Máme tady jen zajímavá témata. Třeba velikonoční zvyky - házení vajec. Pozor však na velikost, tvar a původ:-))
A proto všechny varuji !!!
To bylo o prázdninách a na svou omluvu uvedu, že mi bylo tak 13 - 14 roků. Babička mne poslala pro vajíčka na dvorek a jedno oblíbené hnízdo měly slepice v jinak prázdném sudu na ležato (v bečce). Bylo tam asi šest vajíček, děda si vyráběl podkládky ze sádry sám a tak "šikovně" že musely být slepice slepé, že to akceptovaly. Teda, jsem sedíc skoro v sudu a hledám regulérní podkladek a žádnej nevidím, akorát jedno vejce bylo podstatně větší. Řek jsem si "ha podkladek, ale pro jistotu se přesvědčím". Varuji ještě jednou aby nikdo nezkoušel neznámé vejce klepnutím identifikovat. Byl to podkladek, a to nevylíhlé kachní vejce a jak jsem s ním lehce klepl o hranu bečky nad mým pupkem, tak se vejce otevřelo a polilo mne. Jestli už někdo zažil smrtelný puch, tak tenhle byl aspoň pětkrát silnější. V poklusu na dvorku jsem začal dělat striptýz. Když jsem se na sekundu zastavil, tak se mi zatočila hlava a málem jsem se poblil. PV trenýrkách to pak už šlo, pár kýblů vody ze studny mne omylo a to odložené šatstvo jsem posbíral dlouhým klackem, nanosil do necek, zalil vodou a přidal trochu nastrouhaného mýdla. Babíčka se pochopitelně chechtala, když mě viděla, jak tam smrtelně bledo-nazelenalý pádím a odhazuji šatstvo. Prý si zprva myslela, že mě bodnul sršeň.
:-D
Měl jsem podobnou příhodu s tím, že jsem jako kluk chtěl překvapit a
vařil lečo. Na nějaké klepání vajec zvlášť do hrnečku nebylo
pomyšlení, takové krásné vajíčko, desáté a mohl jsem to celé vyhodit.
Puch hrozný a byl cítit ještě několik dnů:-)
Pak se mi to stalo ještě párkrát.
Vajíčka se dávala komediantům, kteří přijeli s kolotoči na ves a ještě
dřevo na otop. Kamarád byl z bytového domu. Vlastní vejce neměli a tak
zašel k jednomu starému pánovi a ten mu řekl, aby si vybral u slepic do
košíčku. Neseme to takhle do maringotky a starému dědovi se rozsvítili
oči. A hne povídá, klucí dík, odpoledne střílíte zadarmo. Protože jsem
neměli co dělat a vedle maringotky byly takové ty plechové houpačky, šli
jsme na ně. Po chvíli se linula z maringotky vůně a pak se ozval hrozný
řev. Dědek v trenýrkách vyběhl ven. Hov.o! Žádný střílení nebude a
mrštil po nás pokladkem, který se nerozbil ani o asfaltovou cestu na kterou
dopadl. Děda asi klepl o kraj pánvičky a všechno na sebe převrhl. Pak na
nás nemluvil a za rok na to zapomněl:-)
Kámoši se vraceli z vandru a nechali na boudě nějaké vajíčka. Jedno
byl záprdek. Ti co tam přijeli další víkend si je chtěli osmažit..... Tu
noc spali vedle boudy pod širákem..... 
Jo takové zralé až přezrálé vajíčko je smrtícím granátem. Dovedu si
představit, že šidící pekař na pranýři by takových pár zasahů nemusel
přežít.
V mém mládí byly podkladky ke koupi v železářství, jestli mne paměť
neklame, a byly od vajíček prakticky k nerozeznání. Tehdá se používala
inkoustová tužka na označení podkladku křížkem. Jak jsem psal, u
podkladků vyrobených mým dědou to nebylo zapotřebí.
Tak mne napadlo, jestli by slepice akceptovaly i hranatý podkladdek.
Zkažené vejce přidat do těsta se podařilo i mé ženě, je to ale už strašně let, to jsme kupovali vejce tehdá ještě přímo od chovatele slepic. Dneska je každé vajíčko prosvíceno, než příjde do obchodu, takže je nebezpečí prakticky zažehnáno. Tehdá se čas od času našel ve vejci i zárodek (embryo). To se stalo mý mámě, ta si na podzim kupovala vyjíčka a nakládala je na zimu. Pro mladé : podzimní a zimní vajíčka byla dražší (od pevného data) a tak je lidé nakládali do láku s vodním sklem.
Také jsem je nakládal do vápna a do těch velikých sklenic. Pak měla,
bohužel, hrozně slabou skořápku, když se rozbíjela.
Když jsem byl kluk, dělali jsem podkladky také ze sádry, ale nalévali jsme
ji do vyfouklých vajec:-)
