sv. Agáta, virgo et m. Catanæ. 5. února, památka, panna a mučednice, úmrtí:ca. 251
Patron:Katánie, horníků, kojných, pastýřek, tkalců a zlatníků. Ochránkyně proti ohni, výbuchu sopky, zemětřesení. Vzývána i proti rakovině prsu.
Narodila se na Sicilii v zámožné rodině. Císařský náměstek Quintianus v době pronásledování křesťanů chtěl získat ji i její majetek. Veškeré jeho úsilí, aby odpadla od Krista, bylo marné. Její srdce zůstalo neporušené a pevná mysl se nedala oblomit ani pozdějším hrozným mučením, při kterém její tělo nejkrutějším způsobem zohavili. Při mučení zemřela.
V Katanii toho času se asi zdržoval náměstek císaře Decia Quintianus, který po svůdném vyprávění o Agátě ji zatoužil získat pro sebe. Neoblomnou Agátu se rozhodl dát na převýchovu ke zpustlé Afrodisii do nevěstince. Agáta by raději přijala tělesné utrpení, ale musela nejdříve projít zkouškou, v níž osvědčovala svou čistotu a ušlechtilost. Když ji Afrodisie vracela Quintianovi, odpověděla něco v tom smyslu, že by snadněji obměkčila kámen a ohnula železo než zdolala její umíněnost. Quintianus se rozzlobil a když nic nepomáhalo, dal ji mučit. Bičovali ji, natahovali na skřipec, píchali do ní a pálili ji. Sadistické choutky náměstka se projevily i v příkazu odstranit její prsa. Dle legendy ji bez jakéhokoliv ošetření strčili do vězeňské kobky a tam se jí zjevil svatý Petr a uzdravil ji. Pak ji podrobili novým mukám na střepech a žhavém uhlí, ona však zůstala Kristu věrná a plná lásky až do posledního dechu......podľa legendy po smrti sv. Agáty došlo k výbuchu sopky Etny, v ten deń sa vraj prúd lávy zastavili na závoji sv. Agáty, rozpresrenom na jej hrobe...preto sa aj uctieva ako ochrankyňa pred ohňom a výbuchmi sopiek...
http://catholica.cz/
Keď na sv. Agátu napadne málo snehu, vyjde na jar potok z brehu,
Ak nie sú na sv. Agátu cencúle/rampouchy, budú hodne dojiť kravy,
Keď sa vodou sv. Agáty pokropia sady záhrady a vinice, tam nebude žiadny
škodlivý hmyz...
Je to legenda, ale stejně, je to hrozné, čeho všeho jsou lidé
schopni...
Hezké pranostiky:)
v legende môže byť hodne pravdy, dokonca môže byť pravdou..."legendy" o
svätcoch nie sú vymyslené, sú pravdivé, lebo sú podložené historickými
udalosťami a faktami - i keď v ich obsahu pre nás (pre naše vnímanie a
chápanie) môžu byť niektoré údaje zo života svätcov a danej doby
neobvyklé....
"Legendy" o svätcoch sú popísané v martyrológiu RKC:...Pozn.: V roku 2001
vyšlo v Ríme obnovené Rímske martyrológium. Prvé vydanie
Rímskeho martyrológia bolo v roku 1584 za pápeža Gregora VIII. Toto
martyrológium však malo mnoho predchodcov. Pri obnove martyrológia sa
zostavovatelia držali zásady stanovenej Koncilom, aby životopisy
svätých zodpovedali histórii ...doplnili sa mená nových svätých
od r. 1960. V roku 2004 vyšlo druhé typické vydanie po II. vat. koncile.
Obsahuje len malé zmeny v texte (oproti prvému vydaniu), a sú tam pridaní
noví svätí/kanonizovaní....
Tak, asi na to má každý nějaký názor, neberu je příliš vážně, přesto ty způsoby trestání, mučení a způsob smrti... to je něco, co normální člověk nedokáže pochopit.
ano, ale treba si uvedomiť, že to bolo za éry cisára Décia (201- 251)
was Roman emperor from 249 to 251), ktorý vynikal nesmiernou krutosťou...
Décius bol surový, ale veľkých koncepcií. Za prvoradú úlohu si vytýčil
utvoriť v ríši jednotu, čo chcel dosiahnuť tým, že zavedie znova
jednotné štátne náboženstvo. Tomuto náboženstvu však chcel podrobiť aj
všetkých kresťanov, lebo ich pokladal za najnebezpečnejších pre štát.
Pri dosahovaní vytýčeného cieľa postupoval plánovite. Mučením, žalárom
a prenasledovaním chcel prinútiť kresťanov, aby sa vrátili k pohanstvu. V
roku 249 vydal edikt, podľa ktorého každý bez rozdielu, nielen muži, ale aj
ženy a deti, musí obetovať bohom. Najviac si dal záležať na biskupoch a
kňazoch...v jeho ére bolo mnoho kresťanských martýrov, i sv. Agatha...
Jsou-li na Hátu a Dorotu rampouchy, budou hodně dojit krávy
Kde se Hátovou vodou vykropí sady, zahrady a vinice, tam žádný škodlivý
hmyz neuškodí
Svatá Agáta na ranní mlhy bývá bohatá
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá
O svaté Agátě uschne prádlo na plotě
Chléb svěcený v den svaté Agáty přináší užitek, chrání lidi, pole i
dobytek
Háty či Agáty nafouká za všechny záplaty
U nás tedy bez sněhu, mělo by sněžit až zítra... tedy ochladilo se výrazně a je zataženo. Takový ten klid před změnou počasí.
Dnes si na SK (v CZ 7. febr.) pripomíname krásne meno Veronika (Verunka, Veruna, Veru, Vera, Verča, Veronička, Veruš, Verka, Verona, Nika, Rona, Ronka, Venu, Vulgarka,..). Veronika dostala svoje meno podľa slov vera icon, znamenajúcich "pravá podoba". Původ má v řeckém jménu Bereniké (Phereniké) s významem „přinášející vítězství“, podle méně pravděpodobného výkladu pochází z řecko-latinského vera icona, což znamená „pravý obraz“. Patronkou je sv. Veronika (Berenika), učednice Páně, která má podle církevního kalendáře svátek také 7. února. ..Podľa kresťanske tradície sprevádzala Krista na na krížovej ceste na Golgotu, podal mu šatku, s ktorou si Ježiš utrel tvár.. Ježiš jej za túto odvahu a lakt lásky odmenil otlačkom svojej tváre do šatky. Nikde neexistuje historická zmienka o tejto udalosti, no tradícia je tak silná, že Veronikina šatka a jej čin má pevné miesto na krížovej ceste. Jej šatka sa v roku 1297 na príkaz pápeža Bonifáca VIII. dostala do chrámu sv. Petra v Ríme, kde sa uchováva doteraz. ...Podľa jednej legendy sa o Veronike a jej šatke dopočul ťažko chorý cisár Tiberius, ktorý si ju dal zavolať. Údajne, len pohľadom na látku vyzdravel....Pamiatka na Veronikin čin je dodnes živá: je zvečnená v šiestom zastavení krížovej cesty. Veronikina šatka spolu s Longinovou kopijou a úlomkom Kristovho kríža patrí medzi tzv. veľké relikvie Baziliky svätého Petra. Pochádzala pravdepodobne z Cézarei Filipovej...Je patrónkou fotogeŕafov, tkáčov ľanu, krajčírok,, obchodníkov...
V súvislosti s Veronikou je v našej tradícii niekoľko pranostík,
napr.:
Na sv. Veroniku, preborí sa ľad v rybníku,
Svätá Veronika ľady seká u rybníka...
O svaté Veronice bývá ještě sanice,
O světici Veří dodírá se peří,
Ano, to je známý příběh:)
Takže nám už přináší první záchvěvy jara... u nás už je to vidět,
sice foukal vítr, ale je teplo a slunečno. Peří máme sedrané... naposledy
jsem i já dral peří a to bylo někdy kolem poloviny 90. let:)
ja ako chlapec som sa zúčastňoval (boli aj v mojej rodine) na dedine tých "páračiek peria", bili to krásne časy - čo tie ženy všetko narozprávali, to bola hotová dedinská encyklopédia múdrosti, ale i všelijakých povestí, povídačiek/drbov/JPP...ženy boli často v dedinských krojoch, bolo to krásne, hodne sa pritom spievali ľudové piesne daného regiónu a pritom boli vždy nejaké špeciality (hlavne koláče, ktorú ženy so sebou prinášali) :-)
U nás to bylo chudší... co se týče oblečení, žádné výrazné
motivy... hlavně černá a bílá... maximálně čepec nebo zástěra lehce
vyšívaná. Jen ti staří, mladí už chodili po svém. Strašidelné
příběhy, o bludičkách, nebo o tom, že tam někde, kdesi straší a nebo
že se zjevuje někdo, někde...Slivovička, borovička se tam nepila a
pagáče. Velký lampáš uprostřed stolu. V mé době tam už byla elektřina,
ale tohle zůstalo. Nejlepší bylo, když do toho někdo kýchl:)))
Tady už to takové nebylo, spíš se tu lidé divili, že by ještě někdo
dral peří. Mám doma ještě jednu takovou tu starou péřovou duchnu a
nevyměnil bych jí za nic:)
Z těch ostatních se udělaly deky... pak přišla doba mikrovláken a já
nevím čeho všeho, aby se zase husí peří vrátilo do módy, jako luxus.
Letky... koncovky křídel se používaly na vymetání komínů a nebo
smetání uhynulých včel.
jo, zrejme ste o niečo mladší odo mňa, u mňa to bolo v koncom 70. a v 80. rokoch - pochádzam z rázovitej severoslovenskej dediny - tam boli vtedy páračky každý deň v nejakej inej rodine (dedina mala 70 domov, asi 350 ľudí)...dnes žijem (od štúdií) s rodinou v BA:-)
páračky peria boli (po domoch) pochopiteľne len v zimnom období, keď sa nerobilo na poliach...
Obsah příspěvku byl smazán.
Obsah příspěvku byl smazán.
Dnes slávime/pripomíname si sviatok sv. Blažeja. Patří mezi nejznámější světce, i když historicky zaručených informací je poskrovnu. Jisté je, že byl biskupem v Sebastě v Arménii (jde o dnešní Sivas v Turecku) a v době uskutečňování příkazů císaře Licinia byl krutě umučen. Staré životopisy uvádí, že před povýšením na biskupa v Sebastě se Blažej zabýval lékařským studiem a vzorně vykonával lékařskou praxi. V době Liciniova pronásledování se uchýlil do horské jeskyně, aby potají pokračoval ve své činnosti. Ukryl sa v horách a tam žil s divou zverou. Objavili ho poľovníci, ktorí ho udali úradom, a tak bol uväznený. Do väzenia prichádzali k nemu chorí, ktorých uzdravoval. Nútili ho vzdať sa kresťanskej viery, mučili hoi, a napokon sťali. Uctieva sa ako ochranca pred chorobami hrdla. Je patrónom chovateľov dobytka/skotu, veterných mlynárov, hudobníkov dychových nástrojov. Je patrónom počasia, na jeho sviatok je utíšenie vetrov, a zmierňoval škody po vetroch a búrkach.
Světec se stal ochráncem nemocných krčními chorobami a církev tuto tradici potvrdila liturgickým obřadem, který se koná v dnešní den s názvem svatoblažejské požehnání.
So sv. Blažejom je spjené mnoho pranostík, napr.:
Ak je na sv. Blažeja pekne, urodí sa mnoho zemiakov/brambor,
Nasvatého Blažeje, kamínek se ohřeje,
Na svatého Blažeje slnko ešte nehreje,
na svätého Blžeje, vody plné koleje ädnes na Slovensku prší),
Svätý Blažej vyprosuje, aby na jeho meno bolo pekné počasie, aby choroby
hrdla odniesla zima...
Hm, tady to také vypadá na déšť... ale hlavně pršelo včera, dost se oteplilo... je 8 stupňů nad nulou. Jinak to jsou hezké pranostiky:)
celý život som sa zúčastňoval svätoblažejského požehnania hrdla, ktoré prevádzal kňaz po mši so zviazanými dvoma sviecami do X, a hornú časť X priložil k hrdlu s krátkou modlitbou: nech ťa sv. Blažej svojím orodovaním u Krista chráni pred všetkými chorobami hrdla (nikdy som nebol na hrdlo chorý)...dnes (a asi 10 rokov dozadu) sa to nepraktizuje /neviem, prečo), kňaz dáva toto požehnanie so skríženými sviecami pre celý kostol naraz, je to škoda, bol to krásny akt v kostole...::-)
Já si myslím, že hodně záleží na tom, čemu člověk věří. Sám
léčím lidi, pomocí rukou...
Máme v sobě mechanismy, stejně jako kočka, která si vibracemi svého
předení pomáhá v hojení ran, jen je ještě dobře neznáme.
Pokud jsi byl přesvědčený, že ti svatý Blažej pomůže, pak ti pomohl...
ale dle mého názoru, tě jen naladil celý ten rituál k uzdravení...svou
energií
vo viere Cirkvi sa na to pozeráme inak - v Cirkvi je okolo 8 tis svätorečených a blahoslavených/kanonizovaných známych po mene, a okolo 1 milióna svätých a blahoslavených /hlavne mučeníkov neznámych po mene...Cirkev na základe ich zásluh (statočný a bezúhonný život v láske) u Boha verí, že sú už živí u Boha v nebi a verí, že títo majú moc u Krista prihovárať sa za nás, ak ich v živote o to prosíme (o prímluvné modlitby), a tak každý z týchto svätcov mal svo (/známy) svätý a bezúhonný život, ktorý bol špecifický v určitej oblasti ľudskej činnosti a služby v láske, a tak sa potom stali patrónmi(/určila to Cirkev) pospolitého veriaceho ľudu v rôznych jeho pracovných povolaniach...z toho potom vyplývajú aj tie pranostiky a moc svätcov ako prímluvcov a orodovníkov u Boha skrze Krista...
z jakej moci vykonávate svoju prax? - ako ste na to prišli, že máte tento dar?
Jsem rád, že mohu pomoci. Nedělám to pro peníze. Mám normální
povolání a tohle je taková radost, znám bylinky a pak jsou tam ty ruce. Jako
diagnostický nástroj, tak i nástroj, který pomáhá. Nikdy jsem nikomu svou
pomoc nenutil, nežádal peníze za uzdravení.
Moje maminka má tyto schopnosti po své babičce...ta, jako dítě, spadla do
studny (alespoň to tak vyprávěla) a okolo nebyl nikdo. Bála se a najednou
prý uviděla nahoře nějakého šedivého dědečka v záři, který na ní do
té studny volal, aby se nebála, že jí určitě někdo přijde na pomoc.
Dlouho nic a pak jí našli, Nejspíš to odstartovalo její zvláštní
schopnosti. Podotýkám, že babička byla velmi nábožensky založená žena,
takže pravděpodobně vše viděla svýma a také, v té tobě, dětskýma
očima.
Přišlo to samo, na počátku byla bolavá noha... doktoři, kteří
nevěděli, co s tím, protože navenek se zdálo, že je vše v pořádku...
Přiložil jsem ruce, že ji alespoň namažu. Odpovědí mi bylo, ty tvoje ruce
tak pálí a chce se mi spát. Nakonec jsem opravdu pomohl. Asi třikrát,
čtyřikrát jsem držel ruce nad bolavou nohou.
Cítím teplo pokud něco není v pořádku. Maluji léčivé obrázky,
nabíjím vodu.
Pak jsem se dozvěděl, jak to bylo v naší rodině s tím léčením
(stěhovali jsme se daleko a tady o těch schopnostech nikdo nevěděl) a
protože dříve by se tomu spíš lidé smáli, tak se to omezilo jen na
bylinky a já vlastně ani nevěděl, že jsem měl léčitele v rodině.
Někdo mě oslovil v dětství, ale to je příběh ještě
fantastičtější... měl jsem si vybrat mezi světlem a tvou.
Teď se jistě budete smát. chápu to:)
zaujímavé! - dar uzdravovania Cirkev deklaruje ako veľkú charismu Ducha Svätého, ktorý ju dáva len niektorým, hoci mnohí by túto charismu chceli - priznám sa - aj ja - ale o tom rozhoduje Duch Boží, ktorý svoje dary (čteme v Bibli) rozdáva komu chce, kdy chce, a který chce.. - tých charisiem Ducha je podľa Bible 7 základných (Cirkev učí o 7 daroch Ducha Svätého) a mnoho odvodených od týchto 7-mych...dar uzdravovanie sa aplikuje na iných "vkladaním rúk na hlavu" s doprovodom modlitby ku Kristovi a Panne Márii...(pozn. som katolík) ...
Také často kladu ruce na hlavu. Nikdy jsem netvrdil, nikomu, že mu pomohu.
Spíš se beru jako poslední možnost, která se může vyzkoušet.
Moje maminka má ještě větší dar, pokud o tom tak mohu mluvit... dokáže
poznat chybu i na dálku. Jedna žena jí kdysi řekla, že šíří
šarlatánství... nakonec k ní sama přišla s něčím co ji ohrožovalo na
životě... stačilo 20 minut a za tři dny bylo po problému... lékaři
nevěřili, že je to možné, plánovali operaci a i po ní by výsledek nebyl
jistý. Byla vděčná, slzy v očích, ale nevydrželo jí to dlouho... tak to
bohužel někdy bývá.
ano, môže ísť o pravý dar Ducha, alebo nepravý mimo Ducha - sú takí, ktorí "uzdravujú" bez viery v Boha na krátky čas pomocou démonov, v spolupráci s nimi, teda ide o šarlatánstvo...ale je pravda, že viera v Boha pravdepodobne nie je rozhodujúcou podmienkou tohto daru (hoci tento dar je drtivo u bezúhonných veriacich) - lebo Duch Boží do určitej miery je v každom človeku, a on o tom rozhoduje...
Obsah příspěvku byl smazán.
Přátelé, dnes tu máme Hromnice... na hromnice o hodinu více. Půl půl
zimnice, půl píce. Na Hromnice - skřivánek přes hranice. A to ještě musí
vrznout i kdyby měl zmrznout:)
Na Hromnice - sněžnice, medvěd otvírá boudu; není-li vánice, zavírá ji.
Když pude padat sníh bude jaro deštivé, když pršet, bude sněžnivé:)
Nejprve se vyjádřím k první pranostice, která bude starší než
juliánský kalendář, proč? Jelikož už nyní činí rozdíl hodinu a dvacet
minut, kdybychom připočetli 13 dnů... pak jsem někde na hodině 40:)
Další pranostika je docela humorná, protože skřivánek by měl mít test na
covid-19 a ještě aby při tom vrzal:)))
Medvěda tady nemám, ale dovedu si to živě představit a nebo si zajedu do
Českého Krumlova:)
To poslední moc nadějné není, dnes má pršet.
Potěšil mě přílet hus divokých, asi 12 kousků včera letělo směrem ke
svému hnízdišti... krásná, kejhavá podívaná:)
Obsah příspěvku byl smazán.
