Obsah příspěvku byl smazán.
měl by být, ale není možnost škrábnout a podívat se jestli žloutne a pak zešedne. A taky není možnost si přivonět. Nebo je ještě nějaký jiný rozlišovací znak?
To je fakt, je to žampion polní ,ale on je takový jako zakrslý, když se na něj podíváš. Tak ho poznávám já:)
Hele, já nevím. Jistější je ho koupit. Jednou jsem byla na zahrádce s
kámoškou a ona skočila po žampiónech, co tam rostly. Říkám jí "radši
je nech, já si nejsem jistá, jestli se dají jíst". A ona na to, že tedy
žampion pozná bezpečně. Natrhala je, doma jsme je očistily, nakrájely a
daly na pánev. Po chvíli říkám "hele, tady něco smrdí, jako když se
pálí cho od hrnce (umělohmonté). Nic na plotně se ale nepálilo, tak jestli
něco zvenku oknem nepřišlo... No, až pak jsem nadzvedla puklici, a ty
žampióny tam ležely jak černé hadry a ten puch, ni, ten se nedá vylíčit.
Tak na kámošku tedy ohledně žampiónů opravdu nikdy nedám.
to mohly být ty zápašné. Moje máma se nechala napálit hřibem žlučáke. No to byl hnus. A jak se těšila, že našla hřiby :-))) Možná tam měla i nějaké praváky, ale jíst se to nedalo.
Žlučáky u nás rostou docela hojně. A štvou mě strašně. Člověk
skočí po krásném hříbečku..., a on je to tenhle mizera. Tváří se jako
pravák...
No, právě, teď jsem to chtěl napsat, nejen žluté na klobouku, když ho loupeš, ale hrozně smrdí, ty zápašné:)))))))))))))
Tyhle vůbec nesmrděly. Až tedy na té pánvi. To byl fakt hnusný puch!
Ale aspoň by se jimi nikdo neotrávil, protože to by prostě nešlo pozřít.