úlohu, nebo spíš povinnosti ke společnosti. To platí jak pro člověka, tak pro zvíře (neboť jedno jsou). Většina jedinců se zhostí svých povinností se ctí, někteří však na společnosti pouze parazitují.
... no jo, na dlouhé povídání....

Hledám cestu... její počátek a její konec, nic víc. Věřím v živý vesmír a čas. Nejsem věřícím v boha. Tím slovem člověk ohraničuje své poznání, aniž by pak měl potřebu hledat. Filozofy nezatracuji. Snaží se zodpovědět základní otázky... kdo jsme, odkud jsme vyšli a kam směřujeme. Klasický filosof není podjatý a není omezován vírou. Svět vnímám jinak... vidím úzké propojení živočichů, rostlin... přírody, vesmíru a také času... evoluci považuji za vnímatelnou součást nějakého procesu, který je nám dosud neznámý. Věřím v to, že v přírodě se můžeme odrážet, vidět svůj obraz, předlohu, směrování... mšicím, když využijí rostliny (pomáhají jí v tom i mravenci, aby si mohli odnést medovici) narostou v další generaci křídla a letí dál. Mravenci staví obrovská mraveniště. Někde jsem četl, že největší je pod celým východním pobřežím Itálie... vědci tam zkoumali, proč si mravenci navzájem neubližují a byli překvapeni. Co tím chci říci? Mám pocit, že člověk vždy využije zdroje, stejně jako jiní živočichové či rostliny a pak se přesouvá jinam... proto zkoumáme moře, vzduch, nitro Země a hlavně vesmír... po určité době přijde nový Noe se svou archou a začne brát od každého pár, aby to mohl převést jinam. Takto šíří nejen sebe, ale bere život, jaký známe s sebou. Stejně tak popisuje osídlování Polynésie na vorech se semeny, palmou, kozami, drobným zvířectvem a rodinami, Miroslav Stingl... náš přední etnolog (bohužel loni v květnu umřel). Houby... ty jsem nikdy nepodceňoval, naopak, možná jsou ještě důležitější než my a rostliny? Nechám tě podívat na jeden dokument.

Zajímavé, ... ale to o funkci mycelu a půdních mikroorganizmů je známo. Že všechny rostliny v dané eko-areálu komunikují je dané prostorem, ale ne inteligencí rostlin, ba přímo rostlinným altruismem (silnější strom pomáhá v růstu slabšímu, mladý strom živí pařez).
Cením si nadšení oněch výzkumníků, ale jejich závěry mi připadají nereálné.

Přibližování kmenů koňmi je sice zajímavý koníček, ale praktikovatelný jen tam, kam se sklízecí mašina nedostane. To tvrzení, že půda, kudy projede ta sklízecí mašina, je mrtvá do doby ledové, považuji za nesmyslné. Ano, zajisté udělá jeden kůň menší zásah do půdního ekosystému, ale na přibližování množství dřeva při hospodářské těžbě je potřeba buď jedna mašina, nebo padesát koní. A padesát koní tu půdu také dost udusá. Specifické zatížení půdy kopytem není malé, odhaduji vertikálně na 500kpa. Člověk stojící na jedné noze zhruba 25kpa. A "balónová" pneumatika (tlak 1bar) kolem 100kpa.

A přesto nelze svět vidět jen v číslech a pokud se dívám jedním směrem, měl bych se umět podívat i jinam. Pokud tam existuje myceliová komunikace. Pak taková komunikace nemusí být jen na úrovni vyživování pařezů a malých stromků. V daném pořadu bylo vidět, že stromy provádějí selekci... vybírají si, který stromek podpoří v růstu a který ne a nemusí jít o příbuzný strom. K tomu, aby mohly komunikovat potřebují mycelium, k vyživování potřebují mycelium... takže k čemu je ještě třeba a jakou úlohu houby vlastně v přírodě hrají? Teď nemluvím o mykorhize, jak ji známe... myslím že je to o něčem úplně jiném a fantastičtějším, než si dovedeme vůbec představit.
Ti lidé jen nekoukají jedním směrem.
Dnes se mluví o přirozené obnově lesa... pokud nebudeme dostatečně znát význam mycelia v takovém společenství... nemůžeme ani správně uvažovat o případném zásahu nebo ponechání porostu v daném stavu.
Problém je s harvestory... proto, aby se mohly do porostu dostat, musí se jim většinou připravit manipulační cesta. Možná budeš namítat, že ty moderní potřebují jen tři metry... ale i tak se musí dostat do porostu... Určitě tam nejede pro jediný strom. Nebudu tady rozebírat, jak se kácí les, vidím, že o tom máš přehled. V nedávné jsem sledoval likvidaci polomů a porostů napadených kůrovcem na Šumavě. Bohužel si nemyslím, že to byl šetrný zásah. už jsem ledacos viděl, ale tohle ještě ne. Zůstala tam rozházená kulatina... s kůrou... dostali se až na minerální podloží. Humus pryč... pak přišel nejspíš déšť a vše ještě zkomplikovala eroze. Na tomhle místě opravdu les dlouho neporoste... nemá na čem... nebyla to velká plocha... tak 4 ha... přesto to byla hrůza.

Ano, eroze vrsvy humusu je velký problém. Pochopitelně se můžeme utěšovat, že jde o přírodní proces (deště, vítr, laviny) ale je jasné, že lidé kácením (vypalováním) stromů tuto erozi podporují a vlastně i způsobují. Proto máme ochranáře přírody a lesníky, kteří mají za úkol vyhledat cestu s menšími negativnějšími důsledky. A pochopitelně i vnímající lidi, třeba laiky, kteří na nešvary upozorní.

Ale my lidé tady žijeme a potřebujeme životní prostor a přírodní materiíly. Dřevo je jedním z nich. Takže jde o kompromis potřeby lidí a ochrana přírody. V tomhle je také ten problém, skromní lidé si vystačí s malým bytem, jiní chtějí zase vilu s plaveckým bazénem, velké auto, široké silnice, množství elektrické a jiné energie. Zkrátka se lidé nikdy nedohodnou na míře využití (zneužití) přírody tak, aby byli všichni spokojeni. Požadavky jdou celkem různými směry.
Ja nás moc na světě, jsme jako hladové kobylky.

Ano, s tím souhlasím a hlavně s tím koncem.
Budeme neustále dělat kompromisy, tedy hlavně uvnitř sebe... kvůli nekontrolovanému růstu populace a zbytečnému plýtvání... tam někde v dáli vidím strom:)