Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Touha v odlesku blýskavých korálků
do duše kreslí života hádanku
o lásce, o něze, pochopení
nad lásku totiž nic jiného není...

Dnes nelíbem se na líčka
nepíšem milá slovíčka
jen kolem sebe projdem
a večer se možná někde sejdem....

Kde jsou ty krásné čas,
kdy jsi mi hladil vlasy
a říkal slůvka něžná...
a i když se to nezdá...
Já líbala tě na víčka,
šeptala milá slovíčka
jsi moje všechno, jsi můj klid...
a nedej si to nikdy vzít.... jsem pořád stejná

Srkám dvě deci splínu
a stesku po tvém klínu
a po tvých horkých dlaních
a po objetích ranních
a po tvých utlých bocích
a po probdělých nocích.....

Ten stesk mě příjde dráž a dráž-
má Lásko.....
Jak se máš?

Jiřík Žáček.

Jen malinový rty a horký letní dny
od louky kopretin roj včel se právě zdvih´
na trávě jako samet šlápoty kreslí stín
jak noha nohu míjí v závětřích slunečních

paprsky z vlasů proudí v tom vánku včerejším
myšlenky vlastní soudím a smývám půlky zim
pohledem přes okenní rám a vínem prolévám
příchutě okoralých rán a jizvy z horkých ran

kde háčkem zachycený zůstal mi beze změny
ten černobílý svět z útržků nedořčených vět
a v koutku úst ten vzdech po odcházení
zaklaply dveře... odešlo rozechvění

(převzato)

Každý má občas ,,náladu,,
která neladí s bytím...
Já ti dám pusu pod bradu,
a jdem spolu dál žitím.

Nikdy se netrap chandrou sám,
přece jdu vedle tebe.
Spolu a napříč náladám,
vidíme modré nebe.

Srdíčko na památku dávám ti.
Jdu k tobě po špičkách.
Lehce se převalíš na druhý bok.
Usmějěš se a špitneš.......
Ach.....
Jak krásné je s tebou pobývat
v těchto končinách....