Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Ano, člověk po smrti už v nic nedoufá, ztratil veškerou naději. Je lhostejný a trpně příjme vše, co s ním živí dělají.
Realitou je, že pro KC zemřelé zbyde jen láska (asi agapa) k plísním, hnilobě a k červům.

Smrt je visitore prostý konec biologické existence, jedno jestli jde o slepicí sezobnutou mouchu, nebo člověka.

Jenže tohle je zas jen „jeden pán povídal“…

lžete, láska samozřejmě existuje i bez náboženské víry, tečka
a to taky tvrdil ten Ježíš, jenže církevníci a fanatici musí mít náboženskou víru nade vše, pak jsou schopni soudit a vraždit lidi pro jiný názor nebo jinou víru, vidíme to celé dějiny křesťanství...

nepíšte, že lžu, nemám to rád, ja to nerobím!

tak se omlouvám, pokud tedy nelžete, tak neznáte nebo nechápete Pavla - i ten psal, že "největší je láska", a žádné ale avšak nebo k tomu nedodal, horší je to s jeho neautentickými listy a redakcemi, ty už byly v zájmu církve a věrouky...
a Ježíš (i přes církevní redakce se nám to tam dochovalo) redukoval přikázání na dvě - miluj Boha a miluj bližního, což je v podstatě věci jediné, protože kdo nemiluje bližní, ten nemiluje Boha...
víra může být jakákoliv nebo ani být nemusí, pokud člověk žije v lásce k ostatním tvorům...

může existovat víra v pravdu (že existuje pravda) také může existovat víra v lásku (že existuje láska bez podmínek)

Pravda zajisté existuje v idealizované podobě. Ve skutečnosti je pravdou jen tvrzení o něčem, o čem lidi nepochybují. Příklad je třeba tvrzení o posmrtném životě. Pro ty, kteří tomu věří je pravdivé, pro ostatní je lživé.

No a ta láska nebeská ... ta má zpravidla jen krátké trvání, viz statistika o rozvodovosti manželství. Nic není v přírodě na věky, ani hory, ani Země, nebo ideologie. Vše existuje jen dočasně, ovšem z pozice "jepičí" délky života člověka může lecos vypadat jako věčné.

láska ke svým dětem, například, je asi celoživotní, i když asi jak u koho...

jak u koho, ale Bůh by to měl dělat dobře :-)))

Láska tvvá tak dlouho, dokud je opětována. Je to prostý proces.

láska (agapé) je trvalá (evanjeliová) charisma, inak to nie je láska, resp. dočasná fingovaná láska, prípadne jedna z tých troch uvedených "lások", či spíš dočasných zaľúbení..

To "evanjeliová" je tam navíc. Bez toho to platí úplně stejně. Ta definice je zmanipulovaná, aby víra vypadala jako nutná podmínka, i když jí ve skutečnosti není.

aj zo životnej skúsenosti vieme, že existujú tieto 4 aspekty/varianty lásky:
agapé/caritas - láska starostlivá (pečující/sta­rostlivá/neziš­tná, vždy ochotná, všeobjímajúcí, obetujúca sa (v prípade potreby) aj na život a na smrť,
storgé - citová láska bez aspektu sexuality (napr. súrodenecká láska),
filia - priateľská láska,
eros - sexuálna láska,

• ako taká len agapé/caritas láska je spásonosná - pochopiteľne všetky 4 varianty lásky tvoria v mravnej usporiadanosti v živote jeden celok, a v takejto mravnej usporiadanosti takáto láska je o to viac spásonosná...

Je to v nějakém rozporu s tím, co jsem napsal?

bez katolické víry to přece není opravdová láska

Takže kdyby děti neopětovaly tvoji lásku, přestaneš je mít rád?

Určitě by se můj vztah k nim měnil a změnil.
Rozlišuji ratko fáze a změny v tomto směru a na odiv demonstrovaná nesmrtelná láska je jen věchýtkem suché slámy, stačí jiskřička a zbyde jen popel.

Jak myslíš, věřím že existuje i taková láska, která neshoří na popel. A vůbec nepotřebuje být demonstrovaná, jen je. potichu.

aká je láska agapé - tichá, nenápadná, láskavá, sebaobetavá, nerobí si reklamu, pokorná, nikto si ju nevšimne - len vtedy, keď to sam uzná za vhodné - keď sa sám ukáže jej výsledok....

... a víru k tomu nepotřebuje.

láska k dieťaťu nemôžu ohroziť žiadne okolnosti - ak dieťa neopätuje rodičovskú lásku, dokonca sa v hneve, zášti čo dokonca v nenávisti (z rôznych príčin, možno niekedy "oprávnene" - ale kde j pravda?, čo je spravodlivé? čo predchádzalo odporu/averzie detí k rodičom?) postaví proti rodičom, rodičovská láska môže byť síce i ťažko zranená, frustrovaná, ale nemôže nikdy vyprchať - rodičovská láska je v rámci lásky agapé/caritas, má byť trvalá, neohrozená okolnosťami...

Pokud rodič dítě zapudí (zavře si srdce) měl by opravdu popřemýšlet, zda není nějaká chyba v něm. Nejen v dítěti, které je "pokažené a nezaslouží si pozornost".

sú 4 druhy lásky - láska agapé/gr./cari­tas/lat. (o ktorej hovorí Kristus - nelimitovaná obetavá až na smrť láska k Bohu a blížnemu) neexistuje bez viery...3 z týchto lások (eros, storgé, filia) existuje aj bez viery v Boha....

Jenže i ta „nelimitovaná obetavá až na smrť láska k blížnemu“ existuje samozřejmě i bez náboženské víry. Aby tuhle pravdu znehodnotili, dali vám bibličtí svatí do její definice navíc „k Bohu“. A vy teď vykládáte důvěřivým prosťáčkům, že bez toho to nejde…

agapé/caritas predpokladá vieru v Boha, celý NZ je lde facto en o tom...

To je to, co mám na mysli. Ta nalejvárna o tom, že bez víry to nejde. Ano, to je přesně ten šampón na mozek.

agapé je aj o tom (láska na smrť) : kto obetuje aj život za svojho blížneho, je mojím priateľom,...rozdaj všetko núdznym, čo máš a poď za mnou! - kto to dnes urobí?

Aby to mělo jako argument nějakou váhu, musela by to dělat většina věřících. Což teda nepozoruju.

...preto hovorím, že sa viera stráca, resp. liberalizuje.­..agapé je dnes ako šafranu....

třeba chlápek, co skočí do vody pro topící se cizí dítě, aniž by byl zbožným katolíkem, to berete anebo jen pokud je katolíkem?

áno, agapé sa vyskytuje ako šafranu u veriacich (i u neveriacich - kto je vlastne dnes absolútne neveriacim? existuje taký?)...agapé nie je len o jednom dvoch aktoch obetavej lásky, ale má to byť trvalá charisma, len taká je milá Bohu....

má to byť trvalá charisma, len taká je milá Bohu....

To tvrdí především ovčáci před stříháním ovcí.

no vida, vyskytuje se, víra v tom nehraje vždycky roli...

To jsou extrémní a ve své podstatě nesmyslná přirovnání.

Pro cizí dítě skákat do vody bude jen člověk věřící, že to dítě zachrání a sám pohopitelně zústane bez újmy. To není obětí vlastního života pro záchranu jiného života. Pochopitelně může nastat i případ, že zachránce při tom pokusu o záchranu zahyne, ale ne proto, že se dopředu nesmysně obětoval, ale proto, že si nebyl vědom nebezpečí nezdaru akce, a nebo že přecenil své síly a schopnosti. Katolík - nekatolík.

obětoval byste život pro heretika? pro ateistu? pro pomlouvače KC? pro vašeho psa?

to neviem, podľa svojich možností a situácie, bola by to iste tvrdá skúška charakteru a lásky, a nie som si istý - do absolútneho rizika (takmer istej smrti oboch) by som asi nešiel (napr. niekto sa v strede rozbúrenej rieky topí, a ja neviem-/resp viem slabo plávať, ...ale ako obetu (napr. "výmenu") života ("život za život" - buď ty alebo ja, možno áno, neviem (podľa toho, o čo by išlo) ...ale pre psa isto nie!

souhlas!

Takže ona "láska" k bohu, doktrínovaná a neustále cvičená náboženskými rituály je vlastně cílem oné náboženské ideologie. Proto také ono pobožštění kazatele Ježíše. A není požadovaná jen od křesťanů, ale i od muslimů.
Už jsem to jednou zmínil, tu teatrálně dávanou agápu na odiv jednoho muslima (v TV interview) - "miluji proroka víc, než svého otce, bratry a své syny". Pochopitelně to byl překlad do jedné Evropštiny, ale tvářil se při tom výlevu svého srdce jako Jack Rozparovač.

ne, to není pravda, v NZ je sice učení o bezpodmínečné lásce, ale redakcemi je upraveno na podmínečnou...

já věřím na bezpodmínečnou, jínak to prostě není možné

přesně tak, je divné, že to zkušený starší člověk (dokonce vědec) nechápe...

existuje i bez víry, vy nemilujete svou ženu, své děti? kdyby jste byl ateista, tak je nemilujete?
jinověrci či nevěřící nejsou lásky schopni? jste si jistý svým rozumem?