K čemu je Kopretina na světě?
Aby byla tou nejkrásnější.
Nebo jí byla Sněhurka?
Nejkrásnější je kdokoli,
z koho vás srdce zabolí....
K čemu je Kopretina na světě?
Aby byla tou nejkrásnější.
Nebo jí byla Sněhurka?
Nejkrásnější je kdokoli,
z koho vás srdce zabolí....
Kdysi jsi mi říkal
princezna z paneláku
Dnes se tak cítím na každém plese,
když nabereme vítr tance
a za mnou vlají šaty, vlasy a splněné sny
Jen světla hvězd našich očí
v nebi pevného objetí
a hudba obutá do kroků
Po příjezdu domů jsi mi řekl:
taková ženská jako Ty
by neměla stárnout,
Tobě by mělo být pořád sedmnáct
Při puse na dobrou noc mi šeptáš:
dobrou noc, princezno
Motýlci v mé duši nestárnou
a vráskám nedovolím, aby je zamřížovaly
Autor- Levandule
....a tvoje vlasy
jsou žitná pole
a jejich vůně zdá se mi.
A tvoje šaty
jsou
dávno dole
a já čas marním básněmi....
Není to marnění,
je to věc, která laská
a nikdo nezhrdne básněmi,
ze kterých se ozývá láska.
Je noc a obloha září.
Blyští se jako diamant.
Každý se tápavě tváří
Kdo dnes skončí oklamán?
Potvora jedna
nenažraná
doma má plnou misku
já dívám se na ni brzy z rána
a chystám se odchytit tu zrzku.
Tohle je hlavní téma
když přijdeš na sem
kdo tě uloví do svých tenat
každým dnem...
Zrzavá,černá nebo blond...
na barvě nezáleží,
až uplynou léta...to stříbro ve vlasech
ukryješ jen stěží.
A milovat tě bude, ať prší nebo sněží,
( když je to ten pravý) i ten ,,Bond,,
U nás máme Bondy
nemáme tam Tondy
vzali nemalé fondy
prej použili svoje Hondy
a odjeli v dál....
možná, lovit anakondy.
Být stále princeznou,
aniž by mladost uvadla?
Jak sytit radosti,
aby MU čelist nespadla?
Když nervy nereznou,
dál dají hrát se divadla,
zahodit starosti,
či zakrýt všechna zrcadla…
My dva a čas ))
Až ti víčka spadnou do noci,
zastaví se na tvém těle čas.
Nebude nám dvěma pomoci,
ve vlnách se utopíme zas.
Zapomnětlivá
Běží liška lesem.
Zapomněl jsem kde jsem.
Chůzi ještě trochu zvládám,
panice se nepoddávám.
V trávě leží velký klič,
odemknu si
a sem pryč.
Ivan,Ivan,
zbořil divan.
Skákal po něm do večera,
polámal v něm čtyři péra.
Ivane,Ivane...
a máš po divaně.
Podívej se na ně,
trčí čtyři péra
,copak to se dělá?
Slzí jako moře ...
četls Záhořovo lože?
Schoulena se ve tvém náručí
a nikdo za nic neručí
a nikdo za nic nemůže ,
vždyť já tě nechci za muže,
já chci jen v klidu spočinout,
a srdce tvé ,si poslechnout
pak oba můžem vzkázat můze,
že políbit nás zase může.
Dívám se na svět
očima své Lásky,
proto je tak krásný.
Když miluješ,
je to i na dálku znát.
I slepý pozná podle tepla,
že to není jen žádostivost,
která si cíl spletla.
Znám tě, vím kdo jsi
jsi tu i když tu nejsi
vidím tvou hlavu na polštáři
slyším ve snách tvůj vzdech...
vidím tvé oči, když bloudíš po mé tváři
cítím tvé ruce na svých vlasech
a tvůj zrychlený dech...výdech, nádech...
Vím kde jsi....