Zajímavé, ... ale to o funkci mycelu a půdních mikroorganizmů je známo.
Že všechny rostliny v dané eko-areálu komunikují je dané prostorem, ale ne
inteligencí rostlin, ba přímo rostlinným altruismem (silnější strom
pomáhá v růstu slabšímu, mladý strom živí pařez).
Cením si nadšení oněch výzkumníků, ale jejich závěry mi připadají
nereálné.
Přibližování kmenů koňmi je sice zajímavý koníček, ale praktikovatelný jen tam, kam se sklízecí mašina nedostane. To tvrzení, že půda, kudy projede ta sklízecí mašina, je mrtvá do doby ledové, považuji za nesmyslné. Ano, zajisté udělá jeden kůň menší zásah do půdního ekosystému, ale na přibližování množství dřeva při hospodářské těžbě je potřeba buď jedna mašina, nebo padesát koní. A padesát koní tu půdu také dost udusá. Specifické zatížení půdy kopytem není malé, odhaduji vertikálně na 500kpa. Člověk stojící na jedné noze zhruba 25kpa. A "balónová" pneumatika (tlak 1bar) kolem 100kpa.
A přesto nelze svět vidět jen v číslech a pokud se dívám jedním
směrem, měl bych se umět podívat i jinam. Pokud tam existuje myceliová
komunikace. Pak taková komunikace nemusí být jen na úrovni vyživování
pařezů a malých stromků. V daném pořadu bylo vidět, že stromy
provádějí selekci... vybírají si, který stromek podpoří v růstu a
který ne a nemusí jít o příbuzný strom. K tomu, aby mohly komunikovat
potřebují mycelium, k vyživování potřebují mycelium... takže k čemu je
ještě třeba a jakou úlohu houby vlastně v přírodě hrají? Teď nemluvím
o mykorhize, jak ji známe... myslím že je to o něčem úplně jiném a
fantastičtějším, než si dovedeme vůbec představit.
Ti lidé jen nekoukají jedním směrem.
Dnes se mluví o přirozené obnově lesa... pokud nebudeme dostatečně znát
význam mycelia v takovém společenství... nemůžeme ani správně uvažovat
o případném zásahu nebo ponechání porostu v daném stavu.
Problém je s harvestory... proto, aby se mohly do porostu dostat, musí se jim
většinou připravit manipulační cesta. Možná budeš namítat, že ty
moderní potřebují jen tři metry... ale i tak se musí dostat do porostu...
Určitě tam nejede pro jediný strom. Nebudu tady rozebírat, jak se kácí
les, vidím, že o tom máš přehled. V nedávné jsem sledoval likvidaci
polomů a porostů napadených kůrovcem na Šumavě. Bohužel si nemyslím, že
to byl šetrný zásah. už jsem ledacos viděl, ale tohle ještě ne. Zůstala
tam rozházená kulatina... s kůrou... dostali se až na minerální podloží.
Humus pryč... pak přišel nejspíš déšť a vše ještě zkomplikovala
eroze. Na tomhle místě opravdu les dlouho neporoste... nemá na čem... nebyla
to velká plocha... tak 4 ha... přesto to byla hrůza.
Ano, eroze vrsvy humusu je velký problém. Pochopitelně se můžeme utěšovat, že jde o přírodní proces (deště, vítr, laviny) ale je jasné, že lidé kácením (vypalováním) stromů tuto erozi podporují a vlastně i způsobují. Proto máme ochranáře přírody a lesníky, kteří mají za úkol vyhledat cestu s menšími negativnějšími důsledky. A pochopitelně i vnímající lidi, třeba laiky, kteří na nešvary upozorní.
Ale my lidé tady žijeme a potřebujeme životní prostor a přírodní
materiíly. Dřevo je jedním z nich. Takže jde o kompromis potřeby lidí a
ochrana přírody. V tomhle je také ten problém, skromní lidé si vystačí s
malým bytem, jiní chtějí zase vilu s plaveckým bazénem, velké auto,
široké silnice, množství elektrické a jiné energie. Zkrátka se lidé
nikdy nedohodnou na míře využití (zneužití) přírody tak, aby byli
všichni spokojeni. Požadavky jdou celkem různými směry.
Ja nás moc na světě, jsme jako hladové kobylky. 
Ano, s tím souhlasím a hlavně s tím koncem.
Budeme neustále dělat kompromisy, tedy hlavně uvnitř sebe... kvůli
nekontrolovanému růstu populace a zbytečnému plýtvání... tam někde v
dáli vidím strom:)
Tato diskuze je zamknutá a nelze do ní přispívat žádné příspěvky