Genesis 8:21
"I ucítil Hospodin libou vůni a řekl si v srdci: „Už nikdy nebudu
zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je
od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil."
Prototaxites
"Osmimetrové sloupy čněly z bažin před 400 miliony let. Po 165 letech
zkoumání vědci zjistili, že Prototaxites nepatří k houbám ani jiným
známým organismům. Co tedy byl?"
https://www.nationalgeographic.cz/veda/prototaxites-novy-typ-zivota-fosilie/
Opravdu je možno být si jistí, kým Jsme v tomto světě?
Načež co bylo dáno, vědecky dokázáno, již v kolikerych případech
pozbylo své platnosti.
Dá se tvrdit s neochvějnou jistotou možné v nemožném, či nemožné v
možném?
Vertikály jako když k této zemi patřejí od dávnověku - ono i zemská
osa je vertikála a ta s náma dokonce točí - kdo vi co ji roztočilo a co tu
osu ovládá, vede ?
Snad ne nějaká Hospodinka s vařečkou v hrnci :-).
Ať je večer nebo ráno, ať je zima nebo léto, Polárka je pořád na
stejném místě a ostatní hvězy se točí kolem ní! Osa rotace Země, která
způsobuje zdánlivý pohyb všech hvězd na obloze prochází téměř přesně
Polárkou a tím je způsobená její téměř úplná statičnost.
https://www.astro.cz/rady/pozorovani-oblohy/casto-kladene-dotazy/proc-je-polarka-tak-vyznamna.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anunnaki
Podle pozdějších babylonských mýtů byli Anunnaki dětmi Anu a Ki,
božských sourozenců, kteří sami byli dětmi Anšara a Kišary (Vládce
(otáčení) Nebes a Vládkyně (otáčení) Země, viz Nebeské póly).
Al si to umí uspořádat, taky si myslím že tu byla civilizace dávno před námi.
vesmír, který pozorujeme kolem sebe, by mohl být ve skutečnosti vnitřkem
obří černé díry.
https://www.chip.cz/novinky/studie-vesmir-uvnitr-cerne-diry-veda?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1635900&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=1635900&dop_vert_id=int1&dop_req_id=etOQFuiIdbL-202603071116&dop_id=271530665
"Nová studie tedy neříká, že žijeme uvnitř černé díry s jistotou. Naznačuje ale, že rozložení a pohyb vzdálených galaxií může ukrývat stopy po hlubších mechanismech, které současná kosmologie zatím neumí plně vysvětlit. A právě to dělá z podobných výzkumů jednu z nejzajímavějších oblastí dnešní astronomie. "
Proč i nepolemizovati o Nás i naši Galaxii dále? Je možno být výzkumným experimentem? Pročež vesmír mezi vesmíry? Černé díry ohraničení, obrana hojně expandujících experimentů? )
Může být. )
On ten náš Svět bývá nejedna černá díra.
Někde vložíš i nikde z toho již nikdy něco nevidíš.
Takový nejeden Bermudský trojúhelník. )
Březnový úplněk se nazývá vraní.
Nastane 3. března ve 12:37 středoevropského času, a je zároveň zatměním
Měsíce u nás nepozorovatelný
Březen přináší jeden z nejočekávanějších astronomických úkazů v
Severní Americe — úplné zatmění Měsíce viditelné v celých Spojených
státech.
Zatmění je ale teprve začátek. Nebeská podívaná pokračuje konjunkcemi
planet, nadprůměrnými podmínkami pro polární záři a narůstající
viditelností jádra Mléčné dráhy.
Veliký kulatý tmavě žlutý Měsíc trůní noční obloze.
Vraní, hezké) však jich také létá. Onehdá si jeden připadal jak ve filmu
Ptáci. )
V celých státech. Ooo
28. února 2026 nastane vzácná astronomická událost, kdy bude možné
pozorovat šest planet sluneční soustavy najednou na večerní obloze: Merkur,
Venuše, Saturn, Neptun, Jupiter a Uran.
• Kdy a kam se dívat: Nejlepší čas je krátce po západu Slunce (cca
30–60 minut poté) 28. února 2026, přičemž planety budou rozprostřeny od
jihozápadního obzoru po jihovýchod.
o Venuše a Jupiter budou nejjasnější a nejsnadněji viditelné pouhým
okem.
o Saturn a Merkur budou nízko nad obzorem.
o Uran a Neptun jsou příliš slabé k pozorování
• Poblíž Jupiteru bude 28. února také Měsíc.
Pro nejlepší pozorování je nutné mít čistý výhled na západní
horizont, protože některé planety budou velmi nízko.
1
1
do temných sil 
1
1
