Jak se lidské chutě liší, viď? Třeba pýchavky jsou pro mě delikatesou. Neví, na čem záleží, že si člověk oblíbí nebo zhnusí určitou chuť. Když jsme u těch hub, tak co třeba syrovinky?
Jak se lidské chutě liší, viď? Třeba pýchavky jsou pro mě delikatesou. Neví, na čem záleží, že si člověk oblíbí nebo zhnusí určitou chuť. Když jsme u těch hub, tak co třeba syrovinky?
Já už pomalu taky ne. Jako dítě jsem je milovala, tatínek vždycky, když přišel
z lesa, pár kousků přinesl. Dávali jsme je na plotýnku kloboukem dolů a
jen posolili... Úžasná ňamka. Ale taky měly zvláštní chuť. Asi patří
do rodiny ryzců, mají hodně mlíka. Miluju i tu jejoch vůni. No ale teď už
na ně v lese nenarazíš, tedy u nás ne. Loni mi jeden houbař přinesl dvě,
tak jsem vrněla blahem.
Poznají se po specifické vůni. Nic tak nevoní jako syrovinka. Trochu jako
zapařené nohy.
aha :-))) Takže poznat podle zapařených nohou. Sbírám pravé ryzce. Ty poznám :-)
Já ty smrkové, se zelenými kruhy. Existujíé ještě nějaké pravější, ale buď u nás nerostou, nebo prostě mi je nikdo neukázal a podle atlasu si netroufnu.
to né, sbírám jen co znám. a u ryzce se nedá splést. Tedy pokud nechceš zrovna surovinku
Abych pak nedopadla jako s tou kámoškou...
Já si zase jsem jistá tou syrovinkou. (Nikoli surovinkou - to by bylo surové
zakhle říkat takové vynikající houbě.)
viz. https://cs.wikipedia.org/wiki/Ryzec_prav%C3%BD
když to srovnáš s tím smrkovým, tak je to fakticky stejné a není nutné
to rozlišovat
Tak to máte super, pokud z nich teče oranžové mléko. Nedá se to splést. Pokud bíle, je to ryzec kravsky, nejedlý. Nebo žádné a pak to může být "nejaký" ryzec. Ty s oranžovým mlékém rostou většinou po okrajích lesa v trávě, nebo kolem cesty
Já jsem barvu mlíka neštudovala. Jestli tohle je poznávací znak a z žádné prašivky oranžové mléko neteče, tak to já tedy všechny houby, co jsou ryzcům podobné, podřežu, abych se mrkla.
stačí ulomit kousíček kloboučku, jinak to nepoznáš. A to je jediný bezpečně odlišovací znak. Pokud není řez oranžový s vystupujícím oranžovým mlékem, není to "tvůj" ryzec. celý košík bude dopatlaný od oranžového mléka.
Vzala bych tě někdy s sebou na houby, abys mi takový ryzec ukázala. Stačí jednou, ale aby to bylo naživo. Já už si s tím pak poradím.
Kdysi jako malá holka jsem chodila na houby s mámou, určovaly jsme u toho byliny i sbírali byliny na čaj. Maminka sbírala i holubinky :-) U takových všelijakých těch "houbiček" jsem nedůvěřivá a nesbírám je. Ale ryzce, ty jsme brali vždycky, dobré jsou zavařené v octu. Teď už je ryzců málo, na zavaření to není.
U nás rostou zejména kozáci, v řídkém lese v takové vyšší trávě a kuřátka. Když jsou kozáci, jsou i kuřata.
My jsme u nás našli takové ryzcoviště, že jsme to nosili po
košíkách. Ae ty smrkové, co znám. Ale loni zž tam nebyly, asi jsme
přišli v nesprávný čas. Já do toho lesa nerada chodím, protože je
děsně zněčištěný - i tam, kde rostou ty ryzce. Lidi si dělají z lesa
směťák, a mě to moc bolí.