Dnes se dělal smažený skotský losos s gnochi:
Masíčko
Kořeníčko
A ve finále šťavnatý sežrán, až mi málem bylo blbě :-D
A viděl jsem tam i makrelky, no chvíli jsem váhal :-). Ale zase chtěl jsem holt něco na pánvičku, makrely mám rád spíše pečené v troubě.
Já jsem se musel naučit snídat, poněvadž jsem jedl až jsem měl hlad a
nejvíc jsem jedl večer a proto jsem měl nadváhu i díky tomu 132 kg . Když
jsem začal později snídat a třeba po 3 hodinách něco snědl,tedy celkově
jedl po malých dávkách celý den večer už jsem se přestal přejídat a
upravil se mi jídelní cyklus a i začala zlepšovat váha, samozřejmě i k
tomu přispělo zdravý životní styl a lehčí pohyb denně aspoň 12 km
nordic walking teď po 6 letech mám 88 kg. 
to je dobrá váha. já mám 63 kilo +/-něco. Udržuji si ji tím že se nepřejídám, i když normálně sladím a dám si dobré věci když je chuť. Denně vypiju asi 4 kávy laté a dvě lžičky cukru. Ale musím se hýbat, tedy chodit. Jinak by mi kila šla nahoru. Minulý rok jsme nachodila asi 2000 km, leto to možná taky bude, ale jestli začne provázení turistů a hlídání vnoučat, bude to mín. Pak musím vložit méně vydatná jídla, třeba jen polévku po těch vydatných, aby se to srovnalo.
Jojo.. nezaslouží metabolismus . Já protom jim furt a vážím málo.. aktuálně něco málo před 50
To jsi štíhlounká, tolik jsem kdysi taky vážila :-) Ještě před třemi dětmi.
Mnichale, tak na tom je vidět, jak jsme každý jiný. Já tloustnu, když snídám. Vlastne dodržuju ten částečný půst. Nejím cca 16-18 hodin, zbylou dobu cokoli, a dost. Vyhovuje mi to, a někomu zase ty menší dávky rozdělené na celý den.
Jo půsty znám také ten co o něm píšeš se mu říká přerušovaný
půst znám jednu osobu co neji do 12 hodin a pak začne jíst, já půsty beru
spíše z duchovního hlediska a musí se na ně člověk připravit,kdysi
dávno jsem vydržel nejdéle 5 dní bez jídla a první den půstu jsem i
čistil střeva, což každý používá něco jiného na čištění střev.Ty
malé porce na celý den jím podle knih Toma Brichace kde učí i jíst tak aby
jídlo i zdravé pomáhalo dát dolů tolik kolik potřebujeme.
Tak to taky,já myslel ty co si vyvolas sama,jako někdo zkouší domácí
klystýr, já zkoušel pít slanou vodu ,nebo Senný čaj,nebo je dobré
joginske cviky na střeva,ale u mě pomáhá Zaječická a mnoho známých mi
říká že jak to piju že toho piju moc že stačí 250ml no a já vypiju i 2
litry,ale pak bydlím na WC 
No čištění střev se dělá nepravidelně,pouze když se člověk cítí vnitřně jinak.
Ostrá jídla mají zahřívací proces,jednou v zimě jsem byl u Indů na
jídle a dal si pastu,kde stačí jen ždibec na prst a já si to dal do misky a
samotné jedl a se mi smáli, poněvadž mi pak řekli že tuto pastu,takto
nejí,ty jo fakt pálilo, že pusu jsem zachraňoval capaty.
Ale pak jak mi bylo po těle příjemně,jsem k nim přišel v zimě vymrzly
z venku a dost to pomohlo na zahřátí,od té doby rád dělám moc ostrá
jídla i nejvíc v zimě.
Dá u mě trénink už jako kojenec když strejda dělal dvě polévky,jednu
ostrou pro všechny a jednu pro mě neostrou,mamka mi šla ohřát polévku a
divila se že jsem v obličeji červený a říká hele,co to je za polévku co
kluk teď jí?On se zděsil,prej to je ta pálivá pro ostatní že si jí mamka
zpletla,no co asi jsem dobrý oddíl.Od té doby asi miluji ostrá jídla,ale u
těch Indů to jsem zneznamosti šel do hodně velkého levelu.
Asi, kousek od místa kde pracuji je indická restaurace (teda jestli tam ještě je), a vím že u nich i to nejjemnější jídlo trochu zatápí, a to to ještě dělají velice něžně pro nás středoevropany :-).
Jaké nemoci? Já jedla indické (od Indů) v Singapuru, když jsem měla v kočárku vnuka. Nestihla jsem doběhnout domů... musela jsem prát kalhoty. Od té doby jsem na indické opatrná.
No údajně se např. nedostane salmoneloza, apod. Ale každopádně chilli je velmi prospěšné na kardiovaskulární systém, roztahuje cévy, apod.
Ano ty cévy pravda,proto se krev z rychlí v cévách a je člověku teplo to ten zahřívací proces.
To chápu, zejména pokud člověk žije někde u rovníku kde je to ho opravdu hodně a může chytnout malárii a podobné svinstva. Chápu ostré jídlo jako mobilizaci organizmu, nastraží se na boj.
No to bylo možná klimatem, hodně lidí co tam z Evropy přijelo měli sračku,ono i ta voda není koser tam.
To je civiizovaná země. Vodou to nebylo. Bylo to tím jídlem. Sračku jsem dostala v Jižní Americe, takovou že jsem srala každých 5 minut den a noc. To bylo pročištění organizmu :-)
Tak ono když na některé koření nejseš zvyklá, tak to může vyústit v průser :-). To platí i o chilli, a mě přijde že i odrůda chilli hraje roli, nejen výsledná pálivost, i když ta je zpravidla dráždivější.
A to že je někde civilizovaná země ještě nemusí znamenat, že je voda vždy Ok. Prostě na vodu co jsme zvyklí my tady, např. kohoutkovou nemusí být zvyklý každý ostatní. Přece jen jsou tam prvoci a další organismy. Myslím ve studené. Vím že do ciziny vždy doporučovali flašku slívovice např. :-)
Kohoutková se v takových zemích nepije nikdy :-) Oni to vůbec neznají, aby se napili z vodovodu.
No Singapur je kousek od Indie a tyto části země mohou být
civilizované,ale co vím tak voda tam není moc kvalitní,nemuselo to být
jídlem,ale spíše si myslím že vodou , mám kamaráda v Anglii žil pár let
v Praze a pochází z Indie a sám mi říkal že,aby měli dobrou vodu musí
jí filtrovat nebo převážet, řeka Ghanka je nejšpinavější řekou,koupou
se v ní a do kanalizace, která vede přímo do řeky splachuji i extrementy
což nesmím zapomenout že pálí na břehu řeky mrtvoly a sypou do
řeky.Singapur bych řekl ,asi že nejsi zvyklá,ono totiž přijet jinam do
jiného klimatu a jíš jejich jídlo nemusí ti hned sednout.Co ale vím tak
každý co jel do Asie v okolí Čína,Malajsie či Indie měl z vody střevní
problémy a každý koho znám co tam byl mi to potvrdil,ale odesnelo to během
pár dní,jde o změnu na které si tělo zvyká totiž.
Já tam byla delší dobu, protože jsem hlídala vnučka. A blbě se mi udělalo jen po tom jediném ostrém jídle. Všecka ostatní tradiční jídla byla OK.
Nějaké nudle s červenou kari omáčkou. říkala jsem že hci málo ostré, tak se smáli že jo, že mi dají jen tak trochu ostré:-)) Ale nakonec se mi vůbec nic nestalo. Posrala jsem se jen jednou a zase bylo dobře.
To fakt nevím, ale asi tam nějaké maso bylo. Zelenina a možná nějaké kousky "něčeho". Já to moc neuměla rozlišit, tedy nevyznala jsem se co je co. To byly takové budky a každý něco svého nabízel. Jak jsem chodila s vnukem na procházku, občas jsem něco zkusila. Čínské bylo všecko smažené, tomi moc nešlo. Thajské jsem si dávala pravidelně, Malajské taky, a chtěla jem taky zkusit indické :-)
Jinak můj žaludek je velice odolný, nebojím se jídel, co mi nesedne to se rychle vyloučí ale až tak rychle to být nemusí.
V té Malajsii se dost často připravuje na palmovém oleji třeba i tím že my zde vaříme na jiných olejích jak je palmový či kokosový tuk,i když jsme zvyklý odsuď z ČR jíst palmový olej ztužený tak v tom oleji co na něm mohou restovat a jinak upravovat jídlo může pro nás být taky agresivní a právě i ta voda se dává na to podlevani v tvém jídle myslím že v omáčce a nudle kde se voda připravuje.
voda se převařuje. Tedy pijí zásadně převařenou vodu, je to tam tradice. Co se nepřevařuje a je celkem dobré, je třtinová štáva, která se lisuje přímo na místě.
Tak tím pádem ten olej tedy tuk na který tady nejsme zvyklý na něm vařit.
To je možné. Mohl být starý, přepálený a mohlo to být i to nezvykle ostré. Ne každý snáší pálivost. Tělo to může rychle vyloučit
Spíš ta exotika palmový olej nejsme na něj moc navyklý,ale neboj oni kdyby přijeli sem a jedli naše jídla tak by měli taky zažívací problémy,jde o to že tělo není zvyklé,vem si třeba člověk co celý život jí pouze maso,uzeniny a fastfood a začne z ničeho nic tedy zkusí jíst vegetariansky,tak bude také mít problém zažívací což už vědci dokázali na subjektech.Ja jím vegetariansky a kdybych hned zítra začal jíst maso, přivodil bych si také komplikace, tělo, už není zvyklé.
Naše strava není tak hrozná, Tedy snacha i vyženěný vnuk jsou čistí Asiati a museli si u ná zvykat. Na jídlo si zvykli rychle. Jediný problém je, že snacha neum dělat taková ta rychlá jídla. namazat kus chleba nebo rohlík. Vnuci to milují :-) Místo toho mají k snídani rýži vařenou ve vodě (plavající ve vodě) s rozkvedlanými vejci :-))
To ano ostrá jídla jsou zdravá,no s tím ostrým teda jako nejvíc mě od Indů chutná smetanová čočková omáčka buď s jejich chlebem,nebo s rýží.
A co spánek? Nemůžes stále jen jíst, musíš také jen a jen někdy jen spát :-))).
Tak jasně že duševní pohoda je také důležitá a spánek dle člověka jak je navyklý.
No někdy se jen tak flákám, a ani nemusím jíst, ale zase ten odpočinek po správně nakrmeném pupku, mi někdy zkátka nedá spát, teda spíše nespat :-))).
Se spánkem je to nejednoznačné. Na jednu stranu se říká: Kdo spí, jako by jedl. Ale zase je ověřený fakt, že když se hodně spí, je menší potřeba jíst. Kdo chce zhubnout, měl by začít víc spát.
Tak to já mám naopak - když jsem moc najezená, nemůžu usnout. Asi to chce něco mezi.
Tak dlouho, to už ani není zdravé 
. Já vařím
čerstvé každý den, nic neschovávám. Leda tak uvařené knedlíky.
Šest dní je extrém. Ale ohřívání věci mi nevadí.. některý. Třeba polívku máme často na dva dny.. výjimečně i na tři. Na omáčky taky vařím abyz toho byly dva obědy
Jo to jo a ono některý věci jsou lepší ulezeny trochu. Ale víc jak dvakrát mi to už nechutná.. max ta polívka když trochu zbybe
Když já jinak vařit jak ve velkém neumím, když jdu vařit začínám že dám dvě suroviny a říkám si ok z toho bude jídlo max na tři dny a zvrhne se to že mám kotel jídla na víc jak tři dny a jak se znám tak to i sním a nevadí mi že to je starší víc jak dva dny,jen to je třeba víc uležele,tedy v první den ostré a další dny ostřejší což miluji.
Tak ono to chce asi takový správný kompromis mezi časem a čerstvostí. Mě jídla už také déle jak dva dny po sobě nějak nechutnají.
Mně moc nechutnají ani první den. Tedy napadlo mě to teď. Dojídala jsem nějaké zbytky z narozeninové párty vnuka. Nechutnalo mi to na oběd, nechutnalo mi to ani teď. Jakoby mi chutnalo pořád méně, najím se protože něco jíst musím. Ale není to s radostí.
Byla doba, kdy to u mě bylo spíše z donucení, a nějak mě to taky nechutnalo. Ale pak přišla doba, kdy se to trochu změnilo.
Na jídlo musí mít člověk čas, správný požitkář si chvilku udělá
a nejí za chodu. Doporučuji nejlépe si k jídlu sednout a bez rušení
okolí,jako tv, či počítač nebo rádio se v klidu najíst, nejlépe jíst
aspoň 30 minut, poněvadž žaludek tráví už po 15 minutách a tedy pomalé
kousání zvyšuje nasycenost, než když se vše rychle sní, poněvadž pak
má člověk stále hlad a už nemá z jídla požitek,pouze už se přejída.
A hlavně u jídla nemluvit, poněvadž soustředění na jídlo musí být
veliké.
Staří Římané jedli vleže, nebo spíš pololeže. Má to něco do sebe. Taky tak jím, když jsem sama.
Tak snídani do postele beru jako výjimečný požitek.. já osobně běžné ani nesnidam. Dám si jen kafe.
Nic proti, každý jsme jiný 
. Já jsem to v
životě nezkusila, a jen při pomyšlení na jídlo hned při probuzení se mi
dělá zle.
Mám to podobné, ráno si dávám kávu a pak až dostanu chuť na něco. Třeba zapečený rohlík se sýrem a šunkou v sendvičovači. To až tak po dvou hodinách
Jasně. Jak říkám, já ráno taky normlane nejím. :) hlavně snídani do postele ti musím připravit někdo jiný.. partner nebo persobal v hotelu :)) takže jak říkám, je to párkrát za rok :)) a musí být tepla.. vajíčka, toustiky a rak
Ovšem za cvičení ráno máš můj obdiv. Já se taky snažím cvičit každý den, ale ráno to nezvládám
Ano a víš proč tak jedli? Takto jedli aby se jim nezauzlovavali střeva,dost na to trpěli.
Záleží jak moc bouluješ, já u toho stíhám věcí, ale nesmím moc boulovat. :-)
Muset vařit pravidelně každý den, to je otrokárna... Bohužel nás ženy ze staré školy tak vychovali. Mladším to nedoporučuju si zvyknout.
Taky vařím ráda, to je snad znát. Ale koníček je jen to, co se NEMUSÍ dělat každý den, I když je ti blbě, I když nemáš chuť jíst, I když chceš někam vyrazit, nebo si něco vyrábět, malovat, šít si a plno dalších věcí náročných na čas. Mít v hlavě jen to vaření, a po umytí nádobí mi to v ní už zase šrotuje co vařit zítra, a to den co den, to není koníček.
Může být, záleží jak moc perfektní chceš být. Můžeš klidně navařit na dva dny. Někdy, třeba kuře vydrží pro dva i dny tři. Taky by mohla stačit jen polévka, a ta taky vydrží na víc dní. Necítím vaření jako zátěž. Upéct kuře a k tomu rýžu mohu dělat i s koníčkem. Nebo navařit večer, jedlíci ať si ohřejou a hajdy na výlet.
Ty miluji. Vlastní práce? A vlastní jablka?
Dobré připomenutí zdravého a levného pokrmu v nastávající drahote. Tedy
jablka si někde natrhat u cesty, to se pořád ještě dá. Budu na to myslet
na podzim.
My máme pořád ještě chutná jablka na půdě. Nanosii jsme je z našich procházek a cest po okolí. Jsou opravdu výtečná, a překvapivě kyselá :-)) Tedy né že by se nedaly jíst, ale mají intenzivní chuť. Jeden strom jsme si úplně přivlastnili, nikdo jeho jabka nechce. Vypadají jako jonagold, tedy zvenku ale uvnitř jsou kyselkavé.Tedy intenzivně sladkokyselá chuť.
Tak to dobře děláte. Všimla jsem si, co jablek zůstává neočesaných. Lidi jsou zkrátka líní. Radši si je koupí v supermarketu, postríkané bůhví čím.
spletla jsem si typ - chtěla jsem napsat golden delicius. :-) našla jsem si
že jsou to asi bohemia gold. moc se v odrůdách nevyznám, máme na zahradě
asi pět jabloní.
Letos máme i hromdy ořechů, taky na půdě :-) nemusím vůbec řešit kolik
ořechů do čeho. Když potřebuji, prostě si naloupu a mám. Ovoce nesuším,
to už není ono.
Tak záleží jestli dokážeš vše včas spotřebovat, pak není třeba sušit. Ale jinak sušení velmi prodlouží životnost. Mě např. jablka, když začínají být už nascvrklá, moc nechutnají. Pak se dají rozmixovat a vypít s dalším ovocem např. a nebo prostě udělat křížaly, a je zajímavé jak ty vždy najednou mizí.
To máš pravdu, já spotřebuji jablka především na koláče, buchty, záviny. Nebo také na žemlovku, maminka si je strouhá protože už nemá zuby. Když chystám jablečný koláč, z každého jabka si ukousnu abych věděla jak chutnají. A chutnají opravdu výtečně takže ty nejlepší si dám stranu a sním. A děcka jedí jabka jen tak, opravdu jsou výborné. Máme je uskladněné na půdě, ta je otevřená (nezateplená) takže je tam opravdu zima. Tam máme i ořechy.
Práce ano, jablka ne. Byla tu koupená, protože z nich občas dělám pitíčka v mixéru, ale už začínala sesychat, a nebyla tak hezká. Takže nápad byl zkusit nařezat na slabé plátečky (tak mi to nejvíc chutná), a usušit. A jsou opravdu dobrá.
Také se na to asi soustředím, jinak sbírám na podzim šípky na výrobu vlastního vína. Byly v plánu i bezinky, ale nějak na to loni nedošlo.
Ze šípek dělávala mainka marmeládu. Moc práce to bylo, ale chuť nicmoc. A bezinky nejsou moc dobré. Někde jsem dokonce četla, že jsou mírně jedovaté.
Marmeládu neumím, asi je to dost práce. Šípky beru spíš na víno a nebo do čaje, protože jsou zdravé. Jinak jak dobrá marmeláda je nevím, dělá se z ní snad ona slavná omáčka, dle toho jaks e všude píše, nebo džemu. Bez sám o sobě je dle mě také velice zdravý, akorát za syrova mírně toxický, musí se proto tepelně zpracovat a nebo projít fermentací, takže víno z něj by už toxické být nemělo. Jinak se může použít květ a nebo plod. Dělají se i sirupy.
Dá se dočíst o alkoholických i nealkoholických nápojích vyráběných v severských zemích z plodů bezinek, jen je třeba převařit, údajně jsou velmi hodnotné.
To se kupuje mražené, nebo čerstvé, taková ryba? Dala bych si.
Mám stejný kastrol, tyhle s modrým vnitřkem mam nejradši.
Z rybárny chlazené na ledech. Já hluboce mražené ryby už nekupuji. Jo, tyhle smaltované pekáčky jsou dobré.
Vždy když někde nakupuji, kde to působí čerstvě, tak to mi můžou oči vypadnout z důlku, nikdy nevím co si vybrat spíš, na vše mám chuť.
Toť pravda, a škoda zároveň, protože ryby miluji, tak holt nejsou tak často. Mě chutnají i makrely, a ty zase tak drahé nejsou, jen teď nějak nebyly. Jinak ještě k té pražmě, měla tam být poznámka, že příště by bylo lepší jí trochu prořezat, protože maso je zevnitř sušší, tak to dělám právě i u těch makrel, které se dají udělat stejně, a třeba i na víně, ideálně domácím, např. šípkovém. Udělám příště asi :-).
Připomněl jsi mi jistého pana Mánka, který měl před časem skvělý
blog s rybími recepty, "Mánkova rybí restaurace". Už není, ale Mánkův
recept se tu a tam objeví.
https://www.toprecepty.cz/recept/22126-mankova-rybi-polevka-na-zpusob-drstkove/
Uvnitř sýru? Když byly čerstvé papričky, tak malé kroužky chilli papriček, teď nejsou, takže jen sladká mletá paprika a cayenský pepř, a pláteček česneku. Spíše decentně, paprička se dá přiložit při konzumaci. Jinak ve sklenici pak cibule, maličko česneku, barevný pepř celý, nové koření, bobkáč, a opět nějaká ta mletá červená sladká paprika. Tím že jsou sýry prořezané si myslím že podpoří i zrání. Po pravdě bylo cibule vždy více, ale teď se tam toho nějak moc nevešlo, zase je ale více sýra.
A v čme spočívá to zrání? Myslela jsem že hermelín je již zplesněný, tedy zralý. A nic s ním dělat nemusí. Co tedy zraje, nějak to kvasí?
Spočívá to v konzistenci a podpoření chutě a vůně, a navíc i do určité míry natažením toho koření. Kvasit to právě nesmí, to by se zkazilo. Kvašení právě podporuje špatně vymytá sklenice, popř. špatně zvolené nebo ošetřené ingredience, kdysi se někde psalo, že třeba červená cibule může podporovat spíše kvašení než bílá, ale nemám ozkoušeno.
Jinak ono jde o to, že velmi mladý hermelín nebo camembert, tak jak se koupí, je většinou takové jakoby syrové chutě, ušlechtilou plíseň na sobě samozřejmě má, ale uvnitř je vetšinou takový tuhý, a na chuť je málo sýrový, spíše takový nijaký. Zlepší se to sice necháním chvíli v teple, ale není to nic moc. Když je naopak starší, tak zase začne hořknout. Tady se ale hezky přemění v takový uzrálejší a okořeněnější typ bez patřičného hořknutí. Ono se to dá zkusit třeba jen v malé sklenici, a nechat třeba jen pár dnů, a pak zkonzumovat, čímž si vychytat dobu, jak to má kdo rád. A jinak jedlý okořeněný olej se dá pak použít třeba na těstoviny nebo do salátu, apod., aby nepřišel vniveč. Já používám slunečnicový.
To vypadá dobře, nakládaný hermelín je lahůdka. Akorát ho nenechávám zrát, toho se bojím. Radši jen tak proležet den dva.
No já nechávám tak den venku, a pak dávám do chladničky, a typuji to tak na týden a pak spotřebovat. nenechávám dlouho. Jde mi o to, aby začal hezky měkknout, a měl takové to trochu vyzdviženější aroma s patřičnou chutí, nejde mi o to, aby byl jak bláto, to určitě ne.
Zaujalo mě: salát z křenového zelí.
Kysané zelí vymačkáme, překrájíme nadrobno a v míse smícháme s
pokrájenou jarní cibulkou a třemi lžícemi oleje. Přidáme strouhaný
křen.
Na pánvi na lžíci oleje prudce ze všech stran orestujeme rozčtvrcené
žampiony spolu s kmínem a přimícháme je k zelí.
Tak to mně naopak vadí, že ty žampiony nejsou syrové. Jsem zastáncem syrové stravy, věřím, že vyléčí řadu nemocí, i rakovinu. Syrová strava je živá, jsou v ní enzymy, které se teplem zničí.
Ano, o mrkví vím, ale mlhavě, nevím, jak to funguje. Ale nic dalšího jsem neslyšela. Jako že by nějaké vitamíny, enzymy, či další prospěšné látky potřebovaly tepelnou úpravu. Dost mě tyhle věci zajímají.
https://www.rehabilitace.info/vyziva-a-jidlo/varena-nebo-syrova-zelenina-jak-ji-spravne-jist/
Já moc nemusím maso, tak to doháním zeleninou. A vím, že strouhaná, nebo
na jemno krájená a případě salátu...pár kapek oleje, je líp
stravitelná.
trochu zeleninky určitě. Já si dnes dala neuvěřitelnou hromadu lasagne, když jsem nemohla tak jsem si lehla, odpočinula a opět šla jíst. Už dlouho jsem se necítila tak krásně přežraná, lehla jsem si na gauč a dívala se na televizi. Jak prase v chlívě, totální blaženost.
To strouhání nebo krájení mám také v podvědomí. Ona je to celkově věda asi, některá semena jsou také stravitelná, popř. výtěžná až po rozemletí a přidání do něčeho, apod. Soja zase např. až po zpracování, kdysi tu byla diskuse o tofu, které se uvádí že je fermentované.
To je pěkný článek. Trochu nabourává moji představu, že
nezdravéjší je syrove... Ale mám dvě knížky o tom, jak syrová strava
vyléčila rakovinu. Tak nevím...
Sním všechno, ale saláty ze syrové zeleniny mi dělají nejlíp.
Podle mě nejde jen o syrovou stravu, celá řada hub má protizánětlivé a protinádorové účinky. Zda musí být syrové nevím, myslím že jde spíše o nějaké látky, co ta houba vytáhne z přírody, popř. si sama vytvoří. Viz např. tinktrura z březových chorošů, apod.
Jde o to, jak a co, kdo snáší....
Já jsem zvyklá, protože od mala máme zahradu...tak jím všechno, zeleninu,
ovoce -syrové. A nic mi nevadí. Ale nevěsta, ta nesnese nic, hned má
potíže ze žaludkem a po syrové zelenině je jí špatně.Rajčata si loupe,
v podstatě tak ochudila jídelníček i vnukům...
Jsem z města, ale jím úplně všechno, a nějak to neřeším, nemám s ničím problémy. Syrová zelenina mi rozhodně problémy nedělá, a chroupu syrové co se dá, že každý kdo mě vidí jen kroutí hlavou :-).
Hele já jsem jednou četla nejakej rozhovor s nejaky věcem, největší kapacitou na výživu.. a ten rekl, že jediné, co můžeme říct bezpečně říct o správném stravování je to, že když budeš jist moc, budeš tlustá, když jist nebudeš, umres hlady. A ještě je pravda, že když budeš jist ty nejhorší hnusy ale McDonald kazdej den uškodit ti to... ale jinak je vlastně všechno sporný
1
1
