Rozcestník >> Koníčky a zájmy >> S Lukáškem na zahrádce

Jednu dobu jsem měl pařeniště ze sprcháče. Jenže byl plastový, výplń zežloutla a začla praskat. Řekl bych, že ten kdo to myslí vážně si kupí pořádné pařeniště a nebude improvizovat. Já zatím improvizuju......

Výhoda sprcháče byla, že se dobře otvíral na zalívání.

představuji si to živě a plasticky :-))) Co to je časem, časem všecko stárne. i plastový sprcháč :-))

Vydržel asi tři sezony, pak začal praskat a do záhonku padaly kousky plastu.

Tak to šlo opravdu rychle.

Tak je pravda, že pařeniště z polykarbonátu je nejlepší:-)

To musí vypadat zajímavě:-))
Já si dělával z 3 cm fošen, 25 cm vysokých. 3 x 1 m. Pak rámečky do kterých jsem uchytil igelit (jako okna, na tu délku tři). Fošny jsem vzadu osadil pantem pro každý rámeček a ty rámečky protikusem v jednom směru - aby se pak nechaly sundat, když tam bude už hic. V předu na ty fošny jsem dal laťky (pro každý rámeček jednu) s otvory, na rámeček přibyl kovovou přezku (kousek plíšku, abych tam mohl vrazit třeba hřebík). Otvory v té laťce sloužili k nastavení výšky, když bylo horko a večer jsem to zavřel, nebo jen nadevřel. Můžeš tam mít třeba půlmetrové laťky, to je na tobě:-)