Šeptej mi tiše,
co chtěla bych slyšet
že kůži mám jak z hedvábné plyše
že oči mám jak hluboké tůně
po kterých často srdce tvé stůně
šeptej mi něžně, jak to mám ráda
že rád mi hladíváš šíji i záda
že vlasy moje jsou jako závoj....
který ti dodává milostný náboj
že moje ruce ,chladivé dlaně
dají ti odvahu a děkuješ za ně,
šeptej mi ti tiše...jak kryješ mi záda
a já ti zašeptám ,jak tě mám ráda.
Tak šeptej mi . . .
Předmět diskuze:
zkusme to znovu spolu:) verše nejen autorské,
prostě- co vám duši pohladí...





budu si muset stoupnout do deště...