Musím být vážně moc hnusnej a šedivej
když děsím v ulicích rodiče s dětmi.
A ty jsi tak půvabná... radši se nedívej.
Nechci tě vyděsit. Brzy se setmí...
Musím být vážně moc hnusnej a šedivej
když děsím v ulicích rodiče s dětmi.
A ty jsi tak půvabná... radši se nedívej.
Nechci tě vyděsit. Brzy se setmí...
Ale noták)
Všechno časem přebolí
třeba dnes...je pondělí,
venku je hezky ...vyjdi ven pěšky
a za prvním rohem,
dej té ,,chandře,, sbohem
hezkých holek jsou mraky
tak se snaž taky
usmívej se, protože nikdy nevíš,
kdo se do tebe může zamilovat.
Při pondělním začátku v tomto roce, týdnu, měsíci... šla ven pěšky, leč spoustu oblouků míjela, nepotkala ani živou duši... Nepřestane se usmívat...
Až ji zase jednou potkáš...
Nepřestaň se usmívat,
dobré slovo rozdávat.
A pohladit modrým světlem z pod tvých řas. . .
Za řeč jako samet hebkou
děkuji ti, milá panno;
pokusím se svůj boj s depkou
nevzdat ještě tohle ráno.
Za tu ,,pannu,, děkuji ti,
kdysi-možná v pravěku...
a teď honem si zalezu si
k manželovi pod deku ...