Syrští dendrité (stromoví poustevníci). V 5. a 6. století působila na Blízkém východě skupina asketů, kteří se rozhodli žít výhradně v dutinách stromů nebo v jejich korunách. Nejznámějším příkladem je poustevník Marón, který se usadil v těsné dutině starého kmene, kde mohl pouze stát. Kvůli dlouholeté nehybnosti, absenci hygieny a hromadění organických nečistot jeho tělo podle dobových svědectví s vnitřkem stromu prakticky srostlo:-) Bizarní rozměr tomuto příběhu dodává i Marónovo rodinné zázemí. Jeho bratr Abraham totiž zvolil srovnatelně radikální, ale opačnou formu izolace, stal se stylitou neboli poustevníkem žijícím na vysokém sloupu. Dva bratři tak praktikovali extrémní asketismus přímo vedle sebe - jeden uzavřený uvnitř kmene, druhý vystavený živlům na vrcholu sloupu. Na rozdíl od Diogena, který zůstal izolovaným filozofickým provokatérem, měl však Marónův život obrovský společenský dopad. Přestože v dutině stromu žil v naprostém mlčení a s lidmi komunikoval, jen když je léčil, stal se celosvětovou duchovní celebritou a obdivné dopisy mu psal i cařihradský arcibiskup Jan Zlatoústý. Z okruhu jeho přímých následovníků nakonec vzniklo náboženské hnutí, z něhož se vyvinula dnešní maronitská katolická církev, která má dnes miliony věřících.












.. dobré :-)

