Měl jsem jedno místo vytipovaný. Chodil jsem tam léta z práce. Byl to
přívěs a v něm středně dlouhovlasá , brunetná, kudrlinkovatá, mladá,
dobře vyvinutá slečna a pak bohužel asi i paní Marta
Takové langoše, jako uměla ona nikdy nezvládnu, i když mi je každý
chválí.
Chodil jsem tam moc rád a zapomínal při tom na práci a na čas. Ona taky,
vždy, když mě viděla vypnula hřbet a napřímila svůj lamí krk a pak? Pak
si tam něco nedejte, když vidíte ty oči ve kterých by se utopil možná i
Roľko nebo Venclovský. Když pak poprvé vylezla z toho přívěsu ven, tak jsem zíral
úplně někam jinam