Uvědomění si prázdnoty všech věcí vede k většímu soucitu a empatii.
Pokud vidíme, že všechny bytosti jsou propojeny a že naše problémy a
utrpení jsou sdílené, můžeme být více ochotní pomáhat druhým a být
laskaví. Když si uvědomíme pomíjivost a prázdnotu, můžeme se snažit
jednat eticky a s respektem k životu kolem nás.
Láska, která je založena na nepřipoutanosti a pochopení pomíjivosti,
může být hlubší a čistší. Místo vlastnění nebo kontroly můžeme
druhé milovat pro to, kým jsou, a oceňovat každý náš společný
okamžik.











