Chceš li mluvit s květinkou,
nikdy se nepodobej noži.
Jdi do tmy a drobného deště.
Na skrytém místě stůj a zůstan tichý.
Květina příjde,náhle bude tam.
Otevři pusu,nech proudit slova.
Skromná,vzletná,ody,žaly,chvály,šalby,vyznání.
Nech lodičku touhy klouzat po hladině studu......
Když múza políbí básníka…
Ten pocit slovy popsat se nedá,
celičký život vedle něj sedá…
Dává mu sílu, dává mu křídla,
žádná jiná mu víc nenabídla…
Za slunce, za tmy, stále je s ní,
je jeho první i poslední…
S ní rodí se i zaniká…
Zdenku, ta je úžasná. 
Jako i tahle :-)
Když vidím vaše společné hry se slovy
srdce mi vždy zaplesá,
v tu chvíli mizí všechny obavy
plamínek lásky to vždy vykřesá.
3
1