Měl štíhlé ruce klavíristy
a klavír......to byl jeho svět,
ve kterém cítil se tak jistý,
všechno co hrál,znal nazpamět.
Jak roky jdou i klavír stárne
a klavírista stárne s ním.
Za sebou má své roky zdárné,
před sebou pouze vlastní stín.
Hraje jen pro sebe a známé,
večer má v prstech křeč a třes,
to jak mu hudba ruce láme......
však on s ní stoupá do nebes.

