Tam, za duhou.
Tam za duhou nebe je modré. Tam druh ,druha chrání. Tam za duhou sedí básník a básní. Možná slunce s měsícem ho doprovází.
Tam za duhou, je možné nemožné
Tam za duhou se plní všemožné
Vyplní se i pohádky mládí
Když básník tak mile básní
Tam za duhou, je možné nemožné
Tam za duhou se plní všemožné
Potká-li se Slunce a Měsíc ve stejný čas
Putují cestou necestou za krásnými zítřky zas
Tam za duhou, je možné nemožné
Tam za duhou se plní všemožné
Každý sen se stává skutečností
Pro toho kdo věří, beze vše netečností.
Já stoupnu si na špičky a dotknu se světla, kde nás zítřky spojí...
Každý den hledám duhu...když ji vítr rozfouká, říkám si kam teď
půjdu. A tak hledám svoji duhu. Vyčnívám z řady ale já zas půjdu. Tam na
konci duhy, kde štěstí se světlem se skrývají. 