V životě neprošel jsem ještě tolik cest,
aby se jejich prach moh na mou hlavu snést.
Tak odkud mám včil bílé vlasy.....odkudpak?
A nenapsal jsem tolik básní,tolik vět,
aby se řádkami snad zkracoval můj věk.
Tak odkud mám své vrásky v tváři.....odkudpak?
V životě tolik vrcholů jsem nedobyl,
abych si nahoře i dole chvilku žil.
Tak odkud srdce znavené mám.....odkudpak?
A řekni, co nám udělá stáří,
když jsme na to dva?
To jen vrásky se tak tváří ...
ale láska na to nedbá.
Stejně mě miluješ,
jako já tebe. . .
a i když se to nezdá,
Láska je tu je, a je stále stejná.
Odkud máš bílé vlasy?
To nasněžilo ti asi...štěstí
Odkud máš vrásky ?
No přece z lásky...
A srdce že znavené máš?
Ty se fakt ale málo znáš...
Zeptej se mě....a já ti to pošeptám...
Tiskni mě,milá,tiskni.
Před spaním,
jsi mým večeremi i svítáním....
1