Za humny číhá paní zima,
chystá své bílé rolety.
Mé srdce to však sotva vnímá.
Hoří,protože si v něm Ty.
Má duše nebojí se chladu,
neštká,mrazem se nechvěje.....
Jsi,Lásko,květ v rozkvetlém sadu....
A milovat Tě krásné je.
Za humny číhá paní zima,
chystá své bílé rolety.
Mé srdce to však sotva vnímá.
Hoří,protože si v něm Ty.
Má duše nebojí se chladu,
neštká,mrazem se nechvěje.....
Jsi,Lásko,květ v rozkvetlém sadu....
A milovat Tě krásné je.
Podzimní den...a
Jen opar z mých rtů se změnil v obláček
nad sklenicí svařeného vína
co zahřálo srdce tak příjemně
a o dno sklenice ťukla červená jeřabina..