S Lukáškem na zahrádce

Předmět diskuze: S Lukáškem na zahrádce - ❤️ Krásné ráno, zahrádko. Krásné ráno, zahrádkáři. Rady nejen do zahrady:) Na zahrádce se dá i posedět, při dobrém jídle a pití, a samozřejmě konverzovat o čemkoliv. Přijďte a povídejte si, nemám ráda hádky. Ale bez těch hádek asi diskuse upadá, protože nepřináší dostatek vzrušení.

Zobrazení reakcí na příspěvek #5332

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE:
05.09.26 08:31:58 | #5332
Reakce na příspěvek #5330

Když čtu ten Tulln, vybaví se mi Zdeněk Klanica a Velká Morava. :-)
Co se týče těch mrazuvzdorných fíků, pak ty odrůdy nejsou nové, dokonce některé mají třeba sto let, ale s tím pěstováním se to rozjelo ve střední Evropě zhruba kolem roku 2010. Jsou to takové módní vlny, podobně jako Actinidia (malé kiwi).
Myslím, že tenkrát si člověk sehnal nějaký fíkovník spíš určený pro domácí pěstování. Vzpomínám si na ten svůj první. Tam se doporučovalo letnit a v zimě vůbec nezalévat, až do února, aby nasadil fíky.
To, co popisuješ, ornice 30 cm a pod tím říční štěrk, je prostě „ideálně fíkové“.
To ostatní mi připomíná film „Jean od Floretty“, v hlavní roli s Gérardem Depardieu.(Městský úředník Jean zdědí po své matce Florette pozemek v drsné a suché Provence. Přestěhuje se tam s rodinou a chce chovat králíky a pěstovat zeleninu a místní mu zacpou pramen na jeho pozemku a on musí nosit vodu z velké dálky. Prakticky ho zlikvidují, aby pak ten starší zjistil, že zabil svého syna, o kterém nevěděl).
.Zkrátka, tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným. :-)



| Předmět: RE: RE: RE: RE:
před 20 hodinami | #5336 (1)

*20634* Každej máme svou životní cestu, kterou jsme si v lepším případě sami a šťastně zvolili, ale většinou jsme se na ni dostali okolnostmi, na které jsme neměli vliv. Aby nebylo mýlky, nestěžuji si, nejsem pesimistou. Jsemť na téhle cestě dost dlouho.
Ten film, který jsi zmínil neznám, ale dávám přednost spíš veselým filmům, než tragediím. *3284*



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE:
před 3 hodinami | #5337 (2)

Každý má svou cestu a jde po ní jen on sám. :-)
Má to dva díly. Myslím, že to za to stojí. Také mám rád komedie a plus takové ty venkovské kolority, tradiční způsoby života, svérázný životní styl.
Dobrá je třeba italská komedie "Musím si dojet pro kocoura". Možná je už cca 40 let stará, ale to jí na kvalitě neubírá. Zraje, jako dobré víno:-)