Rozcestník >> Koníčky a zájmy >> S Lukáškem na zahrádce

Jde tedy o způsob uchopení.

nooo, možná. I když správně byhcom neměli neuchopovat. Spíše jde o to jakou pomůcku či oporu pouijeme a nakolik dokážeme být objektivní. Tato objektivnost nikdy není absolutní protože subjekt nám do toho pořád vstupuje. A tak jde o to jakou oporu (konstrukt) použijeme, tedy zda jsme schopni normálně žít a akceptovat to co je.

Tam o objektivitu nikdy nemůže jít, protože neznáme smysl toho, proč se tak děje a zda se to děje.

a je něco jako třeba, že není ani tvá mysl, ani cokoliv ostatní ve tvém vnímání jisté?
jsem?

Člověk je od pradávna vlastníkem svého já, tím by o něj přišel.
Skepticismus. René Descartes a jeho Cogito, ergo sum - myslím tedy jsem.
Buddhismus zase zkoumá pomíjivost a nestálost všech věcí, včetně našeho vlastního já.

hmm, dík
buddhismus se tomu blíží, přesto mi v něm ještě lecos nesedí, nezapadá
jsem jinde

Každý má svou cestu. Ani Buddha nečekal, co vyroste z větví fíkovníku (strom Bodhi) pod kterým usedl.

krásný strom, velice symbolický jeho korunou a kořeny
pod ním muselo být velmi příjemné rozjímat
vyrostlo z něj něco? nebo je to jen řečnické?
neznám to

Vyrostly z něj nesplněné sny celého lidstva a touha po nich.

Proč nesplněné? Víš kolik bylo jen za Buddhy arahatů?
Do Buddhovy blízkosti se mohli dostat jen bodhisattvové a ze spousty z nich se na základě dharmy stali arahati.

Já tomu nevěřím, podle mě už je to nástavba.
Nesplněné sny.

až tak? možné to je
to by mi evokovalo film Pozemšťan
kdo jste neviděl, stojí to za to, ale ne každý silně věřící to zkousne