Rozcestník >> Koníčky a zájmy >> S Lukáškem na zahrádce

a s pozorovatelem a pozorováním. Jen mě to tak kdysi napadlo...vše je tak krásně rozprostřené a neurčité, a jak na to vlítnem a uvědomíme si to, zkolabuje to. Ale to jsou pouze dětské hrátky s myšlenkami :-) do fyzika mám daleko.

A víš, že mě taky?
Ve smyslu, dělají to, když se na ně někdo dívá

Člověk je pak také takové neurčité kvantum, které klidně nějaká jiná inteligentní forma může opomenout.
Kvantové částice se chovají jednou jako malé kuličky, ale jindy jako vlny v oceánu

jen když je pozoruješ... proto jsme mluvila o trojici.

Já za tím nehledám nic, jen se kochám neurčitostí jejich stavu. Jednou jsi hmota jednou vlna a k tomu ještě nespojitá

myslím že jsme oboje... neboli vše co můžeme být.

Kdo ví, co je za tím.

Kdo ví :-))

Já hledám