Rozcestník >> Věda a technika >> ELEKTŘINA

To je teda fakt sympatickej kousek.

Nezapomenout balancer, vlastně nabíječ s balancerem. Když si pořídíš nabíječ+balancer se síťovým vstupem (230Vac), tak ti odpadne starost o síťový zdroj.

Praxe, teda všeobecně, ne ke konkrétním součástkám, mi ukázala, že údaje výrobců jsou často účelově přehnaně optimistické, podobně jako třeba spotřeba paliva nějakého auta udávaná v prospektu.

Tak mi napadlo, jestli je nutné používat ty servery současně. Pak by jsi měl špičkový proud jen poloviční, což by asi prodloužilo životnost té baterie.

"Když si pořídíš nabíječ+balancer se síťovým vstupem (230Vac), tak ti odpadne starost o síťový zdroj."
To by bylo perfektní a absolutně nejlepší řešení, ale má to háček. Všechny nabíječe s balancerem vč. těch co tu mám, např. G.T. DUO 612, Cellpro POWERLAB 6, Accucell 6, ... mají automatické vypnutí po dosažení napětí odpovídajícího plnému nabití, ale v menu "nekonečných možností" tuto funkci nelze vypnout. Opětné zapnutí je možné pouze ručně a také se automaticky vypínají s každým i krátkým výpadkem sítě.
Ještě přehodnotím použití těchto dvou akumulátorů v sérii s původním zdrojem:
http://jdem.cz/fgtw36

Aha tak je to, mohlo mne to také napadnout.

Ty motocyklové vypadají slibně.

Ještě k tomu současnému spínání obou servomotorů. Při výpadku sítě musí oba co nejrychleji přestavit turbíny na zavření (Francis 15 kW a Kaplan 18,5 kW), jinak by přešly do průběžných otáček. U "Francky" to nevadí, ta má radiální rozvaděč a malý mezi-lopatkový prostor ve kterém je v průběhu silná brzdící turbulence. Průběžné otáčky jsou asi tak 1,4 násobkem provozních (115 ot./min), takže max průběžné cca 161 ot./min. U Kaplanky už je to problém, rozváděcí i oběžné lopatky jsou axiální s velkým mezi-lopatkovým prostorem. Průběžné mohou dosahovat až 2,3 násobek provozních (provozní 340 ot./min.), takže asi 782 ot./min. na turbíně by zvýšilo otáčky odpojeného generátoru ze 760 na 1748 a to by nedopadlo dobře.

Na jakém veletoku vyrábíš proud?

Kdysi, dávno, ze mne jeden číman tahal rozumy na téma vodní elektrárničky. Zdědil nějakou salaš na horách, bez přípoje na síť a chtěl by takhle dobíjet autobaterku, či dvě, hlavně na svícení. Jako alternativu uvažoval o malé centrále na benzín. Přebytkem el proudu chtěl tu salaš elektricky vytápět Tak jsem ho poučovoval o principech, o měření průtoku, o spádovém rozdílu, o problémech s mrazem, o povolení manipulovat ten potůček atd. Na horách je dlouhá zima. Také jsme se bavili o možnostech větrné elektrárničky. Jak to nakonec řešil nevím. Asi očekával nějaký zázrak.