Žeru básně velkými hlty. Snad v ní nebudou vruty...
Předmět diskuze:
zkusme to znovu spolu:)verše nejen autorské,
prostě- co vám duši pohladí...
Žeru básně velkými hlty. Snad v ní nebudou vruty...
Jak bývají z kovu vruty
tak ze slov jsou básně skuty.
Můžou pomoct i být krutá,
záleží co kdo v nich kutá.
Občas jsou ostré,jak žiletky břit.
Ty je budeš stejně rád mít,
A když to někdo umí...pak ostatní jen čumí,
s údivem a pusou dokořán....
.a každý verš- je náš pán( ovšem-když to někdo umí) 
Slova jsou jako okna dokořán. Vyletí ven jak pusa praví. Člověka to prostě baví.
Přesně tak, vždyť každý z nás tu
propadl by nejspíš chlastu
kdyby nepsal tak jak cítí.
To by bylo všechno v řiti.
Nechte mě tu tiše psát... Ikdyž je to mé psaní klišé... Budu se tu snažiti verše psáti, aby byli k veselosti, aby se člověk mohl smáti.
O tom přece báseň není,
umění či neumění.
Kdo chce psáti, ten ať píše.
A umění? - Viz řádek výše 