Historii Krymu tvoří od samého počátku snaha o nezávislot,ale nebudu
unavovat mnoha daty a začnu červencem 1990 a vyhlášením suverenity
Ukrajiny.V únoru 1991 byl Krymu udělen autonomní status v rámci Ukrajiny.V
září 1991 - vyhlášená deklarace státní suverenity Krymu v rámci
Ukrajiny.
26. prosince 1991 - rozpuštění SSSR.
5. 5. 1992 byla vyhlášená Republika Krym a o měsíc později přijatá její
ústava, která mj. umožňovala připojení k Rusku a která měla být
potvrzena referendem 2. srpna 1992
Ukrajinský parlament vzápětí anuloval Krymskou deklaraci nezávislosti a dal
Krymskému parlamentu týden ultimátum na zrušení referenda.Krymský
parlament pak pod tímto tlakem zrušil 19. 5. 1992 rozhodnutí o státní
samostatnosti, což pak vyústilo do kompromisu autonomie. Ruský parlament
naopak přijal usnesení o nezákonnosti oddělení Krymu od Ruska.
V r.1993 - v době hyperinflace a ekonomické krize postihující Ukrajinu
ještě hlouběji než Rusko, dosahuje nespokojenost směrem ke Kyjevu svého
vrcholu a sérií legislativy posiluje Krym svou autonomii a vytváří úřad
prezidenta.Krymský parlament schvaluje kvótu zastoupení Tatarů a dalších
menšin,čímž získávají výhody i další navrátilci z řad Arménů,
Bulharů, Němců a Řeků.
V lednu 1994 v Krymských prezidentských volbách zvítězil J.Meškov, který
založil svou kampaň na platformě unie s Ruskem, jedním z jeho prvních
kroků bylo opět vyhlášení referenda.
Březen 1994 v Krymských parlamentních volbách zvítězil proruský blok
Rossija a v referendu současně voliči schvalují větší autonomii na
Kyjevu, dvojí občanství s Ruskem a Ukrajinou a zákonný status
prezidentských dekretů.
Květen 1994 Krymský parlament schválil znovuobnovení ústavy vyhlašující
nezávislost na Ukrajině, v říjnu pak Krymský prezident a parlament
rozhodují o sepsání nové ústavy.
V březnu 1995 ruší ukrajinský parlament Krymskou ústavu a úřad krymského
prezidenta, nutí Krym aby respektoval kyjevskou vládu a Krymská vláda je na
období června až září 1995 výnosem podřízena přímo ukrajinskému
prezidentovi. Sesazený krymský prezident J.Meškov v Krymském parlamentu
odsuzuje kroky Kyjeva a vyslovuje se za postupné přičlenění Krymu k Rusku.
Krymští Tataři opět zcela ztrácejí těžce vydobyté politické pozice.
Švýcarský zástupce mise OBSE A.Kohlschutter si stěžoval, že "mocné
radikální skupiny v Ukrajinském parlamentu" chtějí Krym "potrestat,
přivést k poslušnosti a zničit Krymskou autonomii".