Rozcestník >> Esoterika a záhady >> Cestou tajemna s panem LUNY

Při tom ale : Ja jsem cesta (J 14,6)

Tak pro křesťany jsou satanská všechna mimokřesťanská učení. Pro muslimy zas všechna neislámská.
Hádam, že oni jí pochopit ani nechtějí, protože jí a priori odmítají. Je to jejich volba.

Muslimové co vím tak mají problém s Trojjediným Bohem o kterém se v Bibli nic nepíše a taky s modlami které mají křesťané všude i klaní se před nimi a modlí se k nim.

Což ja to tak také vidím, Islám prý vzniknul proto že se křesťané od biblického učení takto tímto až tak moc odchýlili, což se mi vidí být i možné že tomu tak je.

Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal (Matouš 28,19-20)

No a to je o tom že se pokřtění mají také tak jmenovat, vytvoří jedno tělo v jednom Duchu, osob je v Bohu mnoho a Bůh v nich.

Ano, já souhlasím, že se tam hledalo něco, co tam ve skutečnosti není. Všimněte si, že o trojedinosti boha rozhodoval člověk. Není to absurdní?

Není to absurdní,to je právě to že Absolutno se nedá ohraničit ani slovy ,ani myšlenkami,je to něco co je v jiném rozpoložení ,v jakém jsme my,proto Absolutno chápat lze, pouze, když už jsme se od všeho oprostili,od já či né já.

Myslím to tak, že atributy trojedinosti dali bohu lidé, aniž je k tomu vyzýval a podle mého je naprosto malicherné se ještě k tomu hádat a nenávidět.

V roce 324. n.l. svolal koncil do Nikaie, císař Konstantin kvůli tomu co hlásal alexandrijský kněz Areios - Ježíš Kristus je boží syn, ale byl stvořen otcem a stejně jako duch svatý je mu potřízený.

Jak to dopadlo? Jak by mohlo

Jak ? Vyhrála pravda

Čí? Už vím, ta světská

Ne tak. Pravda je shoda tvrzení se skutečností. Tj. pravdu ohledně nějaké věci buď máme anebo nemáme.

Ona se mění s časem, prostorem, poznáním, lidmi, kteří jí šíří.

Vzhledem k tomu, že pravda je vyjádřením toho, jaká je skutečnost, tak se pravda mění pouze tehdy, když se mění skutečnost.

No právě a ta se mění každým okamžikem

No tak některá jo a některá ne. Skutečnost, co popisuje náboženství, je ten druhý případ.

Ta náboženská se přizpůsobuje době a to dělá s poznáním vědy, pokrokem. Protože je rozdíl mezi věřícím v 15. století a tím současným. V čem? Už nevěří všemu a je zvýdavý i díky vzdělání, kterému se ho dostává. Proto se některé náboženské skupiny bojí vzdělanosti a burcují proti ní.

Tak skutečnost se ničemu nepřizpůsobuje, skutečnost je to, jak se věci mají. Přizpůsobovat se můžou naše tvrzení.
I dneska jsou věřící, kteří věří všemu. Ale o skupinách co proti vzdělanosti burcují, nevím.

Tak to je pak těžké něco psát

Proč?

Myslím, že jste ovlivněn katolicismem

Tak já jsem ovlivněn vším možným... Co je na tom, co jsem napsal, katolického?

Já vám to neberu, ale určité věci pak nepřijímáte, je tam taková záklopka

Tak jasně, že nepřijmu všechno. To snad nikdo. Mám nějaké zkušenosti, nějaké znalosti a nějaký rozum. Ale furt nechápu, na co konkrétně narážíš.

Já se vždy usmívám, v dobrém

a nemohl by sis najít smajlíka, který se usmívá?...tenhle se chechtá...a někdy to znevažuje tvoje tvrzení...

Já tam jiného pěknějšího nemám.

njn...pak může docházet k nedorozuměním...

Když se směji, tak to někdy nemůžu zastavit

Tak to je asi lepší se nesmát

Není, mám rád takový ten smích, kdy nemůže člověk přestat a bolí ho už z toho břicho a za dvacet minut si na to vzpomeneš a začne to znova

To se mi občas stává, ale že bych to zrovna miloval, to nemohu říct.

Já mám pak dobrý pocit na dlouho a když si na to vzpomenu, směji se znovu

Až budu velký - budu požárníkem

Už mám náhradu

já ti nějakého najdu...s pěkným úsměvem...

tak nenašla...

Ta se teprve klube na svět, nevíš že hned po Kristovi měli přijít falešní učitelé ?

Nejen hned po něm.

Máme se mít na pozoru před kvasem farizejů, zákoníků, předních kněžích..

Nevěřte mi a jděte a mé učení si vyzkoušejte.Buddha

Tak by to mělo být. Vyzkoušet, ale jít vlastní cestou. Nikdy, nikdo za toho druhého jeho cestou nepůjde a proto učitel může být jen rádcem, ve smyslu, ukážu ti svou cestu, aby si potom mohl najít tu vlastní.

Kdysi říkal Tom Břicháč ,ve své knize o zdravém životním stylu : To že ty máš zkušenost s určitou danou věci, neznamená že,i já takto budu mít podobné.

Tak to je, ani svého učitele na své cestě nepotkáš

Tak ono tihleti učitelé nabízí funkční cestu. Nemusí úplně každému vyhovovat, ale velkému počtu lidí zjevně vyhovuje. Nějaká vlastní cesta nemusí být nutně funkční (nemusí vést k tomu absolutnu).

Úlohou učitele je stejně spíš jen provést žáka určitými zkušenostmi, na základě nichž se dostavuje poznání, a vysvětlit nějaké souvislosti.

Já mám pocit, že je to dnes trochu taková móda, věnovat se nějakým rituálům. Přijímat náboženské, filosofiské a okultní myšlenky a prezentovat se pak jako učitel daného směru.
Kolikrát je to vidět, třeba v televizi nebo, když shlédněte nějaký kulturní kalendář. Najednou se tam vyloupne cestovatel, buddhista a vegetarián v jedné osobě, co navštívil celkem třikrát Tibet a má přednášku ve stylu vše vím, vše znám, mám to v krvi, prožil jsem tam celý život

To že někdo učí neznamená že je dobrý v tom co učí.Zak může být lepší jak učitel.

A taky nemusí, ale všimněte si, jak se to dnes často prezentuje. Tím, že někdo měl peníze a procestoval větší část světa, stává se často i odborníkem etnografem nebo třeba právě učitelem
Přinese si s sebou misku žebračku a už je z něj ctihodný mnich.

Tak tohle jsem zrovna nemyslel. Tyhlety strejdy typu Duška, Chauna a jiných jim podobných rozhodně ne. Mínil jsem buď v křesťanství různé církve či řády nebo v případě budhismu různé školy.

Dušek má dobré názory.

Některé jo. Ale jako celek je to, co předkládá, "duchovno pro staré panny", jak já to nazývám.

Rozumím, přesto dnes je to jako šaty. každý se obleče podle módy, ne podle své víry a vnitřních potřeb či vidění světa a hodnot.

Takhle bych si tipnul, že je to spíš v oblasti ezoteriky. Protože neřekl bych, že je třeba křesťanství zrovna "v kurzu".

Vzpúomínám si po revoluci, jak se tam lidé začali objevovat a pak se to mezi podnikateli bralo něco jako společenská prestiž.

Kde, v církvích?

Ano.

Když se podíváme na Ježíše v Tomášovi, pak tam máme zajímavou shodu s východním učením. Někdo tvrdí, že přežil svou smrt a zemřel v Kašmíru.

Zajímavá je v tomto směru kniha Životopis svatého Issy.

Ta kniha je výmysl. Před časem o ní byl pořad v rádiu. Autor o tom, že někde v Tibetu nebo kde nalezl spisek o jakémsi Issovi, kecal.

Nikolaj Notovič a ještě jej viděly dvě ženy. O to tolik nejde, ale zkuste si jej přečíst. Je tam moc zajímavě popsaný proces s Kristem.

Já jí četl, kdysi jsem jí měl doma. Akorát už si z toho nic nepamatuju.

To je škoda, mně se nejvíc líbí ta pasáž, kdy je předveden před Piláta.

Tak jsem zjistil, že jí máme furt doma. Ale vzhledem k tomu, že je to vymyšlené, tak to pro mě nemá žádnou hodnotu.

Já bych to zase tak nezatracoval.

Jo protože Bůh živých JSEM je v každém z nás :-)
(To církve a společenství si vymysleli jakési takési bludy:-) na Bibli by jsem to vůbec nesváděla :-)..)

Mrkněte se na ten Životopis svatého Issy. Zajímavá kniha, nastiňuje, co dělal Ježíš mezi 12-30 rokem života. A že se dokonce měl ženit (protože na to měl ve 12 letech pomalu věk)

Na každém sprochu,pravdy trochu.

Nevidím důvod, proč.

rotože nikdy na sto procent nevíme. je to zajímavý text.

Co nevíme? To že si to vymyslel je celkem jisté, poněvadž kláštery, o nichž se tam v úvodu referuje, neexistují. A v klášterech, které v dané oblasti existují, nikdo o nějakém Issovi, natož nějakém svitku o něm, neví.

Ještě tam byly dvě ženy a mluvili o tom samém.

Jaké ženy? Asi si musím přečíst Úvod celý, že?

Celou knihu, je útlá

To zas nemam zapotřebí...

To je chyba, poznání je polehčující okolnost

To je trochu nadnesené, označovat to za poznání.
Nebo tobě to poskytlo nějaké poznání?

Ano, dalo mi to jiný náhled na některé pasáže, které si doplňuji z různých zdrojů a zjišťuji tam pak velkou chybu ve výkladu, který když se otočí, dává úplně jiný (pravdivější rozměr podle mého názoru) celému dění.

Hm, tak jo, no. Mě to teda nic nedalo a považuju to za zbytečné fantazírování.

Já mám rád ten pocit, že když nad něčím uvažuji delší dobu najednou něco docvakne a najde se chybějící část velké skládačky života, kterou jsem třeba předpokládal, ale nebyl si jistý.

Jo to asi známe všichni.

Mám pocit, že všichni ne. Někoho to vůbec netrápí

Trápit? O trápení nebyla řeč.

Určité téma obecně, někdo to neřeší, nemá potřebu, žije konzumním životem např