U tebe na skle ,je mi to podobné k Učení lotosového květu.
U tebe na skle ,je mi to podobné k Učení lotosového květu.
Jo takhlé Taky ta kniha pochází z číny, Jung tu knihu jenom komentuje. Anotace ke knize:
Starý esoterický text čínského taoismu, ovlivněného buddhismem, konfucianismem a snad i nestoriánským křesťanstvím, přeložil sinolog Richard Wilhelm z čínštiny do němčiny, opatřil odborným komentářem a požádal svého přítele, slavného psychologa C. G. Junga o psychologický komentář. Text totiž obsahuje praktický návod k meditačním cvičením, umožňujícím čínskému adeptovi vymanit se z pout světa, dosáhnout zdraví a především zrození „zlaté květiny“, to jest duchovního znovuzrození.
Je ale nutno říct, že Wilhelmův překlad prý není příliš zdařilý.
Rozumím Jung mi něco říká, někde už zaslechl,ani se nedivím že je zaujmulo překlad něčeho takového,je to vlastně jiný způsob léčby člověka,jak už jsem psal kdysi, myslím tobě kdesi na diskusích:Psycholog léčí člověka z venčí, naslouchá mu a povídá si sním.Vychodni filozofie,je psychologie co pacienta léčí že vnitřku,jde více hlouběji poznat sebe sama.
Carl Gustav Jung byl psychiatr, z jeho psychologie mimochodem hodně
čerpají ezoterici (termíny archetyp, kolektivní nevědomí, ale i komplex,
extrovertní/introvertní pochází od něho). Jungovo psychologie se např.
snaží léčit "zevnitř", což ale neznamená, že by měla větší
úspěšnost než jiné psychologické postupy.
Jako léčba se to dílo asi pojmout nedá, spíš cesta ke zralé a celistvé
osobnosti, k nalezení a uskutečnění sebe sama, psychologicky řečeno. Jinak
psychologie je fakticky každé náboženství, protože všechny náboženské
pojmy se dají převést na psychologické.
Tak Budhismus obsahuje jen malý výsek z psychologie člověka, ale zato jde v tomto výseku až do maximální hloubky.