Do křídel vysněných
vklouznu vždy v naději
že z nocí probdělých,
jde zmizet častěji
za svitem hvězdičky
v měsíčním podzemí,
blízko tvé dušičky
na naše scházení...
Pomněnek kytičku ,
vezmu si do dlaní
počkej jen chviličku,
než bude svítání
Mám rád ,když mě navštěvuješ v dešti.
Z hlíny,jež zanecháváš na rohošce
si vymodeluji a vypálím ježuru.
Trochu bláta si ale schovám
a dám je té ježuře na čumáček
aby jí přineslo štěstí.
Mám rád,když mě navštěvuješ v dešti.
Nebe se zatáhlo a pořád leje
nálada ztrácí se do beznaděje
nevidím slunce jas- nevidím tebe
nevlídno ,smutno je a srdce mě zebe
V Kroměříži když prší,
mají i psi mokré uši.
Stejně jim to ale sluší,
Kroměříž,ta má zkrátka duši.......
Procházky kolem Moravy
vždycky mi duši uzdraví
a podzámecká zahrada
mi přijde -jako za mlada
tam na schůzky jsme chodili
a velmi jsme se bavili
když nás ti ,,starší,, soudili
že jsme se objímali a líbali...
1